[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
06+07/2003

Resort ČÚZK

  • NÁVRH ZNĚNÍ ZÁKONA
  • NÁVRH  ZÁKONA, KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKON č. 359/1992 Sb., O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH,  VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
  • Stenografický záznam z diskuze k projednávání zákona č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech
  • 30. výročí převodu údajů o nemovitostech na počítač
  • ISKN a rok 2002 ve statistických údajích
  • Podpora Dálkového přístupu do katastru nemovitostí
  • Seznamy stěžovatelů na katastrálních úřadech

    Katastr nemovitostí

  • NÁVRH ZNĚNÍ ZÁKONA
  • NÁVRH  ZÁKONA, KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKON č. 359/1992 Sb., O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH,  VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
  • Stenografický záznam z diskuze k projednávání zákona č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech
  • Začarovaný katastr na severu - II.
  • Začarovaný katastr na severu - III.
  • 30. výročí převodu údajů o nemovitostech na počítač
  • ISKN a rok 2002 ve statistických údajích
  • Podpora Dálkového přístupu do katastru nemovitostí
  • Seznamy stěžovatelů na katastrálních úřadech

    Geodézie

  • Podomní dealeři šíří ve velkém pirátské kopie AutoCADu
  • Nekrolog za VZÚ Praha, od emeritního eléva
  • Trimble a Nikon založily společný podnik na geodetické přístroje
  • Zeměměřické činnosti ve výstavbě železničních koridorů
  • Rozsáhlé zeměměřické práce pomohly při obnově po tragédii Světového obchodního centra

    Kartografie

  • Vyhlášeny výsledky soutěže Mapa roku 2002.
  • Nekrolog za VZÚ Praha, od emeritního eléva
  • Současná kartografická tvorba v Mongolsku

    Pozemkové úpravy

    GIS

  • Územní plánování a GIS
  • Vyhlášeny výsledky soutěže Mapa roku 2002.
  • Podomní dealeři šíří ve velkém pirátské kopie AutoCADu
  • NÁVRH ZNĚNÍ ZÁKONA
  • Fyzickogeografická sekce České geografické společnosti jednala v Brně
  • Vzhled jevu jako ekvivalent termínu feature v českém překladu mezinárodních norem geografické informace
  • Přednášky ze 17. informačního setkaní 2003 Geodatabaze Bavorské zeměměřické správy
  • Geoinformatika na Geografickém ústavu Mongolské akademie věd v Ulánbátoru
  • GIS Seč 2003 -> Den první – rekordní účast, velká vedra

    GPS

  • GPS po mongolsku
  • Trimble a Nikon založily společný podnik na geodetické přístroje

    DPZ

    Fotogrammetrie

    Software

  • Podomní dealeři šíří ve velkém pirátské kopie AutoCADu
  • Autodesk: Prohlížení inženýrských dat pro profesionály i laiky
  • MISYS drží krok s dobou

    Různé

  • Současná kartografická tvorba v Mongolsku
  • Přednášky ze 17. informačního setkaní 2003 Geodatabaze Bavorské zeměměřické správy
  • GPS po mongolsku
  • Referendum o EU

    Školství

  • Vyhlášeny výsledky soutěže Mapa roku 2002.

    Internet

  • Vyhlášeny výsledky soutěže Mapa roku 2002.
  • Přednášky ze 17. informačního setkaní 2003 Geodatabaze Bavorské zeměměřické správy
  • Autodesk: Prohlížení inženýrských dat pro profesionály i laiky

    Historie

  • Nekrolog za VZÚ Praha, od emeritního eléva

    Přečtěte si

  • GPS po mongolsku

    Zajímavosti

  • GPS po mongolsku
  • Trimble a Nikon založily společný podnik na geodetické přístroje
  • Historie zeměměřictví - určování času (1. díl)

    Z domova

  • Územní plánování a GIS
  • Vyhlášeny výsledky soutěže Mapa roku 2002.
  • Nekrolog za VZÚ Praha, od emeritního eléva
  • NÁVRH ZNĚNÍ ZÁKONA
  • Fyzickogeografická sekce České geografické společnosti jednala v Brně
  • Referendum o EU
  • GIS Seč 2003 -> Den první – rekordní účast, velká vedra

    Ze zahraničí

  • Přednášky ze 17. informačního setkaní 2003 Geodatabaze Bavorské zeměměřické správy
  • GPS po mongolsku
  • Trimble a Nikon založily společný podnik na geodetické přístroje
  • Rozsáhlé zeměměřické práce pomohly při obnově po tragédii Světového obchodního centra

    ČSGK

    KGK

    NZK

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

  • Přednášky ze 17. informačního setkaní 2003 Geodatabaze Bavorské zeměměřické správy

    Zeměměřičský věstník

  • Úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři do ČKAIT nevstoupí
  • Veřejná sbírka
  • IX. mezinárodní Česko-Slovensko-Polské geodetické dny
  • Poděkování členům

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Zeměměřické činnosti ve výstavbě železničních koridorů

    Stavby železničních koridorů jsou z hlediska zeměměřické činnosti unikátní svým rozsahem i obsahem. Vyznačují se vysokými nároky na přesnost, zejména práce na železničním svršku. Práce byly zahájeny v roce 1994 a předpokládaný konec je v roce 2010. Tím ovšem zeměměřické činnosti na železničních koridorech nekončí. Budou dále pokračovat nejen při údržbě zajištění koleje, ale například i při řešení úkolů, spojených s přechodem na nový souřadnicový systém. Tento přechod je s rozvojem nových technologií a v rámci začlenění do EU nezbytný.

    Železniční koridory

    Výstavba železničních koridorů v ČR byla zahájena v roce 1994. V červnu 1998 schválila vláda ČR Státní dopravní politiku jako strategický dokument sektoru dopravy ČR. Dopravní politika ČR je součástí předvstupní strategie přijetí ČR do EU a je jedním z programových dokumentů, nutných při vstupu do EU. Usnesení vlády ČR č. 741/1999 »Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010« tvoří základ, ze kterého vycházejí investiční priority Českých drah. Hlavním rozvojovým záměrem Českých drah v současné době je modernizace tranzitních železničních koridorů (TŽK). Mezi další priority patří realizace programu další elektrizace železničních tratí, optimalizace dalších tratí, zařazených do dohody AGTC a do tratí spojovacích a v neposlední řadě i zajištění bezpečnosti, provozuschopnosti a obnovy ostatních celostátních a regionálních tratí. Evropská dohoda AGTC je dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy, přijatá na úrovni EHK/OSN a v plánech rozvoje železničních sítí, vypracovaných na úrovni EU a Mezinárodní železniční unie (UIC).

    Českou republikou prochází IV. a VI. panevropský koridor. IV. koridor je v trase z Berlína přes Děčín, Prahu, Českou Třebovou, Brno a Břeclav do Vídně nebo Bratislavy. Trasa na našem území je označována jako I.TŽK. VI. koridor je veden z Gdaňska přes Katovice, Petrovice u Karviné, Ostravu a Přerov do Břeclavi, kde navazuje na IV. panevropský koridor. Na našem území označujeme tuto trasu jako II. TŽK a jeho součástí je i odbočná větev Česká Třebová - Olomouc - Přerov, spojující I. a II. TŽK. Na tyto TŽK bude navazovat III. a IV. TŽK, patřící do doplňkové sítě TINA. III. TŽK v trase Cheb, Plzeň, Praha, Přerov, Dětmarovice a Mosty u Jablunkova, IV. TŽK v trase Děčín, Praha, České Budějovice, Horní Dvořiště. Proces TINA posuzuje potřeby dopravní infrastruktury kandidátských zemí do EU a stanovuje priority a projekty společného zájmu. Cílem procesu TINA je modernizace páteřní a doplňkové sítě a následně jejich začlenění do budoucí rozšířené transevropské dopravní sítě TEN.

    Realizace I. TŽK byla plánována v letech 1993-2002, II. TŽK 1997-2004, jeho odbočná větev v letech 2002-2005. Realizace III. a IV. TŽK se předpokládá až po roce 2006.

    V období let 2000 až 2012 se předpokládá realizace investičního modernizačního opatření k zabezpečení průjezdů rozhodujícími železničními uzly, které nebyly součástí staveb I. a II. TŽK. Jedná se o: Děčín, Ústí nad Labem, Prahu, Kolín, Pardubice, Choceň, Ústí nad Orlicí, Českou Třebovou, Brno, Břeclav, Přerov, Olomouc a Bohumín.

    S výstavbou vysokorychlostních tratí (VRT) se do r. 2010 nepočítá. Pro výstavbu je zpracována studie »Koridory VRT na území ČR«, která v návaznosti na celoevropské záměry vymezuje z územně plánovacího hlediska koridory těchto tratí.

    Organizace geodetických složek u ČD, s. o. a na stavbách TŽK

    V rámci organizační struktury ČD existují jako samostatné organizační jednotky Střediska železniční geodezie se sídlem v Praze, Olomouci a Plzni, jejichž pracovní náplní je výlučně geodetická činnost. Tyto jednotky podléhají Investičnímu odboru divize dopravní cesty. Součástí Investičního odboru je i kancelář Hlavního geodeta ČD, který je metodickým nadřízeným všem geodetickým složkám ČD.

    Přípravu a realizaci staveb železničních koridorů zajišťují Stavební správy se sídlem v Praze, Olomouci a Plzni. Každá Stavební správa má organizačně začleněna geodetická oddělení, která zajišťují veškeré geodetické činnosti a měřické práce, které objednateli ukládají příslušné právní předpisy.

    Další složkou, která ovlivňuje geodetickou činnost na stavbách koridorů je Technická ústředna dopravní cesty (TÚDC). Je zpracovatelem předpisů, jako např. »Technické kvalitativní podmínky staveb Českých drah« (TKP), »Pravidla pro vzájemnou výměnu digitálních dat mezi drážními a mimodrážními organizacemi«. Dále se mimo jiné podílí na kontrolních měřeních geometrického uspořádání koleje. Zatím jsou tato měření prováděna negeodetickými metodami, ale je vyvíjen systém ROLAS II, který pracuje s pomocí robotizované totální stanice nad projektovanými souřadnicemi.

    Před stavbou je vedena veškerá geodetická dokumentace traťového úseku u příslušného SŽG. Během stavby přebírá odpovědnost Hlavní geodet objednatele, který je organizačně začleněn u příslušné Stavební správy. Jeho partnerem je Hlavní geodet vyššího zhotovitele stavby. Hlavní geodet vyššího zhotovitele stavby je vázán smluvními podmínkami, uzavřenými ve smlouvě o dílo na realizaci stavby. Tyto podmínky se stavbu od stavby liší, protože každá stavba má svá specifika a zohledňují se nové předpisy a poznatky z praxe. Jednou z důležitých součástí smluv jsou »Technické kvalitativní podmínky staveb Českých drah« (TKP). Ty popisují pracovní postupy s odkazy na jiné technické normy a předpisy. Jsou v dvouletém intervalu aktualizovány.

    Po ukončení stavby je geodetická dokumentace předána Hlavnímu geodetovi objednatele a ten ji po kontrole úplnosti předá k zapracování do dokumentace příslušného SŽG. Celý proces od zadání stavby po kolaudaci trvá i několik roků, což vzhledem k vývoji nových technologií a požadavků na GIS působí potíže.

    Geodetické podklady pro projekt

    První geodetické podklady pro projekt TŽK bylo třeba vyhotovit v roce 1993. V této době došlo k mnoha novým legislativním úpravám a k zavádění nových měřických a zpracovatelských technologií. Pražští kolegové ze stavební správy byli jako první postaveni před problém zadávání geodetických prací externímu dodavateli. Ing. Soukup ze SS Praha zpracoval elaborát »Specifikace geodetických podkladů«, který se stal základem pro objednávání geodetických podkladů na všechny stavby koridorů.

    Mezi stěžejní podklady pro projekt patří :
    – Vybudování Železničního polohového bodového pole (ŽPBP).
    – Mapové podklady pro projekt.

    Vybudování ŽPBP

    ŽPBP bylo budováno ve dvou etapách. V první etapě byly ve vzdálenosti 1 km vybudovány zhušťovací body určené metodou GPS v I. tř. přesnosti. V druhé etapě byly zhušťovací body doplněny pevnými body železničního podrobného polohového bodového pole ve vzdálenosti od 150 do 250 metrů. Požadavek na tyto body byl II. tř. přesnosti, což bylo bez problémů splněno a výpočetně jejich přesnost splňovala I. tř. přesnosti.

    Zhušťovací body byly stabilizovány žulovými kameny s podzemní deskou nebo hřebovými nivelačními značkami s vyřezaným křížkem, zabetonovanými v pevných stavbách. V nepřehledném úseku I. TŽK Česká Třebová - Brno byly stabilizovány těžkou stabilizací, zabetonovanými vrtanými pažnicemi opatřenými deskou s nucenou centrací. Na úseku spadajícím do působnosti SŽG Olomouc byly zhušťovací body polohově určeny firmou Geoinvest Praha metodou GPS. Měřeno bylo v období let 1994-96. Podle potřeby jednotlivých staveb byl prostor rozdělen do 11 úseků, a to: Brno - Česká Třebová, Břeclav - Brno, Břeclav - Kostelany, Kostelany - Hulín, Hulín - Hranice, Hranice - Studénka, Ostrava - Studénka, Ostrava - Dětmarovice, Dětmarovice - Petrovice, Přerov - Červenka, Česká Třebová - Červenka. Každý úsek byl vyrovnán samostatně s návazností na okolní úseky s použitím tehdy platné poslední verze transformačního klíče určeného ke zpracování sítě 0. řádu, resp. sítě DOPNUL.

    Vložené body byly určeny oboustranně orientovaným polygonovým pořadem, vyrovnaným MNČ dle SR 20/1 (tzv. vyrovnáním dle ing. Ingedulda). Od roku 1997 jsou vložené body určovány síťovým vyrovnáním.

    Výškově bylo ŽPBP určeno nivelací z nejbližších bodů Státní nivelační sítě, nebo Železničních výškových bodů.

    Z takto vybudovaného ŽPBP byly zaměřeny mapové podklady pro projekt a toto bodové pole se stalo základem vytyčovací sítě pro vlastní stavbu.

    Mapové podklady pro projekt

    Pro prostor se vztahem k průjezdnému průřezu (přibližně 4 m od osy koleje) byl stanoven požadavek na mapování ve II. tř. přesnosti. Tento prostor včetně umělých staveb železničního spodku, byl zaměřen z nově vybudovaného BP. Vzhledem k časové tísni a velkému objemu prací byla ostatní situace řešena jiným způsobem. Tam kde byla hotova JŽM, tak po namátkové kontrole v terénu byla okolní situace převzatá z JŽM. Úsek Česká Třebová - Přerov byl fotogrammetricky nalétnut a vyhodnocen. Ostatní úseky byly v požadovaném rozsahu doměřovány klasicky. Tyto práce, vzhledem k pokrytí spodní stavby vegetací a přebytečným materiálem z čištění kolejového lože, byly značně náročné. Mezi kuriozity například patří nenalezení kamenného mostu, který byl zasypán materiálem z čističek, či bujná vegetace řepky olejky v 20kilometrovém úseku která se »nasela« z netěsných vagónů.

    Měření bylo zpracováno grafickým editorem MicroStation drážní aplikací RailGeo. Ta obsahovala sedm souborů struktury dgn označených písmeny a (svršek), b (svršek 1), c (spodek), d (nadzemní vedení a zařízení), e (terén), f (železniční katastr nemovitostí), g (podzemní vedení a zařízení).

    Hranice dráhy byla do podkladů zapracována z údajů železničního KN a porovnána se stavem platné katastrální mapy. V případě hrubých nesrovnalostí byl přebrán stav z platné katastrální mapy.

    Zeměměřické práce při realizaci stavby

    Geodetická oddělení Stavebních správ zadávají požadavky na zeměměřickou činnost zhotoviteli stavby. Tyto požadavky jsou specifikovány v zadávací dokumentaci pro uzavření smlouvy o dílo na realizaci stavby. Zeměměřické práce při realizaci stavby můžeme rozdělit na:
    – Vybudování a údržbu vytyčovací sítě.
    – Vytyčení prostorové polohy objektů a obvodu staveniště.
    – Vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby.
    – Práce při řešení majetkoprávních vztahů.
    – Zajištění prostorové polohy koleje.
    – Kontrolní měření.

    Literatura:
    [1] Sborník příspěvků ŽELEZNICE 2000, setkání investorů, projektantů, stavitelů a správců. Praha 23. 11. 2000
    [2] Odborný seminář »Geodetické práce na železnici před vstupem do Evropské unie«. Praha 7. 12. 2000

    Poznámka: Téma tohoto příspěvku bylo též prezentováno na 38. MGID (14. - 15. listopadu 2002).

    (Dokončení příště)

    Ing. Radomír Havlíček Středisko železniční geodézie Olomouc

    vyvěšeno: 24.06.2003
    poslední aktualizace: 08.04.2004
    ID článku: 1153              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 03-06+07
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Geodézie

  • Informační systém zeměměřictví
  • Novela Stavebního zákona