Kartografické dílo Pavla Josefa Šafaříka patří od roku 2025 do mezinárodního registru Paměť světa UNESCO. Sekretariát UNESCO v té době ze 122 žádostí doporučil k zápisu 74. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy tak po Camociových mapách obléhání Malty získala druhý zápis v Paměti světa.
Šafaříkova sbírka obsahuje 88 položek z let 1820 až 1851: rukopisné mapy, přípravné verze tisků, rukopisné kopie cizích map, upravené tištěné mapy a ručně kolorované exempláře. Šafařík ve své době vytvořil první tematické etnograficko-lingvistické mapy. Místní názvy v nich uvádí vždy v jazyce obyvatel zobrazeného území. Nejznámější je Slovanský zeměvid z roku 1842, který vyšel spolu s monografií Slovanský národopis.
Výstava a kniha
U příležitosti zápisu do Paměti světa UNESCO se na Přírodovědecké fakultě UK dne 22. října uskuteční
- odhalení pamětní desky od akademického sochaře Zbyňka Fojtů a
- křest knihy Kartograf P. J. Šafařík od Evy Novotné a Mirky Tröglové Sejtkové (vydává nakladatelství Karolinum).
Zároveň bude zahájena výstava Hic sunt Slavi, která představí Šafaříkův život, jeho vědeckou spolupráci a především mapy slovanských sídelních oblastí. Zájemci mohou výstavu zhlédnout od 22. října 2026 až do 22. dubna 2027. Detaily k výstavě uvádí web Mapové sbírky PřF UK.
Kde můžete studovat Šafaříkovy mapy
Digitalizované mapy z kolekce jsou volně přístupné, najdete je na těchto místech, stačí ve vyhledávání zadat klíčové slovo “Šafařík”.
- webová prezentace sbírky
- Digitální knihovna Kramerius UK
- Digitální mapová sbírka
- eSbírky Národního muzea
- Europeana
Program Paměť světa
UNESCO program Paměť světa zahájilo v roce 1992 na ochranu dokumentového dědictví a na jeho zpřístupnění. Nominace jdou přes národní komise pro UNESCO a rozhoduje o nich Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky. Wikipedie uvádí v tuto chvíli dvanáct českých zápisů.
