[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
03/2003

Resort ČÚZK

  • Stanovisko předlistopadového náměstka ČÚGK
  • 10 let českého katastru nemovitostí
  • Dílčí výsledky ankety o vstupu UOZI do ČKAIT
  • Přípravy obnovy katastru nemovitostí v ČR
  • 10 let resortu ČÚZK očima ing. Šímy
  • Konference ČÚZK
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - IX.

    Katastr nemovitostí

  • 10 let českého katastru nemovitostí
  • Přípravy obnovy katastru nemovitostí v ČR
  • 10 let resortu ČÚZK očima ing. Šímy
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - IX.

    Geodézie

  • TOUR DE ProMark2 napříč republikou
  • IX. ČESKO-SLOVENSKO-POLSKÉ GEODETICKÉ DNY

    Kartografie

  • Největší turistická mapa ČR v historii
  • Meriame Slovensko - alebo rastú slovenské pohoria?

    Pozemkové úpravy

    GIS

  • 10 let českého katastru nemovitostí

    GPS

  • Ruční GPS a mobilní mapování

    DPZ

    Fotogrammetrie

  • Fotogrammetrické práce ve Vladislavském sále Pražského hradu

    Software

  • Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální technické mapy města a systém KOKEŠ v praxi

    Různé

    Školství

    Internet

    Historie

  • Stanovisko předlistopadového náměstka ČÚGK
  • 10 let českého katastru nemovitostí
  • Přípravy obnovy katastru nemovitostí v ČR
  • 10 let resortu ČÚZK očima ing. Šímy
  • Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
  • 250 století zeměměřictví (Data z dějin oboru)
  • Jak jsem viděl »sametovou revoluci« v geodezii a kartografii - 3. část

    Přečtěte si

  • Pražský katastr se dosud nezměnil ...
  • Konec starých časů korupčních cest
  • Natažené ruce
  • Češi jsou přesvědčeni, že korupce sílí ...
  • Křest cykloatlasu
  • Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
  • 250 století zeměměřictví (Data z dějin oboru)
  • Zeměměřické výkony a díla

    Zajímavosti

  • Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
  • 250 století zeměměřictví (Data z dějin oboru)
  • Česká a slovenská astronomie ve filatelii (7. díl)

    Z domova

  • 10 let českého katastru nemovitostí
  • Největší turistická mapa ČR v historii
  • Křest cykloatlasu
  • Konference ČÚZK
  • AKTUÁLNÍ PROBLÉMY INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE 2003
  • IX. ČESKO-SLOVENSKO-POLSKÉ GEODETICKÉ DNY

    Ze zahraničí

  • Meriame Slovensko - alebo rastú slovenské pohoria?

    ČSGK

  • Stanovisko předlistopadového náměstka ČÚGK
  • Dílčí výsledky ankety o vstupu UOZI do ČKAIT
  • AKTUÁLNÍ PROBLÉMY INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE 2003
  • IX. ČESKO-SLOVENSKO-POLSKÉ GEODETICKÉ DNY
  • Nová forma kolektivního členství ČSGK

    KGK

  • Stanovisko předlistopadového náměstka ČÚGK
  • Dílčí výsledky ankety o vstupu UOZI do ČKAIT

    NZK

  • Ruční GPS a mobilní mapování

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

    Zeměměřičský věstník

  • Jak jsem viděl »sametovou revoluci« v geodezii a kartografii - 3. část
  • Zeměměřické výkony a díla
  • AKTUÁLNÍ PROBLÉMY INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE 2003
  • IX. ČESKO-SLOVENSKO-POLSKÉ GEODETICKÉ DNY
  • Nová forma kolektivního členství ČSGK

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Fotogrammetrické práce ve Vladislavském sále Pražského hradu

    Vladislavský sál je zcela jistě jedním ze symbolů české státnosti, mimo jiné spjatý s volbou prezidenta republiky, což je v poslední době velmi diskutované téma. Vážnost a majestátnost tomuto ceremoniálu dodávalo vždy nepochybně právě prostředí sálu - doufejme, že tomu tak bude i nadále.

    Vladislavský sál vznikl za krále Vladislava Jagelonského na románských základech knížecího paláce a později královské falce úpravami několika dílčích prostor z dob Karla IV. Svými rozměry se řadí mezi největší zaklenuté středověké prostory. Přesné datum zahájení stavby není známo, ale předpokládá se někdy kolem roku 1490. Tomu odpovídá nalezené datum 1493 objevené na severní zdi a datum 1500 objevené na východní zdi. Stavbu vedl v létech 1490 - 1502 Benedikt Ried (Rejt) a předpokládá se, že mu byl nápomocen prozatím neznámý odborník z jihu Evropy (Itálie?). Konstrukce klenebné části se skládá celkem z pěti kopulí s kamennými žebry a cihlovou klenbou. Z historických dokladů je známo, že při vyzdvižení klenby dvě kopule spadly. Dokladuje to dopis Bonifáce Wolmutha císaři Ferdinandu I. z roku 1559, ve kterém se obdivně zmiňuje o stavbě, ale i o kolapsu dvou kopulí. Vzhledem k době a neexistenci statických výpočtů se takovéto katastrofy občas stávaly. V současné době není známo, kterých dvou z celkem pěti kopulí se to týkalo. Klenba byla poškozena při velkém požáru roku 1541, kdy se na ní zřítil hořící krov.

    Vladislavský sál byl v minulosti několikrát zaměřován různými technologiemi z důvodu dokumentace i výzkumu. Samotná konstrukce sálu je velmi zajímavá a její popis není jednoduchý. Velmi důkladně se zabýval teorií konstrukce a popisem Dr. Muk.

    Při konstrukci byla využita kroužená klenba. Cílem bylo dosáhnout oproti křížové klenbě větší výšky klenby a zajistit tak její monumentálnost. Na první pohled se zdá, že nosnou částí celého prostoru jsou kamenná žebra. Existuje ale i možnost, že žebra mají sice svou roli z hlediska nosnosti, více jsou ale využita jako dekorativní prvek. Celá klenba je shora dobově novátorsky zpevněna mohutnými pasy tak, aby bylo možno tak široký prostor zaklenout. Rozměry celého díla (62 x 15 x 13 m) jsou vskutku impozantní.

    Základem tehdejších stavitelů bylo kružítko. Zde byl aplikován kruh na válcovou plochu. I když se tato myšlenka zdá být prostá, vytváří se tak složitá spirální křivka. Aby ale konstrukce nebyla jen matematicky prostá, byly do svorníků přidány drobné plastiky a konce žeber byly vytvořeny jako převislé. To již na jiných výtvorech využito nebylo (sv. Barbora v Kutné Hoře, sv. Anna v Annabergu). S tzv. vladislavskou gotikou se můžeme setkat ale i na Křivoklátě.

    Laboratoř fotogrammetrie při katedře mapování a kartografie na Stavební fakultě ČVUT v Praze dlouhodobě spolupracuje s Laboratoří kvantitativních metod při výzkumu památek (FJFI ČVUT, prof. Musílek). V rámci této spolupráce bylo přistoupeno k fotogrammetrickému zaměření klenby Vladislavského sálu. Cílem práce bylo zjistit použitelnost tehdy nových digitálních technologií a dále pokusit se odpovědět na některé uměnovědní otázky, vyplývající z geometrie klenby (prof. Pavlík, FA ČVUT).

    Fotogrammetrické zaměření proběhlo koncem listopadu 1998. Na základě zkušeností prvotního zkušebního měření v létě 1998 bylo nutno kombinovat stereoskopickou metodu digitální fotogrammetrie s metodou průsekovou. Jako základ byla zvolena z důvodu velikosti sálu obdoba metody letecké stereofotogrammetrie s vyrovnáním paprskových svazků. Snímkování a vyhodnocení snímků pod vedením Dr. Pavelky proběhlo nezávisle dvojím měřením za účasti diplomantů (ing. Šebesta, ing. Fejtek). První metoda využila řadu třinácti vertikálně pořízených snímků měřickou komorou UMK. Originální snímky formátu 13 x 18 cm na planfilmu byly pro následné digitální zpracování skenovány na 1 200 DPI. Vyhodnocení proběhlo na stanici PhoTopol. Vytvořen byl digitální model klenby, vrstevnicové plány, digitální ortofoto klenební části a profily klenbou. Střední chyby na geodeticky zaměřených bodech, které nebyly využity jako vlícovací, byly v souřadnicích x, y menší než 1 cm, v prostorové složce přes 2 cm. Druhá metoda užila průsekové fotogrammetrie pomocí systému RolleiMetric a sloužila pro ověření prostorové stavby žeber. Zde byly skenovány fotografické zvětšeniny (v té době nebyl vhodný filmový skener); střední chyby, určené obdobně jako u stereo-metody byly přibližně o 1 cm horší. Výsledky obou nezávislých měření byly porovnány a byla zjištěna relativně dobrá shoda (typické odchylky cca 2 cm). Zaměření vlícovacích bodů bylo převzato (Ing. Zastoupil), některé body byly dodatečně doměřeny teodolitem ze základny.

    Vyhodnoceno bylo cca 3 000 podrobných bodů. Výsledky měření přinesly řadu zkušeností. Analýza vrstevnicového plánu klenby nerozřešila otázku, které dvě kopule byly znovu vyzdviženy. Odlišnosti ve vrstevnicovém plánu lze sice najít, ale předpoklad, že nově vyzdvižené kopule budou jevit určité specifické odlišnosti, se nepotvrdil. Zkoumán byl obecný tvar žeber v půdoryse, který potvrdil, že se jedná o konstrukci na základě kružnic. V roce 2002 proběhlo další vyhodnocení fotogrammetrických záznamů prostřední kopule (Dr. Pavelka, ing. Valentová) s cílem získat podrobnější informace o průběhu a tvaru žeber. Výsledky byly určeny pro následné statické modelování a dále pro další půdorysnou analýzu tvaru žeber. Práce přinesla zajímavé poznatky. Do zaměřeného půdorysu žeber byly empiricky vkládány v software MicroStation křivky. Schéma kružby je nejlépe viditelné na obrázku. Zjištěno bylo, že se jedná se o velmi přesnou konstrukci kružnic o stejném průměru 7,11 m (u krajních kopulí byly nalezeny menší odchylky v řádu cm). Historickou analýzou bylo dále zjištěno, že s přesností 1 cm to odpovídá 12 Pražským loktům (1 Pražský loket = 0,5927 m).

    Ukázky výsledků měření jsou vystaveny na internetu na adrese http://gama.fsv.cvut.cz (k153, lab. fotogrammetrie).

    Dr. ing. Karel Pavelka (1962) vystudoval FSv ČVUT Praha, obor Geodezie a kartografie, specializace DPZ. Od r. 1987 do 1988 zaměstnán v SDPZ GKP Praha. Od r. 1989 odborný asistent na katedře mapování a kartografie. Specializuje se na družicové operační systémy a monitorování vegetace pomocí DPZ. V posledních letech se intenzivně zabývá i fotogrammetrií.

    Literatura:

    • MUK, J.: Dějiny a současnost 1/95, článek "Zapomenuté půltisíciletí Vladislavského sálu"

    Dr. ing. Karel Pavelka, ČVUT

    vyvěšeno: 05.04.2003
    poslední aktualizace: 05.04.2004
    ID článku: 1205              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 03-03
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Fotogrammetrie

  • SVK fotogrammetrie a DPZ a workshop RPAS