Pozemkové úpravy

SPÚ informoval o financování pozemkových úprav. V roce 2019 čerpal 2 miliardy korun

pozemkove-upravy-feat

V roce 2019 vyčerpal Státní pozemkový úřad (SPÚ) na pozemkové úpravy finanční prostředky ve výši 700 milionů korun z Všeobecné pokladní správy, přibližně 1 miliardu korun na projekty z Programu rozvoje venkova a 20,9 milionu korun nově z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jako reakci na dlouhodobé sucho se Ministerstvo zemědělství zasadilo o navýšení finančních prostředků na pozemkové úpravy s prioritou vodohospodářských staveb o 200 milionů korun. Celkový objem finančních prostředků na pozemkové úpravy a jejich realizace činil v roce 2019 bezmála dvě miliardy korun.

„Blížíme se ke konci programového období Programu rozvoje venkova 2014–2020. Již nyní se nám podařilo přidělené finanční prostředky za toto období zcela vyčerpat. I přes možné potíže jsme i v letošním roce připraveni realizovat další projekty, které pomohou naší krajině,“ informoval o finančním výsledku ústřední ředitel Martin Vrba.

I v letošním roce má ředitel Vrba k dispozici na pozemkové úpravy částku 700 milionů korun, což je standardně dlouhodobě přidělovaná částka do Všeobecné pokladní správy, dále asi 172 milionů korun dočerpá SPÚ na rozpracované projekty z Programu rozvoje venkova a přibližně 100 milionů korun by mohla činit částka, na kterou by si SPÚ mohl sáhnout do programů OPŽP. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve svých fondech stále disponuje nevyčerpanými finančními prostředky, které ministr Brabec nabídl k financování projektů zaměřených na péči o krajinu. SPÚ má připravené projekty realizací plánů společných zařízení za několik miliard korun, jen část z nich však bude splňovat pravidla dobíhajících programů OPŽP. Ředitel Vrba však důrazně upozorňuje, že nabízenou částku 1,5 miliardy korun nelze brát jako příjem SPÚ.

„S ohledem na to, že náš příděl evropských peněz jsme již zcela vyčerpali, nabízí se možnost čerpání z prostředků MŽP a my s ním rádi pomůžeme. Po vzájemné domluvě se podařilo podat v loňském roce několik žádostí do prioritní osy 1 OPŽP-Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní. Úspěšnost získání dotace z programu OPŽP však závisí na splnění pravidel, která jsou jiná než v Programu rozvoje venkova. Osobně odhaduji, že by se nám mohlo v letošním roce podařit vyčerpat z fondů OPŽP kolem 100 milionů korun,“ sdělil k nabídce MŽP ústřední ředitel SPÚ.

V loňském roce proběhla tiskem i zcela mylná informace, že by Ministerstvo zemědělství (Mze) díky této nabídce ušetřilo a částkou by pak mohlo řešit škody způsobené přemnožením hrabošů.

Takovou informaci ředitel Vrba dementoval a dodal, že by naopak Mze muselo podle platné legislativy vyčlenit ze svého rozpočtu částku potřebnou ke kofinancování projektů realizovaných z programů OPŽP. „A nebyla by to malá částka, neboť vedle kofinancování je třeba počítat i s financováním neuznatelných nákladů. Ty předpokládáme ve vyšší míře, neboť jak jsem již zmiňoval, pravidla OPŽP nejsou primárně určena pro realizaci společných zařízení navržených v pozemkových úpravách a lze z nich financovat jen menší část námi realizovaných projektů,“ vysvětlil situaci Martin Vrba.

Na základě vzájemné spolupráce s MŽP byly Evropskou komisí upraveny pravidla prioritní osy 4 OPŽP-Ochrana a péče o přírodu a krajinu. SPÚ je tak nově možným žadatelem o podporu i v tomto programu, který je pod správou Agentury pro ochranu přírody a krajiny (AOPK). Jedná se především o projekty krajinotvorné, prvky ÚSES nebo malá vodní díla jako mokřady či tůně, tedy opět jen o část projektů, které SPÚ běžně realizuje.

zdroj: tisková zpráva SPÚ