Kartografie

Před 400 lety byla vydána mapa Regni Bohemiae nova et exacta descriptio

mapa-cechy-pavel-arentin-1619-vyrez.jpg / Zeměměřič

V Praze můžete bezplatně navštívit kartografickou výstavu Pavel Aretin z Ehrenfeldu: mapa mezi defenestrací a Bílou horou. Připravily ji Geografická sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Mapová sbírka a Knihovna geografie.

Výstava je k vidění od 15. května do 30. září 2019 na adrese Albertov 6, Praha 2, 2. patro, předsálí Mapové sbírky.

Advertisements
konference-gis-esri-2019

Výstava představuje život a dílo Pavla Aretina z Ehrenfeldu, jehož mapa s názvem Regni Bohemiae nova et exacta descriptio tj. Nový a přesný popis Království českého (vydána 1619, 1632, 1665, před 1747) vyšla poprvé právě před 400 lety.

Zpracoval ji rytec Pavel Bayard. Oproti dřívějším mapám Čech od Mikoláše Klaudyána a Johanna Crigingera dílo poprvé zachycuje hranice patnácti zemských krajů s českými a německými názvy. Také měřítko mapy bylo již podrobnější 1 : 504 000. Na okraj doplnil místopisný abecední rejstřík se souřadnicemi v českých mílích odkazující na 1157 zeměpisných názvů.

Vzhledem k válečnému využití mapy se zachovalo velmi málo kopií. Původní, snad první, vydání vlastní Národní archiv, který pro výstavu zpřístupnil její kopii.

Další vydání z doby saského vpádu do Čech z roku 1632 náleží do fondu Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Další vydání byla sice realizována s menšími úpravami ze stejné tiskové desky, ale již beze jména Aretinova, které se zřejmě stalo nežádoucí. Novým vydavatelem se stal pražský nakladatelský dům Wussinu.

Zemský archiv v Opavě pro výstavu poskytl kopii unikátní rukopisné Aretinovy mapu zábřežského panství (1623), která dokazuje, že autor měl kartografické znalosti. Jinak totiž panují stále mezi vědci dohady, zda Aretin je skutečným autorem mapy, či pouze jejím vydavatelem.

Pavel Aretin se narodil v Uherském Brodě a vystudoval na univerzitě v Heidelbergu. Poté se mladý písař v Klatovech výhodně oženil a přestěhoval se s rodinou do Prahy.

Mocný rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka mu zajistil místo sekretáře. Po smrti chlebodárce přesídlil Aretin zpět do Prahy, kde v roce 1615 požádal císaře Matyáše o udělení erbu a predikátu, jenž mu byl přidělen na přímluvu Jana Jiřího ze Švamberka. Tehdy získal – on i jeho dědicové – erb a predikát z Ehrenfeldu.

Za stavovského povstání stál na straně českých stavů proti novému králi českému Ferdinandu II. Štýrskému. Po jmenování Václava Budovce z Budova se stal Aretin apelačním sekretářem. Jako trest za účast v povstání dostal po bělohorské porážce pokutu 300 zlatých, kterou údajně nezaplatil. Mezi tím ovšem spolupracoval s novou zemskou mocí na zpracování rukopisné mapy zábřežského panství pro Lichtenštejna, který konfiskoval žerotínský majetek. Po Bílé hoře se konfiskace dotkly tří čtvrtin území Čech.

V roce 1627 se Aretin vystěhoval s dcerou Zuzanou zřejmě do saské Pirny, kde jeho stopa končí. Zemi opouští zároveň s J. A. Komenským. Dcera Benigna po něm zdědila dům U Zlatého čápa v Praze.

Na vystavených kartografických památkách byly provedeny kartometrické analýzy. Díky nim bylo upřesněno měřítko Aretinovy mapy na 1 : 543 580. Vznikl rovněž unikátní model k vyhledávání míst z Registru podle návodu na okraji mapy.

Topograficky specifikoval Aretin šestnáct mapových značek, které udávaly administrativní charakter a naleziště drahých a užitečných kovů. Okraje zdobí 12 dobových postav z různých sociálních skupin obyvatelstva od baronů a jejich žen až po muže a ženy z lidu. Ty jsou velmi oceňovány etnografy.

Na výstavě jsou představeny rovněž sesterské mapy z British Library od W. P. Zimmermanna nebo E. Sadelera, ale i odvozené mapy většinou z atlasů Mapové sbírky PřF UK. Nová mapa českého království se pak objevuje až téměř 100 let po Aretinovi, roku 1712 z dílny plaského cisterciáka Mauritia Vogta.

Součástí expozice budou i historické postery zasazující dílo do rámce bouřlivé třicetileté války, počínaje defenestrací (1618), přes bitvu na Bílé hoře až po vyplenění Prahy Švédy v roce 1648. Návštěvníci si budou moci prohlédnout i obrazy dobových měr a nástrojů na měření a také dobový oblek mušketýra s výzbrojí.

Pro zájemce je na 26. června a 24. července naplánována komentovaná prohlídka výstavy. A na 4. září je v učebně Věž (Albertov 6, Praha 2) od 14 hod. připravena přednáška Zdeňka Munzara z Vojenského historického ústavu s názvem Začátek třicetileté války v kontextu evropských událostí.