Devadesáté narozeniny doc. Ing. Jiřího Šímy, CSc., představují výjimečnou příležitost ohlédnout se za životem a dílem osobnosti, která se významně zapsala do dějin českého zeměměřictví, fotogrammetrie, kartografie i rozvíjející se geomatiky. Jeho profesní dráha, rozprostřená přes několik zásadních historických epoch, odráží nejen vývoj samotného oboru, ale i proměny společnosti, v níž působil.
Jiří Šíma (*22. 4. 1936) patří ke generaci, která byla u přechodu z klasických metod fotogrammetrie na digitální technologie. V jeho práci se propojuje hluboká teoretická erudice s praktickým uplatněním v náročných podmínkách státní správy i výzkumu. Zároveň se stal respektovanou autoritou, jejíž názory a koncepční přístupy ovlivňovaly směřování celého oboru po několik desetiletí.
Mládí a studia: Základy mimořádné kariéry
Jiří Šíma se narodil v roce 1936 v Rychnově nad Kněžnou. Již v raném věku projevoval zájem o mapy, což jej přivedlo ke studiu na tehdejší Fakultě zeměměřické Českého vysokého učení technického v Praze (1953-58).
Studium absolvoval v době, kdy se obor nacházel na prahu významných změn. Tradiční geodetické metody byly postupně doplňovány o nové přístupy založené na využití leteckých snímků a matematických modelů. Právě fotogrammetrie se stala oblastí, která Jiřího Šímu zásadně ovlivnila a které zůstal věrný po celý svůj profesní život.
Počátky: Fotogrammetrie v praxi i výzkumu
Po absolvování vysoké školy nastoupil Jiří Šíma do Geodetického a topografického ústavu, kde se začal věnovat praktickému využití fotogrammetrie v mapování. V této době se podílel na řešení úloh spojených s topografickým mapováním v měřítku 1 : 10 000, zejména zavedením aerotriangulace k získání vlícovacích bodů v obtížně přístupných horských a zalesněných regionech Slovenska.
Od roku 1967 působil ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém, kde se jeho práce soustředila na využití letecké fotogrammetrie při tvorbě základních map závodů, sídlišť a určování kubatur skrývky na povrchových hnědouhelných dolech a surovinových zásob nebo sypkých výrobků v průmyslových závodech. V roce 1968 obhájil kandidátskou disertační práci na Fakultě stavební ČVUT na téma Fotogrammetrické určování kubatur s mechanizací výpočtů.
Období profesních omezení a návrat po roce 1989
Stejně jako řada dalších odborníků, i Jiří Šíma byl v období normalizace postižen politickými zásahy, které omezily jeho profesní uplatnění. Musel opustit výzkumné prostředí a v letech 1983-1989 působil mimo hlavní proud oboru.
Návrat do aktivního profesního života po Sametové revoluci znamenal pro Jiřího Šímu nejen osobní rehabilitaci, ale i možnost významně ovlivnit další směřování českého zeměměřictví v období zásadních společenských změn.
Vrchol kariéry: Řízení resortu zeměměřictví
Po roce 1989 zastával Jiří Šíma řadu významných funkcí, v nichž mohl uplatnit své odborné i organizační dovednosti. Působil jako ředitel Zeměměřického ústavu (1990–1993) a následně – od listopadu 1993 – jako předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
V této roli se podílel na transformaci celého resortu, který se musel přizpůsobit novým podmínkám demokratické společnosti i rychlému technologickému vývoji. Za jeho působení v letech 1994-2001 byla uskutečněna digitalizace popisných informací katastru nemovitostí, vybudována a zprovozněna Základní báze geografických dat (ZABAGED), rekonstruována nebo postavena řada budov katastrálních úřadu – zejména budova zeměměřických a katastrálních úřadů v Praze-Kobylisích.
Jeho přístup byl charakteristický důrazem na systematičnost, odbornou kvalitu a dlouhodobou koncepci. Právě v tomto období byly položeny základy několika projektů, které dodnes tvoří páteř české geoinformační infrastruktury.
Pedagog a vědec: Předávání zkušeností
Po odchodu do důchodu v roce 2001 se Jiří Šíma věnoval pedagogické práci. Působil na Západočeské univerzitě v Plzni, kde se podílel na výchově nové generace odborníků v oblasti geodézie a geomatiky. Studenti oceňovali nejen jeho znalosti, ale i přehled o vývoji oboru a um vysvětlit složité souvislosti v širším kontextu. Akademický senát ZČU mu v roce 2003 udělil „akademického Oskara“.
Jako vědecký pracovník se dále podílel na rozvoji metod fotogrammetrie a propagaci geomatiky. V roce 2004 se habilitoval na docenta a pokračoval ve výuce studentů a doktorandů až do roku 2015.
Přínos ve fotogrammetrii a geomatice
Jedním z klíčových přínosů Jiřího Šímy je jeho podíl na rozvoji fotogrammetrie a její transformaci v éře digitalizace. Aktivně se věnoval otázkám dálkového průzkumu Země, tvorbě Ortofota České republiky a využití geoinformačních systémů.
Zabýval se také terminologickými a koncepčními otázkami, zejména vztahem mezi pojmy geoinformatika a geomatika. Jeho názory přispěly k diskusi a pomohly vymezit obsah i směřování těchto disciplín v českém prostředí.
Jeho práce ukazuje, že zeměměřictví není pouze technickou disciplínou, ale komplexním oborem propojujícím data, technologie a jejich praktické využití ve společnosti.
Publikační a autorská činnost
Jiří Šíma je autorem téměř 200 publikací, článků a studií, které se věnují fotogrammetrii, dálkovému průzkumu Země i historii zeměměřictví. Jeho práce se vyznačují srozumitelným vysvětlením i složité problematiky.
Publikoval jak v časopisech, tak v rámci konferencí a seminářů. Významná je také jeho činnost v popularizaci oboru, kdy se snažil přiblížit význam zeměměřictví širší veřejnosti. Jeho texty tak dodnes slouží jako cenný zdroj informací pro odborníky i studenty.
Osobnost a odkaz
Jiří Šíma je vnímán jako osobnost, která dokázala spojit odbornou erudici s lidským přístupem a smyslem pro odpovědnost. Jeho kolegové i žáci jej oceňují nejen pro jeho znalosti, ale i pro jeho integritu a nadhled.
Jeho profesní dráha je příkladem toho, jak lze i v proměnlivých historických podmínkách zachovat odbornou kontinuitu a přispívat k rozvoji oboru. Svým působením ovlivnil několik generací odborníků a jeho odkaz je patrný v mnoha oblastech zeměměřictví.
Jubileum jako připomínka mimořádného díla
Devadesáté narozeniny Jiřího Šímy nejsou pouze osobním jubileem, ale i příležitostí k zamyšlení nad vývojem českého zeměměřictví v posledních desetiletích. Jeho život a dílo představují významnou kapitolu tohoto vývoje.
Díky své pracovitosti a schopnosti vidět souvislosti se stal jednou z klíčových osobností, přičemž jeho přínos přesahuje jednotlivé projekty či funkce – spočívá především v dlouhodobém formování podoby českého zeměměřictví.
S úctou a uznáním můžeme konstatovat, že Jiří Šíma patří mezi ty, jejichž práce zanechává trvalou stopu. K jeho významnému jubileu mu náleží poděkování i přání pevného zdraví do dalších let.
foto: Petr Mach/Zeměměřický úřad
