Geodézie Katastr

KOMENTÁŘ: Budoucnost mapování leží v 8 centimetrech

komentar-presnost-mapovani

V současnosti se vedou diskuze o požadavcích na přesnost mapovacích prací. Podívejme se do historie, proč se v současnosti především v katastru nemovitostí, ale rovněž u většiny správců technické infrastruktury, používá tzv. třetí třída přesnosti mapování.

Tato třída je definována střední souřadnicovou chybou podrobného bodu polohopisu mxy = 0,14 metru, která byla zavedena v roce 1969 ve směrnici pro tvorbu tehdejších technicko-hospodářských map (toto mapování trvalo do roku 1980).

Následně byla v roce 1981 vydána Směrnice pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka, která zavedla třídy přesnosti mapování.

První třída přesnosti mapování měla definovanou střední souřadnicovou chybu podrobného bodu polohopisu mxy=0,04 m, pro druhou třídu bylo stanovena mxy=0,08 m.

V rámci mapovacích prací mezi roky 1969 až 1992, kdy se mapovalo převážně s přesností mxy=0,14 m, bylo mapováno cca 25 procent území České republiky.

Padesát let

Nyní se píše rok 2019, tedy jsme přesně 50 let od zavedení střední souřadnicové chyby podrobného bodu polohopisu mxy 0,14 m a my stále odevzdáváme geodetické práce s přesností, definovanou před půlstoletím!

Přitom máme k dispozici přístroje s vteřinovou přesností, GNSS aparatury umožňující měření souřadnic v reálném čase, drony, laserové skenery, výkonné vyhodnocovací softwary v cloudu.

Pokud bych měl hledat srovnání – je to jako kdybyste v roce 2019 jezdili s autem vyrobeným v šedesátých letech, a tvrdili, že je pořád moderní… a že svět se přeci nezměnil.

Jako geodeti přitom měříme mnohem přesněji, ale jen malá část zákazníků po nás tu vyšší přesnost požaduje, takže se tváříme, že měříme pořád stejně přesně.

Pro katastr nemovitostí je střední souřadnicová chyba podrobného bodu mxy=0,14 m skvělá přesnost.

Stačí to ale pro dnešní požadavky na stavby mostů, vysokorychlostních železnic, výškových budov, tunelů, ale i ostatních běžných staveb? Odpověď je nikoliv. My geodeti to víme, projektanti to vědí, správci dopravní infrastruktury to vědí, řada jiných profesí také, protože všichni potřebují vyšší přesnost a geodeti jsou schopni ji bez problémů dodat a také ji často dodávají.

Dalších padesát let stejně?

Nyní se diskutuje o novém mapovém díle, technickém díle, pokrývajícím území celé ČR, o nové Digitální technické mapě ČR (DMVS), která pokud vznikne, bude sloužit dalších padesát, sto nebo i více let.

Spokojíme se na dalších padesát let s měřením ve třetí třídě přesnosti, jak to bylo navrženo v roce 1969?

Jestliže se spokojíme se 14 centimetry i v následujících desítkách let, budeme tady mít téměř 100 let měření v třídě přesnosti, která je ovšem v řadě případů v praxi nepoužitelná.

Dle mého názoru tedy nastal čas, v místech kde to dává smysl, zvýšit požadavky na odevzdávaná měření na zmíněnou druhou třídu přesnosti mapování s mxy=0,08 m. My geodeti to přece již dnes dokážeme s moderními přístroji změřit bez zvýšení nákladů.

Jako geodet věřím, že se nám společně podaří přesvědčit ostatní technickou veřejnost, že nastal čas přejít od třetí třídy přesnosti mapování k té druhé. A za dalších 50 let třeba začneme mapovat v té první třídě a po sto letech dosáhneme toho, co jsme ve skutečnosti dokázali dělat už v roce 1981.

Ing. Jan Floriánek je výkonným ředitelem společnosti Hrdlička a vedoucím pracovní skupiny pro BIM v rámci Asociace podnikatelů v geomatice.

komentáře 4

Přidejte svůj názor

  • K příspěvku Ing. Jana Floriánka ze společnosti Hrdlička si dovoluji poznamenat toto:
    Měřit polohu, tvar a rozměry na zemském povrchu existujících a lidským rozumem vnímatelných přirozených nebo umělých objektů dokážeme s přesností, kterou nám dovolí náš zrak, rozum a dostupné technologie. Tak tomu bylo v historii mapování vždy. Šetření a měření pro mapu však bylo a je stále spojeno s rozumným rozhodnutím, v kterém místě můžeme a chceme „přesně“ měřit. Kartografický obraz objektu v zobrazovací rovině mapy však závisí na všem, co nás učili v matematické kartografii. Neměli bychom tedy souřadnice jakéhokoliv zvoleného referenčního systému povýšit na fetiš. To se bohužel dnes v soukromém i veřejném prostoru ve velkém děje, a to s právními následky netušenými nejen právníky nebo úředníky ve veřejné správě. Spekulanti „ví své“.
    Zdravím, Petr Polák

  • Dobrý den,
    v článku dochází ke směšování myšlenek státního mapového díla a účelových map, jakožto podkladů pro projekt či jiný záměr. Nelze tyto dvě oblasti/díla směšovat, neboť účelová mapa může mít zadané parametry na milimetrovou přesnost i na druhou stranu přesnost metrovou. Vše je dáno smluvními podmínkami k pořízení díla. Vždy je, ale důležité se soustředit i na základ, z kterého je Dílo pořizováno a rozlišovat vnitřní přesnost a vnější přesnost (geometrickou a polohou správnost). Často je tato problematika směšována a ve výše uvedené ČSN jsou popsané kontroly/analýzy, které jsou poplatné době a technologiím z té doby.
    Vidím několik bodů, které je nutné si uvědomit:
    1) Pokud nedojde k zpřesnění základů z kterých se vychází, nelze polohově Dílo zpřesnit, tj. pokud se bude vycházet pouze ze sítě státních bodů nepůjde překročit stín jejich přesnosti.
    2) Nelze mít dojem, že Technická mapa ČR bude sloužit jako podklad pro projekt, nikdy nemůže mít ambici jít do podrobnosti a přesnosti potřebnou pro projektování ve stupních DÚR a výše. Ale bude vhodným podkladem pro analytické nástroje a plánování.
    3) Nespojovat a přirovnávat katastr nemovitostí, který má úplně jiný význam a způsob myšlení v tvorbě a vedení, s mapováním, které může mít „mnoho odstínů šedi“ dle zadání a účelu je nesprávné.

    Děkuji, Ing. Kamil Alferi, hlavní geodet úseku výstavby generálního ředitelství ŘSD ČR a vedoucí technické pomoci úseku výstavby

  • Pohled z hlediska katastru:
    – s ohledem na názor některých vlastníků, kterým těžko vysvětlíte co je kód kvality bodu,
    vznikne ještě více sporů daných menší možností +- max.odchylky s ohledem na realitu více jak
    170 let změn v terénu (pozvolných, neúmyslných atd.)
    – výstavba plotů se stane velmi ošemetnou záležitostí, umísťování sloupků jen za asistence geodetů
    – každé zatloukání mezníků bude chirurgicky jemnou prací
    – z hlediska nového mapování není problém, ale dořešme KMD
    – kdyby vlastníci rozumně uvažovali – ani bychom to nepotřebovali
    Bednář
    UOZI 236/07

  • Dobrý den,

    rád bych poděkoval za komentáře k mému článku a ve stručnosti na ně reagoval. Předně je potřeba zdůraznit, že článek jsem psal jako reakci na diskuzi kolem vzniku nového státního mapového díla – digitální technické mapy – tedy nikoliv jako obecný text o přesnosti v geodézii.

    Pokud takové mapové dílo vznikne, bude s námi pravděpodobně mnoho a mnoho let. Jsem přesvědčen, že snahou všech odborníků v oboru by mělo být vytvoření tohoto díla v co možná nejlepší kvalitě. Jedním z parametrů je i přesnost mapování.

    Střední souřadnicová chyba 8 cm je podle mne reálný cíl, alespoň na vybraných částech mapového díla. Naše dovednosti ani technické vybavení tomu určitě nebrání. Myslím, že nám spíš chybí odvaha.

    Našim předchůdcům před 50 lety odvaha nechyběla, protože ve všech ostatních ohledech měli situaci výrazně složitější. Uvidíme tedy, zda zvítězí odvaha a chuť něco posunout o krok dopředu, nebo přešlapování na místě a hledání důvodů, proč ten krok nelze učinit.

    Jan Floriánek