[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
05/2004

Resort ČÚZK

  • Český zavináč získal projekt \"Nahlížení do katastru\" od ČÚZK
  • Průběh řízení od ČÚZK získal cenu ministra informatiky
  • Zápis do KN zůstane bez lhůty
  • Vlastnické vztahy k nemovitostem a jejich zápis v katastru nemovitostí
  • U ombusmana bylo 67 stížností na KN a oprávněné geometry
  • ÚOZI u Ústavního soudu
  • Ocenění ČÚZK a test redakce
  • Technické dílo roku 2004
  • Setkání geodetů 2004
  • Příspěvek k problematice vedení DKM vzniklých přepracováním sáhových katastrálních map

    Katastr nemovitostí

  • Český zavináč získal projekt \"Nahlížení do katastru\" od ČÚZK
  • Průběh řízení od ČÚZK získal cenu ministra informatiky
  • Zápis do KN zůstane bez lhůty
  • Vlastnické vztahy k nemovitostem a jejich zápis v katastru nemovitostí
  • U ombusmana bylo 67 stížností na KN a oprávněné geometry
  • Měření v JTSK - zvláště v katastrech se sáhovým měřítkem
  • Aktuálne trendy v geodézii, kartografii, GIS a KN v nových podmienkach Európskej únie
  • Pozemkové úpravy v Třebíči jubilejně
  • K problematice zaměřování změn v JTSK
  • Ocenění ČÚZK a test redakce
  • Technické dílo roku 2004
  • Dotaz do Vševědny: Kód kvality 8 nebo 3?
  • Dotaz do Vševědny: Veřejná cesta
  • Linka pro zpracování geometrických plánů GEPLAN
  • Příspěvek k problematice vedení DKM vzniklých přepracováním sáhových katastrálních map
  • Pozemkové úpravy na cédečku

    Geodézie

  • Prezentační dny geodetické techniky
  • Vlastnické vztahy k nemovitostem a jejich zápis v katastru nemovitostí
  • U ombusmana bylo 67 stížností na KN a oprávněné geometry
  • Měření v JTSK - zvláště v katastrech se sáhovým měřítkem
  • Aktuálne trendy v geodézii, kartografii, GIS a KN v nových podmienkach Európskej únie
  • Autodesk uvádí na trh řešení pro stavební inženýrství
  • K problematice zaměřování změn v JTSK
  • Neplátci DPH mají výhodu o 19 %
  • Ocenění ČÚZK a test redakce
  • Technické dílo roku 2004
  • Dokumentace skutečného tvaru tunelového ostění
  • Praktická fotogrammetrie v důlním provozu
  • Kdo je kdo v oboru G+K

    Kartografie

  • Mezinárodní geografická konference
  • Aktuálne trendy v geodézii, kartografii, GIS a KN v nových podmienkach Európskej únie
  • Vyhodnocení soutěže Mapa roku 2003
  • HP PRINTSHOW s HSI
  • Neplátci DPH mají výhodu o 19 %
  • Technické dílo roku 2004
  • Kdo je kdo v oboru G+K

    Pozemkové úpravy

  • Pozemkové úpravy v Třebíči jubilejně
  • K problematice zaměřování změn v JTSK
  • Voda a pozemkové úpravy 2004
  • Pozemkové úpravy na cédečku

    GIS

  • Prezentační dny geodetické techniky
  • Český zavináč získal projekt \"Nahlížení do katastru\" od ČÚZK
  • Celostátní internetové řešení pro malé firmy v Massachusetts
  • Výsledky GEOaplikace roku 2003
  • ESRI představuje aplikační server GIS pro celou organizaci
  • Mezinárodní geografická konference
  • Aktuálne trendy v geodézii, kartografii, GIS a KN v nových podmienkach Európskej únie
  • Xanadu - Autodesk TOP dealer 2003
  • 16. ročník GIS ve veřejné správě
  • Vyhodnocení soutěže Mapa roku 2003
  • Autodesk uvádí na trh řešení pro stavební inženýrství
  • Postřehy z jarní Seče 2004
  • HP PRINTSHOW s HSI
  • Program řádné valné hromady CAGI
  • Nahlédnutí do gisařské dílny geografů na Sibiři

    GPS

  • Prezentační dny geodetické techniky
  • Měření v JTSK - zvláště v katastrech se sáhovým měřítkem

    DPZ

  • Prezentační dny geodetické techniky
  • Mezinárodní geografická konference
  • HP PRINTSHOW s HSI
  • Nahlédnutí do gisařské dílny geografů na Sibiři

    Fotogrammetrie

  • Prezentační dny geodetické techniky
  • HP PRINTSHOW s HSI
  • Praktická fotogrammetrie v důlním provozu

    Software

  • Výsledky GEOaplikace roku 2003
  • Autodesk uvádí na trh řešení pro stavební inženýrství
  • Linka pro zpracování geometrických plánů GEPLAN

    Různé

  • Doplňte si mezinárodní akce do diáře
  • Pyramida, Bentley a Extreme Mapping
  • V geodézii jsou nejmenší platy a nejkrásnější děvčata
  • 100 000. návštěvník našeho webu
  • Neplátci DPH mají výhodu o 19 %
  • Kdo je kdo v oboru G+K
  • Pardubice - Hamburg s pádlem

    Školství

  • Prezentační dny geodetické techniky
  • Mezinárodní geografická konference
  • V geodézii jsou nejmenší platy a nejkrásnější děvčata
  • Vyhodnocení soutěže Mapa roku 2003
  • Kdo je kdo v oboru G+K

    Internet

  • Český zavináč získal projekt \"Nahlížení do katastru\" od ČÚZK
  • Průběh řízení od ČÚZK získal cenu ministra informatiky
  • Výsledky GEOaplikace roku 2003
  • Zápis do KN zůstane bez lhůty
  • V geodézii jsou nejmenší platy a nejkrásnější děvčata
  • Vyhodnocení soutěže Mapa roku 2003
  • Ocenění ČÚZK a test redakce

    Historie

  • Drobné črty z dějin důlního měřičství u nás

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • V geodézii jsou nejmenší platy a nejkrásnější děvčata
  • ÚOZI u Ústavního soudu
  • Geodetická princezna
  • Kdo je kdo v oboru G+K
  • Pardubice - Hamburg s pádlem

    Z domova

  • Prezentační dny geodetické techniky
  • Český zavináč získal projekt \"Nahlížení do katastru\" od ČÚZK
  • Průběh řízení od ČÚZK získal cenu ministra informatiky
  • Výsledky GEOaplikace roku 2003
  • Mezinárodní geografická konference
  • V geodézii jsou nejmenší platy a nejkrásnější děvčata
  • 16. ročník GIS ve veřejné správě
  • Vyhodnocení soutěže Mapa roku 2003
  • Pozemkové úpravy v Třebíči jubilejně
  • Postřehy z jarní Seče 2004
  • HP PRINTSHOW s HSI
  • Program řádné valné hromady CAGI
  • Technické dílo roku 2004
  • Setkání geodetů 2004
  • Voda a pozemkové úpravy 2004
  • Pozemkové úpravy na cédečku
  • Pardubice - Hamburg s pádlem

    Ze zahraničí

  • Doplňte si mezinárodní akce do diáře
  • ESRI představuje aplikační server GIS pro celou organizaci
  • Aktuálne trendy v geodézii, kartografii, GIS a KN v nových podmienkach Európskej únie
  • Geodetická princezna
  • Pardubice - Hamburg s pádlem

    ČSGK

  • Technické dílo roku 2004
  • Kdo je kdo v oboru G+K
  • Setkání geodetů 2004

    KGK

  • Technické dílo roku 2004
  • Setkání geodetů 2004

    NZK

  • Bezdrátové řízení dokončovacích prací: Pevná jízdní dráha na NBS Kolín-Rhein/Main

    Úvodník

  • Nedej zahynouti nám, ni budoucím...

    Katalog

    Vševědna

  • Měření v JTSK - zvláště v katastrech se sáhovým měřítkem
  • Neplátci DPH mají výhodu o 19 %
  • Dotaz do Vševědny: Kód kvality 8 nebo 3?
  • Dotaz do Vševědny: Veřejná cesta

    Zeměměřičský věstník

  • Zeměměřiči a právo (5. část)

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

  • ÚOZI u Ústavního soudu

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • ÚOZI u Ústavního soudu

    Podmínkami pro udělování úředního oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností se vloni zabýval i Ústavní soud

    Nejvyššího správní soud ve svém rozsudku ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 7 A 118/2001 (na webu Zeměměřiče byl publikován 11.8.2003), kterým rozhodoval o žalobě uplatněné neúspěšnou uchazečkou o udělení úředního oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností, dospěl mimo jiné k závěru, že "Odborná praxe předepsaná pro výkon zeměměřických činností jako předmětu živnostenského podnikání nebo odborná praxe předepsaná pro získání úředního oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností může být vykonána až po dosažení předepsaného vzdělání.".
    Zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu byl napaden podanou ústavní stížností, ve které stěžovatelka vyjádřila své přesvědčení, že orgány veřejné moci v daném případě interpretovaly a aplikovaly ustanovení zákona o zeměměřičství extrémním způsobem, v příkrém rozporu se zákonnými a ústavními předpisy.


    Z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 504/03 z 25.11.2003


    K otázce ústavnosti podmínek pro udělování úředního oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností.

    V případě podnikatelského výkonu zeměměřických činností podle živnostenského zákona je veřejný zájem, kterým lze ospravedlnit zásah do svobodné volby tohoto povolání a do svobodného výkonu povolání méně intenzivní, než v případě ověřování výsledků zeměměřických činností na základě uděleného úředního oprávnění, ve kterém je to dokonce veřejná moc, která iniciovala existenci takové činnosti, a pro její potřeby a účely je taková činnost osobami, jež splňují stanovené podmínky pro vstup do takového povolání, vykonávána. Právo na svobodnou volbu povolání nelze aplikovat bez toho, aniž by se současně posuzovala míra účasti veřejného zájmu a veřejné moci na podmínkách existence takového povolání. Jinak je třeba posuzovat přístup a výkon podnikatelské činnosti, jinak je třeba nahlížet na výkon odborných činností pro účely veřejné správy, jimiž je de facto vykonávána kontrola podnikatelské činnosti v určitém oboru či odvětví (v daném případě zeměměřictví).


    I. ÚS 504/03

    ČESKÁ REPUBLIKA

    NÁLEZ

    Ústavního soudu

    Jménem České republiky

    Ústavní soud rozhodl dne 25. listopadu 2003 v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti Ing. Bc. E. G., bytem Xxxxx,Xxxx Xxxxx X, zastoupené JUDr. J. N., advokátem se sídlem AK B. & S. & N., Xxxxxx XX, Xxxxx X, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 7 A 118/2001,

    takto:

    Návrh se zamítá.


    Odůvodnění:

    I.

    Včas a co do ostatních náležitostí řádně podanou ústavní stížností napadla stěžovatelka v záhlaví specifikované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jímž byla zamítnuta její žaloba proti Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu.

    Jak stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, podala dne 26. 6. 2001 podle § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením (dále jen "zákon o zeměměřičství"), ve znění tehdy platném a účinném, žádost o udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností. Na základě této žádosti rozhodl Český úřad zeměměřičský a katastrální tak, že stěžovatelce toto oprávnění neudělil, přičemž takové rozhodnutí potvrdil také předseda úřadu v rozkladovém řízení. Nejvyšší správní soud pak napadeným rozsudkem žalobu proti těmto rozhodnutím zamítl.

    Všechny rozhodující orgány uvedly jako důvod neudělení oprávnění skutečnost, že stěžovatelka nesplňuje jednu z podmínek stanovenou v ust. § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zeměměřičství, totiž že vyžadovanou pětiletou praxi dosáhla před nabytím vysokoškolského vzdělání.

    Stěžovatelka je přesvědčena, že ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zeměměřičství samotné i společně s dalšími ustanoveními tohoto zákona patří mezi zákonná ustanovení, která stanoví případy, meze a způsob uplatňování státní moci ve smyslu čl. 2 odst. 2 Listiny základních práva svobod (dále jen "Listina"), ukládají povinnosti ve smyslu čI. 4 odst. 1 Listiny, stanoví podmínky a omezení pro výkon určitých povolání a činností ve smyslu čI. 26 odst. 2 Listiny, respektive stanoví meze základních práva svobod ve smyslu čI. 4 odst. 2 Listiny.

    Orgány veřejné moci v daném případě podle stěžovatelky rozhodovaly o hospodářském právu podle čI. 26 odst. 1 Listiny, tj. právu na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i o právu podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Stěžovatelka je si současně vědoma, že podle čI. 26 odst. 2 Listiny může zákon stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností a že podle čI. 41 odst. 1 je možno se domáhat práva podle čI. 26 pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Stěžovatelka je však přesvědčena, že orgány veřejné moci v daném případě předmětné ustanovení zákona o zeměměřičství interpretovaly a aplikovaly extrémním způsobem v příkrém rozporu se zákonnými a ústavními předpisy.

    Gramatický výklad ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zeměměřičství vede podle stěžovatelky k závěru, že podmínky získání oprávnění splnila, neboť podmínka ukončeného vysokoškolského vzdělání a podmínka odborné praxe jsou spojeny souřadnou spojkou slučovací, která jako neplnovýznamový slovní druh je nezpůsobilá samostatně vyjádřit časovou následnost těchto podmínek. Extrémně extenzivní interpretaci podle stěžovatelky nesvědčí ani výklad historický, když právě zákonem č. 186/2001 Sb., bylo příslušné ustanovení přeformulováno s účinností od 1. 7. 2001 tak, že podmínkou udělení oprávnění je ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřičského směru alespoň magisterského programu a poté v České republice vykonaná odborná praxe.

    Stěžovatelka se proto domnívá, že orgány veřejné moci v jejím případě závažně zasáhly do ústavně zaručeného práva na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i do práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost tím, že pro výkon povolání nebo činností, jež si stěžovatelka svobodně zvolila, uplatnily podmínky a omezení, která zákon ve smyslu čI. 26 odst. 2 a čI. 4 odst. 2 Listiny nestanoví, a tím uplatnily státní moc v případě, kdy to zákon nestanoví, a způsobem, který zákona nestanoví. Současně neumožnily stěžovatelce činit, co není zákonem zakázáno, a neoprávněně přinutily stěžovatelku nevykonávat určitou činnost, tedy ji přinutily činit, co zákon neukládá ve smyslu čI. 2 odst. 3 Listiny.

    V souvislosti s touto argumentací odkázala stěžovatelka na odůvodnění nálezu sp. zn. IV. US 188/94, podle něhož "v některých případech se může stát, že interpretace právních předpisů obecnými soudy může být natolik extrémní, že vybočí z mezí ústavnosti. Tak tomu bude zejména tehdy, bude-li výklad natolik extenzivní, že poruší ustanovení čI. 4 odst. 1 Listiny, které ukládá orgánům aplikujícím právo šetřit podstatu a smysl základních práv".

    Vůči rozsudku Nejvyššího správního soudu pak stěžovatelka namítla porušení čI. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čI. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práva základních svobod, neboť Nejvyšší správní soud odepřel tímto rozhodnutím stěžovatelce právo na soudní a jinou právní ochranu.

    S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu zrušil a prohlásila, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání.

    Ústavní soud si k posouzení ústavní stížnosti vyžádal ve smyslu ust. § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení. Předsedkyně příslušného senátu tohoto soudu ve svém vyjádření uvedla, že Nejvyšší správní soud má zato, že ustanovení zákona v daném případě aplikoval ústavně konformním způsobem a že svým rozhodnutím neporušil ta ustanovení Listiny ani Úmluvy, jejichž porušení stěžovatelka namítá. Označení výkladu zastávaného soudem za extrémní považuje Nejvyšší správní soud s ohledem na obsah projednávané věci za zcela neadekvátní. Vzhledem k tomu předsedkyně senátu navrhla, aby Ústavní soud ústavní stížnost zamítl. S upuštěním od ústního jednání Nejvyšší správní soud souhlasil.

    II.

    Ústavní soud především konstatuje, že představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čI. 83 Ústavy ČR). Jeho úkolem není kontrola všech nezákonností v rozhodování či jednáních orgánů veřejné moci, nýbrž pouze takových nezákonností, které dosahují intenzity, jež ve svém důsledku narušuje ústavnost, zahrnujíc v to zásahy do základních práva svobod jednotlivce.

    Zorným úhlem pohledu, který Ústavní soud na danou věc může uplatnit, tudíž není rovina aplikace a interpretace zákona o zeměměřičství, nýbrž rovina zásahu do základních práva svobod stěžovatelky, přičemž takový zásah by byl současně zásahem porušujícím ústavní pořádek jako takový. Ústavní soud se proto především zabýval těmi námitkami stěžovatelky, jimiž odkazovala na porušení čI. 26 odst. 1, čI. 2 odst. 2 a čI. 4 odst. 1, čI. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čI. 6 odst. I Úmluvy.

    III.

    ČI. 26 odst. 1 zakotvuje právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu. jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, jako jedno ze základních hospodářských práv jednotlivce, přičemž toto právo může být v souladu s čI. 26 odst. 2 Listiny omezeno jednak podmínkami výkonu určité hospodářské činnosti nebo omezeními v pravém slova smyslu, pokud jsou takto stanovena zákonem. Přitom je třeba respektovat ustanovení čI. 4 odst. 4 Listiny, totiž že při používání ustanovení o mezích základních práva svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu.

    Jak již vyplývá z obsahu práva na svobodnou volbu povolání a ostatně také z jeho systematického řazení, jde o právo hospodářské a sociální. Předpokladem jeho realizace je určitý stupeň hospodářského a sociálního vývoje společnosti. Na jedné straně tak toto právo umožňuje osobní realizaci jednotlivce jako bytosti sociální, na druhé straně je zajištění takového individuálního práva podmínkou hospodářského a sociálního rozvoje společnosti jako celku. Vztah mezi jednotlivcem a veřejnou mocí je v oblasti výkonu tohoto práva ambivalentní. Na jedné straně je to sám jednotlivec, který si volí pracovní a hospodářskou činnost umožňující mu jako individuu fyzickou a sociální existenci, čímž současně přispívá k hospodářskému a sociálnímu rozvoji společnosti jako celku, na druhé straně je určitý stupeň vývoje společnosti a její organizace, včetně organizace do veřejné moci, předpokladem výkonu tohoto hospodářského práva. Vzato do důsledku, specializace lidských činností a dělba práce je realizovatelná pouze na určitém stupni vývoje a organizace společnosti. Právo svobodně si zvolit povolání či obor lidské činnosti je jednotlivci dáno pouze za předpokladu takového rozvoje. Jinými slovy, právo na svobodnou volbu povolání a .jeho výkon je odrazem specializace a diferenciace ekonomické činnosti společnosti jako celku. Tam, kde takový rozvoj, jež s sebou přináší specializaci a.,diferenciaci oblastí lidských činností, chybí, lze se stěží po veřejné moci domáhat svobodné volby povolání.

    Nezbytnou podmínkou fungování liberálně demokratické společnosti je vytvoření autonomního prostoru jednotlivce, v němž se může svobodně realizovat mimo jiné jakožto bytost sociální a hospodářská, která získává prostředky k životu prací a jinou činností s ekonomickými aspekty. Na druhou stranu, jak uvedeno výše, takové postavení jednotlivce je do značné míry determinováno stupněm rozvoje ekonomického, politického a konečně i veřejně mocenského uspořádání společnosti.

    Z podstaty tohoto práva jakožto práva hospodářského nelze bez dalšího dovodit závěr, že de facto toto právo (svoboda) vytváří autonomní prostor jednotlivce, v němž je jednotlivec oprávněn činit vše, co mu zákon nezakazuje (čI. 2 odst. 3 Listiny), přičemž veřejná moc smí do tohoto prostoru zasahovat toliko za zákonem stanovených podmínek (čI. 26 odst. 2 Listiny). Povaha tohoto práva je ambivalentní v tom, že nevytváří pouze status negativus, tedy prostor autonomie jednotlivce, do něhož nepřísluší veřejné moci zasahovat, nýbrž je to do jisté míry i veřejná moc, která pozitivně formuje a stanoví podmínky pro výkon povolání a hospodářských činností a vytváří tak vlastně samotné předpoklady výkonu takových činností (status positivus).

    Taková podstata práva podle čI. 26 odst. I Listiny musí nutně vést k diferenciaci hospodářských činností podle různého stupně ingerence, resp. spoluúčasti veřejného prvku dokonce na samotném konstituování takové hospodářské činnosti. Stanovení podmínek a omezení výkonu určitého povolání a určitých hospodářských činností uskutečňuje veřejná moc ve veřejném zájmu, jímž je především zájem na kvalitě výkonu takových činností. Jedním z předpokladů kvalitní realizace činnosti je například i adekvátní stupeň dosaženého vzdělání a příslušná délka praxe v daném oboru činnosti. V takových případech je třeba vždy sledovat, zda omezení práva takovým veřejným zájmem je ještě proporcionální, nebo zda . dokonce nedochází takovým omezením k narušení či popření smyslu a podstaty základního práva (práva na svobodnou volbu povolání).

    Podle Ústavního soud však vedle toho existují povolání a obory činnosti, kde je role veřejné moci mnohem širší; v takových případech to je sama veřejná moc, která se bezprostředně podílí na konstituování určitého oboru či typu činnosti, a v takových případech působí veřejný zájem beze sporu mnohem intenzivněji. Pokud se jednotlivec dovolává práva na přístup a výkon takových činností, které jsou vykonávány více méně ve veřejném zájmu (resp. je to veřejný zájem, který vede vůbec ke konstituování takového typu činnosti), oslabuje se jeho postavení v pozici statu negativu a naopak takové právo se dostává do dimenze, v níž vytváří statut positivus. Je to především veřejná moc a organizace veřejné moci, které svou existencí vůbec zajišťují výkon takových činností.

    V takových případech je však podle Ústavního soudu třeba zcela jinou optikou hodnotit podmínky a omezení výkonu takových činností, kdy veřejná moc nezasahuje do autonomní sféry jednotlivce, jejímž jedním z atributů je svobodný výkon zvoleného povolání, nýbrž takové podmínky či omezení nejsou vlastně zásahem v pravém slova smyslu, ale jsou naopak součástí konstituování přístupu k takové činnosti. V takových případech se oslabuje pojetí práva podle čI. 26 odst. 1 jako institucionální garance autonomní sféry jednotlivce, do níž veřejná moc není oprávněna zasahovat, ale je to naopak právo, předpokladem jehož realizace je organizace veřejné moci a strukturace veřejného zájmu na výkonu příslušného povolání. Podle Ústavního soudu pak existuje celá škála povolání, které lze strukturo vat podle významu a role ingerence veřejné moci na existenci takových činností (na úplném okraji této škály stojí činnosti, jejichž výkon veřejná moc delegovala na soukromé osoby - notáři, soudní exekutoři atd.).

    Jinými slovy, při aplikaci práva na svobodnou volbu povolání je třeba vždy posuzovat roli veřejného zájmu a roli veřejné moci na samotném vytváření předpokladů pro výkon takové činnosti, a uplatněné podmínky a omezení výkonu je nutné vždy podrobit testu proporcionality, která je pro různá povolání odlišná, aniž by tím docházelo k narušení principu rovnosti (čI. 4 odst. 3 Listiny).

    IV.

    V případě stěžovatelky rozhodovaly orgány veřejné moci o udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností, tedy o přístupu k výkonu povolání, které je prováděno ve veřejném zájmu. Podle Ústavního soudu je dokonce předpokladem existence a výkonu takové činnosti existence organizované veřejné moci.

    Jak ve svém odůvodnění uvedl Nejvyšší správní soud, zeměměřičské činnosti vykonávané jako podnikání jsou podřízeny živnostenskému zákonu, který obsahuje jednoznačné podmínky k získání živnostenského oprávnění. Mimo rámec živnostenského zákona je upraveno ověřování výsledků zeměměřičských činností využívaných ve veřejném zájmu, přičemž takové ověřování může provádět pouze fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění.

    Ze závěrů, které byly uvedeny shora, vyplývá, že v případě podnikatelského výkonu zeměměřičských činností podle živnostenského zákona je veřejný zájem, kterým lze ospravedlnit zásah do svobodné volby tohoto povolání a do svobodného výkonu povolání méně intenzivní, než v případě činností, které na základě uděleného oprávnění hodlá vykonávat stěžovatelka. V tomto případě je to totiž dokonce veřejná moc, která v podstatě iniciovala existenci takové činnosti, a pro její potřeby a účely je taková činnost osobami, jež splňují stanovené podmínky pro vstup do takového povolání, vykonávána.

    Jak již Ústavní soud výše konstatoval, není jeho úkolem zabývat se výkladem jednoduchého práva, v daném případě výkladem ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zeměměřičství.

    Ústavní soud se však domnívá, že orgány veřejné moci, které ve věci stěžovatelky rozhodovaly, se nedopustily zásahu do ústavně zaručených základních práv tak, jak v ústavní stížnosti stěžovatelka namítá. Ústavní soud především nepřijímá argumentaci stěžovatelky týkající se zásahu do práva podle čI. 26 odst. 1 Listiny. Ústavní soud zejména neakceptuje argumenty, podle nichž orgány veřejné moci zasáhly do práva na svobodnou volbu povolání, jakož i práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost tím, že na výkon povolání, jež si stěžovatelka svobodně zvolila, uplatnily podmínky a omezení, která zákon nestanoví.

    Jak Ústavní soud vyložil shora, nelze právo na svobodnou volbu povolání aplikovat bez toho, aniž by se současně posuzovala míra účasti veřejného zájmu a veřejné moci na podmínkách existence takového povolání. Jinak je třeba posuzovat přístup a výkon podnikatelské činnosti, jinak je třeba nahlížet na výkon odborných činností pro účely veřejné správy, jimiž je de facto vykonávána kontrola podnikatelské činnosti v určitém oboru či odvětví (v daném případě zeměměřičství).

    Ústavní soud se domnívá, že právě těmito úvahami - nicméně v rovině jednoduchého práva - byl veden Nejvyšší správní soud, když v odůvodnění napadeného rozhodnutí poměřoval výkon podnikatelské činnosti v oboru zeměměřičství s výkonem ověřování výsledků zeměměřičských činností, a dospěl k závěru, že žádosti o udělení úředního oprávnění nelze v případě stěžovatelky vyhovět, resp. že předchozí rozhodnutí příslušných orgánů státní správy jsou zákonná a věcně správná.

    V daném případě se Nejvyšší správní soud nedopustil extrémního výkladu jednoduchého práva, který by vybočil z mezí ústavnosti, ale naopak Ústavní soud hodnotí takový výklad jako ústavně konformní.

    Z toho důvodu nelze ani akceptovat námitku stěžovatelky, podle níž se Nejvyšší správní soud dopustil porušení práva na spravedlivý proces podle čI. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čI. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť měl stěžovatelce odepřít soudní ochranu. Pokud Ústavní soud zhodnotil výklad podaný správními orgány a Nejvyšším správním soudem jako ústavně konformní, jímž nedošlo k zásahu do základního práva podle čI. 26 odst. 1 Listiny a tím ani do práv podle čI. 4 odst. 1 a odst. 4, čI. 2 odst. 3 Listiny, nelze než uzavřít, že se správní soud nemohl dopustit ani porušení práva na fair proces. Nejvyšší správní soud se věcí stěžovatelky řádně zabýval, důvody svého rozhodnutí jasně a srozumitelně vyložil v odůvodnění svého rozhodnutí. Nesouhlas stěžovatelky s právními závěry soudu, které Ústa:ní soud posoudil jako ústavně konformní, pak nemůže sám o sobě znamenat zásah do práva na spravedlivý proces.

    Ústavní soud ze shora uvedených důvodů neshledal porušení ústavně zaručených základních práv stěžovatelky, a z toho důvodu ústavní stížnost podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zcela zamítl.

    Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

    V Brně dne 25. listopadu 2003


    JUDr. František Duchoň, v. r.
    předseda I. senátu Ústavního soudu

    redakce

    vyvěšeno: 30.04.2004
    ID článku: 1291              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 04-05
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Resort ČÚZK

  • Informační systém zeměměřictví
  • ČÚZK aktualizoval zkušební otázky pro ÚOZI
  • Možnost přidělení oprávnění pro Sbírku listin zákaznickým účtům pro WSDP
  • Porušení pořádku na úseku zeměměřictví - ZKI V Plzni
  • Nová max. plocha ohrady VFK
  • Šestá novela zeměměřické vyhlášky vyšla ve Sbírce zákonů
  • 118 změn a doplňků k Návodu pro správu katastru nemovitostí
  • Diferenční znění
  • Stabilní katastr 1817 – 2017
  • KÚ pořádají semináře k novele Katastrální vyhlášky
  • Formuláře pro vyhotovení geometrických plánů
  • Prezentace ze semináře k novele katastrální vyhlášky v oblasti tvorby GP

    Zajímavosti

  • Nový 3D model Prahy vás určitě nadchne
  • Mapujte stromy svobody
  • 140 let ZNB Lišov
  • Ortofoto vybombardované Prahy

    Sborník rozhodnutí

  • Porušení pořádku na úseku zeměměřictví - ZKI v Českých Budějovicích
  • Porušení pořádku na úseku zeměměřictví - ZKI v Opavě
  • Porušení pořádku na úseku zeměměřictví - ZKI V Plzni