Pozemkové úpravy

Jak zjistit skutečnou polohu odvodňovacích staveb v KoPÚ pomocí nových dat

rgb-cir-meliorace-komplexni-pozemkove-upravy-archivni-letecke-snimky

V časopise Geodetický a kartografický obzor vyšel článek „Analýza možností zisku nových datových zdrojů a postupů zjištění reálné polohy odvodňovacích staveb ve vazbě na proces komplexních pozemkových úprav“. Autory jsou Václav Šafář (VÚGTK) a Lenka Tlapáková (VÚMOP).

Článek představuje možnosti validace mapových podkladů, stávajících a dostupných informací o odvodňovacích stavbách, a zajištění nových zdrojů dat pro zjištění jejich reálné polohy za účelem zpracování komplexních pozemkových úprav.

Cílem komparativní analýzy dat v katastrálním území, ve kterém se má realizovat komplexní pozemková úprava, je získat dostupné, stávající a již existující relevantní mapové podklady a provést jejich validaci vůči aktuálně pořízeným datovým vstupům.

Jednou z možností pořízení aktuálních dat, ve prospěch komplexních pozemkových úprav, jsou bezkontaktní měřické metody leteckého snímkování a metody dálkového průzkumu Země. Letecké
snímkování plošně méně rozsáhlých územních celků (katastrálních území), kdy plocha obvodu komplexních pozemkových úprav (KoPÚ) není obvykle větší než 800 hektarů, je výhodné a vhodné uskutečnit pomocí dálkově pilotovaných leteckých systémů.

V podmínkách České republiky jsou podklady pro projekci KoPÚ dány Metodickým návodem pro provádění pozemkových úprav ve znění změny č. 2 z roku 2017 (v současnosti probíhá jeho aktualizace), v kterém jsou stanoveny povinné podklady, které mají být využity při projekci KoPÚ.

Mezi tyto podklady patří podklady z katastru nemovitostí (KN) soubor geodetických informací, dokumentace šetření a měření, sbírka listin, případně pozemková kniha, operát bývalého pozemkového katastru, scelovacího řízení, přídělového řízení a operát evidence nemovitostí) dále prostorová data spravovaná Zeměměřickým úřadem (Základní báze geografických dat
(ZABAGED), mapy v měřítku 1 : 5 000 a 1 : 10 000, ortofoto, Digitální model reliéfu 4. generace a 5. generace (DMR 4G a DMR 5G), správní a katastrální hranice, Geonames, bodová
pole a další), dokumenty územního plánování (územní plány, regulační plány, územně analytické podklady a další) a ostatní mapové podklady (mapa bonitovaných půdně
ekologických jednotek (BPEJ), mapa komplexního průzkumu půd, mapa plánu Územního systému ekologické stability (ÚSES), mapa souborů lesních typů, mapa s vyznačením
pásem hygienické ochrany, a další).

Významnými vstupy jsou rovněž vodohospodářské údaje, jakými jsou projektová dokumentace a kolaudační operáty melioračních staveb, kterými jsou odvodnění, závlahy, revitalizace
a úpravy drobných vodních toků, opravy a úpravy melioračních kanálů, zatrubněné vodoteče apod., studie odtokových poměrů, generely, pasporty, projekty a ostatní dokumentace vztahující se k řešení protipovodňové ochrany.

Řada těchto podkladů však neodpovídá skutečnosti, a proto je vhodné tyto podklady konfrontovat s realitou a aktuálním stavem v terénu pomocí podkladů pořízených dálkově pilotovanými leteckými systémy.

Jak již řešitelský tým projektu „Postupy komplementace geodat a specifických dat bezkontaktními měřickými metodami ve prospěch důsledného uplatňování koncepčních nástrojů komplexních pozemkových úprav“, složený z řešitelů z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, v. v. i., Výzkumného ústav geodetického, topografického a kartografického, v. v. i., firmy Agroprojekce Litomyšl, spol. s r. o. a firmy PRIMIS, spol. s r. o. publikoval v předchozích projektech, archivní letecké měřické snímky (ALMS) představují jeden ze tří základních zdrojů informací pro polohové určení podpovrchových staveb odvodnění v terénu a prvotní poznání vzhledem ke změně krajiny v průběhu posledních šedesáti let.

Jedná se tedy o neopominutelný zdroj, který je postupně v posledních letech využíván pro určení polohy zemědělského odvodnění díky zpracovaným programům dostupným na [4]. S dalšími dostupnými zdroji dat byla seznámena odborná veřejnost v předchozích příspěvcích autorů.

V dalším textu jsou popsány datové podklady pro využití v KoPÚ a jsou porovnány s možnosti kontroly polohy drenážních systémů z pohledu prostorové přesnosti dat.

Celý článek v PDF v GaKO 9/2021 (lokální kopie Zeměměřiče).