Pozemkové úpravy

Konference o pozemkových úpravách

Státní pozemkový úřad každoročně pořádá Konferenci pozemkových úprav, na které nad aktuálními tématy v této oblasti společně diskutují zástupci obcí a další zájemci o pozemkové úpravy, zemědělci, odborníci, projektanti, zhotovitelé, ale i široká veřejnost. Letošní 21. ročník konference s podtitulem „Nové výzvy do dalších období“ se konal pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana v Hluboké nad Vltavou. Všichni přítomní se shodli, že pozemkové úpravy jsou jedinečným nástrojem a je třeba, aby je stát nadále podporoval jak legislativně, tak především finančně.

Česká krajina potřebuje vyvážený vztah mezi zachováním přírodních zdrojů a udržitelným rozvojem zemědělství. Smysluplné pozemkové úpravy jsou proces, který probíhá již čtvrt století a přispívá k tomuto vyváženému vztahu zemědělce a krajiny.

Advertisements
konference-gis-esri-2019

„Aktuálně máme ukončeno 2 427 komplexních a 2 931 jednoduchých pozemkových úprav na celkové rozloze téměř 1,2 milionu hektarů, což je skoro 27 % výměry zemědělského půdního fondu. Úspěšně jsme dokončili přibližně 98 % všech zahájených řízení. Další projekty společných zařízení za přibližně 1,7 miliardy korun máme připravené k realizaci, bohužel ale na ně nemáme v současné době finanční prostředky. Nově se snažíme získat dotace i z Operačního fondu životního prostředí, kam jsme podali žádosti v celkové výši přesahující 100 milionů korun,“ uvedl v úvodní řeči ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba.

Europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák ve své úvodní řeči také označil pozemkové úpravy za klíčový nástroj pro rozvoj obcí a vyjádřil nutnost navýšení finančních prostředků k jejich realizaci. „Oceňuji také, že na adaptaci na změny klimatu a změny v krajině budou uvolněny evropské zdroje, což jsem také úspěšně navrhoval,“ doplnil Polčák.

Bez zapojení samotných občanů a zástupců samospráv to ale nepůjde, jak upozornil vedoucí projektový manažer Svazu měst a obcí ČR Antonín Lízner: „Téma pozemkových úprav je pro SMO a jejich obyvatele, ačkoli to mnozí netuší, nejdůležitějším tématem jejich života.“ K zajištění dostatku finančních prostředků vyzval na konferenci také Michal Pochop, spoluorganizátor konference a předseda Českomoravské komory pozemkových úprav.

Pro letošní ročník konference zvolil SPÚ model panelových diskuzí. Účastníci změnu hodnotili velmi pozitivně. První panelový blok se věnoval aktuálním tématům globální změny klimatu a adaptace na ní v podmínkách ČR, ohrožení půdy erozí, povodněmi z přívalových srážek a suchem a v neposlední řadě také vnímáním těchto hrozeb z pohledu státní správy a samosprávy.

„Asi zde nemusíme polemizovat nad tím, zda klimatická změna existuje nebo ne, stejně tak je jasné, že teplota poroste směrem vzhůru. Jde o to, abychom udělali vše pro zmírnění negativního scénáře pro 2. polovinu 21. století,“ upozornil Petr Hlavinka, docent Ústavu agrosystémů a bioklimatologie při Mendelově univerzitě v Brně a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Linda Stuchlíková, ředitelka odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) představila hlavní body Národního akčního plánu (NAP) adaptace na změnu klimatu, který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR.

Cílem Národního akčního plánu je zmírnit negativní dopady a v co největší míře zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. „Jedním z mnoha cílů NAP je i zvýšit efektivitu pozemkových úprav s ohledem na změnu klimatu,“ upozornila Stuchlíková s tím, že v září letošního roku bude MŽP informovat vládu o naplnění NAP a v prosinci dále vládě předloží novou adaptační strategii.

Členem prvního panelu konference byl také Jan Vopravil, vedoucí Oddělení pedologie a ochrany půdy Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.  Upozornil na skutečnost, že každý jednotlivý degradační proces s sebou přináší řetězovou reakci, a tedy i další degradační procesy poškozující půdu. „Od roku 1938 se retenční schopnost krajiny snížila o 2,4 miliardy kubíků vody. Naše zemědělská půda by mohla zadržet až 8,4 miliard kubíků vody, zvládne jí však pojmout kvůli erozi, utužení, dehumifikaci a ztrátě biologické aktivity jen něco přes 5 miliard kubíků,“ sdělil Vopravil.

Důležitost pozemkových úprav jako nástroje protipovodňové prevence vyzdvihla Pavla Štěpánková vedoucí Oddělení hospodaření s vodou z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Připomněla, že v ČR je celkem 9 261 takzvaných kritických bodů, kde potenciálně hrozí povodně. Týká se to zhruba 13 000 kilometrů vodních toků a přibližně 400 000 obyvatel. Při plánování pozemkových úprav je tak podle ní třeba zaměřit se právě na tyto body.

Druhá panelová diskuze se věnovala nejvíce samotnému procesu pozemkových úprav a jejich financování. Michal Gebhart, ředitel sekce řízení KPÚ a pozemkových úprav představil společně s Jaroslavou Doubravovou, ředitelkou Odboru metodiky pozemkových úprav priority pro další období, a to včetně možných scénářů financování v programovém období 2021 – 2027.

Realizace pozemkových úprav jsou na evropských penězích doslova závislé. Jednotlivé projekty SPÚ hradí z více jak 50% pomocí Programu rozvoje venkova (PRV). Diskuze se účastnil i ředitel odboru Řídicího orgánu PRV Ministerstva zemědělství ČR (Mze) Josef Tabery.

„Legislativní návrh Společné evropské politiky po roce 2021 představený v loňském roce je momentálně dále projednáván evropskými institucemi a členskými státy. V popředí stojí vysoké ambice v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, stabilita příjmů zemědělců i podpora budoucnosti venkovských oblastí. Nemůžeme ale spoléhat jen na EU a musíme začít především doma. Ministr začátkem roku 2019 představil cíle a směr pozemkových úprav, kterými reagujeme na klimatické změny. Je třeba více akumulovat vodu v krajině, zaktualizovat metodiky pozemkových úprav i legislativu tak, abychom mohly realizacemi efektivně, ale především rychle reagovat na aktuální situaci. Od 1. ledna 2020 nesmí také plocha jedné zemědělské plodiny zaujímat více než 30 hektarů, pokud ji bude zemědělec pěstovat na půdě ohrožené erozí,“ představil hlavní kroky MZe ředitel Tabery.

Druhý den konference zahájila poslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR (SPOV) Veronika Vrecionová. I ona vyzdvihla význam pozemkových úprav pro krajinu i obce. „Vedle silné finanční podpory pozemkových úprav je ale nezbytné současně změnit i způsob zemědělského hospodaření. Samotné úpravy bohužel nestačí,“ uvedla Vrecionová.

V následující přednášce představila Linda Stuchlíková (MŽP) aktuality z oblasti ochrany půdy. Krajinný architekt Karel Wirth z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) přítomné účastníky seznámil s výhodami územní studie krajiny a proč je dobré, aby obec takovou studii provedla. Především zástupci samospráv kvitovali přednášku Jana Matějky, ředitele Odboru ochrany přírody Státního fondu životního prostředí, který upozornil na možné zdroje financování protipovodňové ochrany, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině.

Celou konferenci završily prezentace Jana Fischera, starosty Radenína a Davida Mišíka, vedoucího táborské pobočky SPÚ, které podrobně představily projekt odbahnění rybníku Jordán a následných pozemkových úprav.

Zařízení navrhovaná a budovaná při pozemkových úpravách chrání nejen krajinu jako veřejný statek, ale i soukromé vlastnictví zemědělců a jejich základní a nenahraditelný výrobní prostředek. Přesto nejsou v některých směrech výsledky pozemkových úprav chápány jako nástroj pro nápravu degradačních projevů, jako je ztráta půdy erozí, snížení retence vody v povodí nebo adaptace na změny podnebí.

„Diskuze následující po každém panelovém bloku odhalila zájem ze stran zástupců samospráv, zemědělců i veřejnosti. Ten nás samozřejmě velmi těší. Jsem osobně rád za každou reakci. Vesměs mohu říct, že realizovaná opatření v krajině lidem pomáhají a vnímají je pozitivně. Kritika se točí kolem financí. Chápu, že když má obec pouze plán krajiny a na realizace navržených prvků čeká, že to pro ní není až tak zajímavé. Ale obce mohou některá účinná opatření levně a jednoduše provádět samy, a to i za finanční podpory například zmiňovaného Operačního programu Životního prostředí,“ vyzval zástupce samospráv k realizacím drobnějších staveb a výsadeb zeleně ústřední ředitel SPÚ Vrba.