Software Firmy Technika

Více projektantů požaduje podklady ve 3D, říká Pavel Cimpl z firmy GEOVAP (software GeoStore V6)

geostore-v6-hypsometrie

V předchozích dvou dílech povídání s Pavlem Cimplem z firmy GEOVAP jsme představili ty části jejich softwaru GeoStore V6, určené pro inženýrskou geodé­zii (V6-IG). Geometrické plány nebo nové mapování pro KN obsahuje V6-GP.

Část nazvaná V6-3D umí mapovat z mračen laserového skenování, přičemž zvlád­ne generovat také digitální model terénu, vrs­tevnice, kubatury a profily. Pro zpracování dokumentací E.ON je nový V6-EON.

Víme tedy, že výstupy ve 3D zvládne. Proč by si geodet měl pořídit řešení V6-3D?

Ten, kdo sleduje vývoj geodézie, jistě zaznamenal, že stále více projektantů požaduje podklady ve 3D. Geodeti, co měří pro Ředitelství silnic a dálnic nebo pro Správu železnic, musí minimálně odevzdat digitální model terénu. Každý geodet občas potřebuje generovat vrstevnice nebo spočítat kubatury. Dostupnou technologií pro stále více geodetů se stávají laserové skenery či drony, u nichž jedním z výstupů jsou také mračna bodů. Tyto okolnosti geodety nutí hledat současnou a dostupnou alternativu k tradičnímu programovému vybavení.

Dobře, v čem se tedy moduly V6-IG a V6-3D od sebe liší? Jinými slovy: IG už mám a koupil jsem laserový skener. Mám ale odevzdat klasickou vektorovou mapu. Co mi nabídnete?

Nejdříve se vás zeptám, zda budete chtít další samostatné pracoviště nebo jenom rozšířit to stávající. Součástí geodetických řešení je vždy několik chráněných aplikací. U V6-IG to jsou Geodetické výpočty GV.dll, TechLine.dll, Revize.dll. U V6-3D je to z nich pouze Revize.dll, zato navíc je zde právě V6-3D.dll. Z toho plyne, že v řešení V6-3D měření nespočítáte a nenatáhnete do grafiky. Zato připojíte mračno bodů, kde vyhodnotíte body, a vektorovou kresbu, kterou zkontrolujete. Pak uděláte digitální model terénu, vrstevnice, profily nebo spočítáte kubatury.

Takže pokud potřebuji další grafické pracoviště, mohu V6-3D použít také na kresbu v běžných zakázkách? Nebo budu mít hračku, na které občas spočítám kubatury nebo vygeneruji vrstevnice a někdy v budoucnu třeba vyhodnotím mračno bodů?

Určitě ne. Mapový podklad nebo DSPS uděláte stejně dobře. Jen si musíte spočítat body jinde a pomocí WKB, DGN nebo DXF souboru je přenést do GeoStoreV6. A když vás tento postup omrzí, tak pracoviště rozšíříte.

Předpokládám, že mezi celým novým pracovištěm a pouhým rozšířením V6-IG o 3D bude cenový rozdíl?

Ano. Je to asi polovina celé ceny. A je v podstatě jedno, kterým řešením začnete. Vždy dokupujete jen za rozdíl ceny.

Co mi řeknete o práci s mračny bodů?

Aplikace je určena pro manuální vyhodnocování mračen bodů, pořízených skenerem, skenovací totálkou, mobilním systémem nebo dronem. Umíme načítat textové soubory a především soubory LAS, které jsou víceméně výměnným formátem pro tento typ dat, tedy pro mračna bodů. Také máme podobně jako ostatní výrobci techniky a softwaru svůj binární formát GLS, který nám umožňuje ukládání obrovských datových souborů mračen bodů do vlastního „serverového skladu“, do nějž přistupujeme například i naší Marushkou.

geostore-v6-mracno-bodu
V půdorysném okně je vidět započatá vektorizace mračna v RGB. V malých synchronizovaných pohledech jsou vidět řezy mračnem (modro-fialový kříž v půdorysu). Dole je obecný řez terénem (žlutá čára v půdorysu). Dvě varianty zobrazení ve 3D okně – RGB a barevně škálované podle výšky. Ve 3D okně je přístupná funkce kreslení a prostorového měření.

Mohu s mračny bodů nějak manipulovat, klasifikovat je, ořezávat je nebo naopak spojovat?

V6-3D.dll není primárně určena na tyto operace. Programy s funkcemi, které popisujete, jsou specializované na mračna a také řádově dražší. My mračna umíme načítat z více souborů, přitom je případně ředit a následně ořezávat polohově nebo výškově. Tyto výsledky zase můžeme dále ukládat.

Pojďme tedy vyhodnocovat. Jak na to?

Jsou tři možnosti, které jsem zvyklý kombinovat podle toho, jaké mám mračno a co zrovna vyhodnocuji. Na technické objekty používám vyhodnocování z půdorysného okna, které je možno synchronizovat s oknem nárysu a bokorysu. V půdorysu zadám XY bodu. Podle nastavení aplikace se v jeho okolí najde nejnižší, resp. nejvyšší nebo průměrný bod mračna a z něj mi program nabídne výšku. Zároveň uvidím bod v synchronizovaných oknech, kde mohu výšku zkontrolovat a případně kliknutím do požadovaného místa upravit. Potom bod potvrdím a postup opakuji.

Body si mohu takto připravit dopředu a požadované linie nebo buňky do nich potom umístit, nebo kresbu vytvářet současně.

Vyhodnocování terénních hran v půdorysném okně není prakticky možné. Dno příkopu totiž v půdorysu nerozeznáte. Tady je řešením vyhodnocování v profilech. V půdorysu zadám jeho linii a určím, jak široké mračno chci v řezu vidět.

Otevře se mi čtvrté okno, ve kterém mohu zadávat body nebo kreslit řez.

Nakonec jsem si nechal oblíbené mapování v pátém 3D okně. Vybírám konkrétní body mračna ve 3D prostoru a po nich táhnu kresbu nebo vkládám body. Je to moc zábavné!

geostore-v6-profil-vedenim-a-terenem
Ukázka vygenerovaného výkresu podélného řezu vedením VN po zaměřených bodech drátů a terénu pod ním.

Jak řešíte situaci, že v mračnu něco nenajdete?

To je celkem běžné. Nemá cenu skenovat úplně všechno. Je to neefektivní. Zvlášť propustky pod silnicemi nebo hustě zarostlé prostory doměřujeme klasicky. Tady se teprve projeví výhoda GeoStore V6. Mám připojené mračno, ale hned si spočítám zápisník a natáhnu měřené body a kresbu, aniž bych musel pouštět jiný software. Prostě kombinuji metody.

Laserový skener zatím nemám, ale udělat vrstevnice do mapového podkladu je velice pracné. Jak jste na tom v tomto ohledu?

K tomu je třeba umět pracovat s digitálním modelem terénu (DMT). My jej generujeme v paměti přímo z vektorového mapového podkladu. Určíme, které linie z něj se mají chovat jako povinné hrany a to je všechno. Zadáme, jak hodně mají být vrstevnice „vyhlazené“, v jakém intervalu se mají udělat, zda mají být zdůrazněné vrstevnice popsány a zmáčkneme tlačítko.

A co kubatury?

Nejpracnější je příprava DMT pro původní i nový terén. Musí být spojité a v řešené ploše se musí překrývat. Také si je již musíte fyzicky uložit do dvou WKB výkresů. V našem programu V6-3D k nim zadáme cestu a počkáme si na výsledek. Ten je vygenerován ve formě popisu, izočar a hypsometrie.

geostore-v6-hypsometrie
V okně je výsledný soubor s hypsometrií. V okně 2 je DMT stavu skládky v roce 2005 a v okně 3 stav v roce 2018. Ve 3D okně pohled mezi modely. Dialog pro výpočet kubatur umožňuje i výpočet kubatury jednoho terénu nad srovnávací rovinou. Modely zde vznikly z klasického měření totální stanicí a GNSS aparaturou.

Co říci na závěr?

Na konec bych se rád pochlubil. Významně jsme totiž vylepšili možnosti generování podélných profilů a příčných řezů. Kromě podélného a příčných řezů jedním terénem můžeme nyní toto vše generovat pro dva terény. Pro geodety a projektanty energetických společností také může být zajímavé generování podélného profilu zaměřeného venkovního vedení VN nebo VVN nad modelem terénu. V březnu budeme distribuovat novou verzi, ve které „zvednete“ 2D mapu, například DKM nebo územní plán, do 3D! Lomovým bodům přiřadíte výšku z mračna nebo DMT.

Líbil se vám článek? Podpořte naši práci předplatným časopisu Zeměměřič, ve kterém text vyšel.

1 komentář

Přidejte svůj názor
  • Nemyslím, že by inženýrská geodézie byla dnes více o 3D. Tímto směrem technický vývoj jistě spěje, a je to dobře. Je-li však činnost inženýrských geodetů odvozena od zákonných povinností úředníků, stavebníků, projektantů a stavbyvedoucích, pak si asi ještě chvíli počkáme. Třeba do doby, než všichni účastníci povolování staveb a následné výstavby opravdu dokáží naplnit literu nového stavebního zákona a stavební řízení vést od počátečního záměru až po dokumentaci skutečného provedení stavby výhradně digitálně. Velmi rád bych se mýlil, ale s ohledem na obecně známý obsah a grafickou formu dosavadních krajských a obecních územně analytických podkladů, územněplánovací dokumentace a projektové dokumentace většiny navrhovaných staveb mám značné pochybnosti o tom, že všichni na procesu zúčastnění se dokáží pohybovat v elektronickém světě tak snadno, jak si mnozí politici a geoinformační technologové představují. Vzpomínám na osvíceného představitele jedné dost významné společnosti, který nám kdysi řekl přibližně toto: “Pokud mí podřízení nepřestanou lézt do papírové dokumentace a budou mít s vaším geografickým systémem opakované potíže, pak vám za měření a tvorbu systému nezaplatím”. Dal tím srozumitelně najevo, že tou hlavní součástí každého informačního systému jsou především lidé a teprve až potom lidským schopnostem a spolehlivým geoinformacím přívětivé technologie.
    Petr Polák