V Ostravě se ve dnech 23. a 24. září uskutečnil 25. ročník Konference pozemkových úprav. Akce se zúčastnilo přes 150 odborníků ze samosprávy, odborné veřejnosti i akademické sféry.
Dvoudenní akci pořádal Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy, letos byla zaměřená na správu zemědělského majetku.
Pozemkové úpravy nejsou jen technickým nástrojem, ale komplexním řešením pro venkovský prostor. Jsou základem pro zadržování vody v krajině, dlouhodobě udržitelné hospodaření, a také pro zvyšování kvality života na venkově. Konference je jedinečnou platformou pro sdílení zkušeností, propojování praxe a politik a nastavování dalšího směřování, letos navíc doplněná o mezinárodní účast, uvedla ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová.
Konference nabídla aktuální informace ke Strategickému plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 nebo pravidlech podmíněnosti DZES 5. Silný důraz byl kladen také na financování opatření z evropských fondů – ať už v rámci plánů společných zařízení (PSZ), agrolesnických dotací nebo dalších programů podporujících krajinné prvky a ochranu půdy.
Součástí programu bylo i vyhodnocení závazků z předchozího ročníku. Většinu úkolů se povedlo splnit. Příkladem může být posílení výkupů pozemků pro realizaci opatření v krajině nebo byla přijata dílčí opatření pro zrychlení procesu pozemkových úprav. Úkoly týkající se krajinných prvků byly po dohodě s klíčovými partnery přehodnoceny a Státní pozemkový úřad nyní pracuje na vlastním systému evidence krajinných prvků z pozemkových úprav.
Letos přijal pozvání Michael Kreiner z německého úřadu pro rozvoj venkova (Amt für Ländliche Entwicklung) Dolní Bavorsko. Představil bavorské zkušenosti s rozvojem venkova a integrovaným přístupem k územnímu plánování a ochraně krajiny. Výměnu zkušeností se zeměmi s podobným agrárně-historickým kontextem chce Státní pozemkový úřad i nadále rozvíjet.
Diskutovalo se souběžně ve třech tematických diskuzních skupinách. Rovněž letos byly výstupem konkrétní závazky pro další práci v oboru. Zazněla potřeba dokončit a zavést do praxe vyhlášku monitoringu eroze, rozvíjet metody a systém vyhodnocování účinnosti opatření z plánů společných zařízení ve spolupráci s akademickou obcí nebo další digitalizace pozemkových úprav. Diskutovalo se také nad sjednocením postupů a možnostmi vzájemného vzdělávání mezi SPÚ a odbornou veřejností.
Druhý den obsahoval přednášky zaměřené na příklady dobré praxe z Moravskoslezského kraje nebo informace k možnostem převodu a správě státního zemědělského majetku.
Na závěr konference se zájemci mohli podívat na realizované pozemkové úpravy v obcích Třebom a Kobeřice ve Slezsku.
/ foto: Daria Lagutěnko, Státní pozemkový úřad
