[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
06+07/2004

Resort ČÚZK

  • 16. ročník GIS ve veřejné správě
  • Informace z ČÚZK v roce 2003
  • Zpravodaj ČÚZK
  • Konkurz na ředitele katastrálního pracoviště
  • Katastrální pracoviště v Moravských Budějovicích změnilo svoje sídlo
  • To byl pan Zeměměřič Jaroslav Kolman

    Katastr nemovitostí

  • Povinností měřit v S-JTSK porušuje ČÚZK vyhlášku
  • Kosa na geodety
  • Objednejte si zvukové CéDé z odborných akcí
  • 16. ročník GIS ve veřejné správě
  • Jaké by měly být ceny geometrických plánů?
  • Cenové zvýhodnění novinek společnosti SOKKIA
  • JUBILEJNÍ 10. MEZINÁRODNÍ SLOVENSKO-POLSKO-ČESKÉ GEODETICKÉ DNY
  • Konkurz na ředitele katastrálního pracoviště
  • Katastrální pracoviště v Moravských Budějovicích změnilo svoje sídlo
  • To byl pan Zeměměřič Jaroslav Kolman
  • Olympijské Atény podruhé

    Geodézie

  • Kosa na geodety
  • Objednejte si zvukové CéDé z odborných akcí
  • Supervisorská činnost při kontrole jakosti dodávek stavebních prací
  • Cenové zvýhodnění novinek společnosti SOKKIA
  • JUBILEJNÍ 10. MEZINÁRODNÍ SLOVENSKO-POLSKO-ČESKÉ GEODETICKÉ DNY
  • To byl pan Zeměměřič Jaroslav Kolman
  • Olympijské Atény podruhé
  • Sto let vývoje map povrchových uhelných dolů - seriál
  • Sto let vývoje map povrchových uhelných dolů - 1.část

    Kartografie

  • Nejmenší mapa na světě je na světě
  • Topografické mapy pro veřejnost na Ukrajině
  • Věra Dobrovolná píše průvodce
  • Ukraine Road Atlas – nahlédnutí do nového silničního atlasu

    Pozemkové úpravy

  • Objednejte si zvukové CéDé z odborných akcí
  • Cenové zvýhodnění novinek společnosti SOKKIA
  • To byl pan Zeměměřič Jaroslav Kolman

    GIS

  • Bentley 2004 - Extreme mapping seminar
  • ESRI uvedla ArcIMS 9
  • Německo-české pracovní setkání o pozorování Země
  • 16. ročník GIS ve veřejné správě

    GPS

    DPZ

  • Německo-české pracovní setkání o pozorování Země

    Fotogrammetrie

    Software

  • Bentley 2004 - Extreme mapping seminar
  • Společnost Bentley uvádí ProjectWise V8 2004 Edition

    Různé

  • Nová podoba Daňového identifikačního čísla (DIČ)
  • Objednejte si zvukové CéDé z odborných akcí
  • Cenové zvýhodnění novinek společnosti SOKKIA
  • Zemřel ing. Jaroslav Kolman

    Školství

  • Projekt inovace výuky Mapování a Katastru nemovitostí

    Internet

    Historie

    Přečtěte si

  • Na Děčínsku byl napaden zeměměřič
  • Na pozemkové úpravy není dostatek peněz

    Zajímavosti

  • Nejmenší mapa na světě je na světě
  • Topografické mapy pro veřejnost na Ukrajině
  • Olympijské Atény podruhé
  • Věra Dobrovolná píše průvodce
  • Ukraine Road Atlas – nahlédnutí do nového silničního atlasu

    Z domova

  • Bentley 2004 - Extreme mapping seminar
  • Německo-české pracovní setkání o pozorování Země
  • Objednejte si zvukové CéDé z odborných akcí
  • 16. ročník GIS ve veřejné správě
  • Cenové zvýhodnění novinek společnosti SOKKIA
  • Nejmenší mapa na světě je na světě
  • Katastrální pracoviště v Moravských Budějovicích změnilo svoje sídlo
  • Zemřel ing. Jaroslav Kolman
  • To byl pan Zeměměřič Jaroslav Kolman
  • Věra Dobrovolná píše průvodce

    Ze zahraničí

  • JUBILEJNÍ 10. MEZINÁRODNÍ SLOVENSKO-POLSKO-ČESKÉ GEODETICKÉ DNY
  • Topografické mapy pro veřejnost na Ukrajině
  • Společnost Bentley uvádí ProjectWise V8 2004 Edition
  • Olympijské Atény podruhé
  • Ukraine Road Atlas – nahlédnutí do nového silničního atlasu

    ČSGK

    KGK

    NZK

    Úvodník

  • Kosa na geodety

    Katalog

    Vševědna

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Sto let vývoje map povrchových uhelných dolů - 1.část

    [na začátek] [o jeden zpět] [o jeden dál] [na přehled včech dílů]

    Článek je z oboru důlního měřictví. V minulosti bylo důlní měřictví mnohdy i v akademických kruzích neprávem zužováno na měření podzemních prostor. Obor důlní měřictví ale zahrnuje daleko širší pole, než je měření dolů pod povrchem zemským. Nakonec i samotná těžba nerostů se dnes neodehrává jen v podzemí, tedy v hlubinných dolech, ale převážně v dolech povrchových.

    Počátky povrchové těžby uhlí v západní části Severočeské hnědouhelné pánve sahají do druhé poloviny 18. století. Nejstarší mapovou dokumentaci těchto lomů máme k dispozici až z konce století devatenáctého, souvislejší mapování ale můžeme datovat teprve do 1. desetiletí 20. století. Proto můžeme hovořit o stovce let vývoje map povrchových dolů ve zmiňované oblasti, v jiných částech českých zemí se tento údaj nebude výrazně lišit. Bylo to století hledání. Důlní měřictví zde hledalo výrazové prostředky, obsahovou náplň důlních map i filosofii jejich doplňování.

    Zakreslování formálních náležitostí map s tímto hledáním nesouvisí. Mám na mysli např. souřadnicovou síť. Ta se v mapách objevuje až po roce 1920. Do té doby to způsob práce ani legislativa nevyžadovaly. Pro orientaci je v řadě tehdejších map uváděn alespoň směr magnetického a astronomického či katastrálního poledníku. Až do druhé poloviny padesátých let dvacátého století je v mapách zakreslována souřadnicová síť gusterberská. Dnes používaná souřadnicová síť JTSK se tedy v důlních mapách povrchových uhelných dolů objevuje přibližně třicet let po vydání katastrálního zákona č. 177/27 Sb., který Křovákovo zobrazení zavedl. Používání systému S - 42 v Gauss-Krügerově zobrazení v letech 1965 až 1972 bylo jenom krátkou epizodou, a to asi pouze na Dolech Nástup v Tušimicích.

    Na některých historických mapách je zarážející, že zde chybí jméno a podpis důlního měřiče, údaje o doplňování nebo měřítko a někde dokonce i název dolu. To je ovšem otázka kvalifikace příslušného důlního měřiče, jeho smyslu pro technickou důslednost a technologickou kázeň.

    S výjimkou nejstarší mapy a první poválečné mapy jsou na všech důlních mapách, zmiňovaných v referátu, zakresleny hranice přidělených důlních měr, u novějších map po roce 1957 pak hranice dobývacího prostoru. Většina map obsahuje i základní povrchovou situaci, převzatou zpravidla z katastrálních map a hranice katastrálních území.

    Hlavním tématem referátu jsou postupné změny důlní obsahové náplně map a způsobu jejího znázornění. Vývoj je dokumentován ukázkami důlních map povrchových dolů. Aby byly ukázky zřetelné, nejsou zobrazeny celé mapy, ale pouze výřezy.

    Nejstarší ukázkou je mapa dolu Anna v Prunéřově (obr. 1) v měřítku 1 : 720. Mapa byla kreslena na transparentní papír, ten byl rozřezán a nalepen na polokartonové čtvrtky formátu 19 x 25 cm, slepené tak, aby se mapa dala dobře skládat. Mapa značně utrpěla zničením titulní strany, která byla nahrazena kladívkovou čtvrtkou s pouhým uvedením názvu dolu. Založení mapy můžeme proto jen velmi přibližně datovat mezi roky 1879 a 1900. Uhelný řez, který postupoval do starého důlního pole, těženého hlubinně chodbicováním, je kreslen slabou plnou čarou na straně lomu lemovanou plošným lemem šedé barvy o nepravidelné šířce 1 - 3 cm. Zakresleny jsou dva stavy uhelného řezu bez uvedení data. Kresba chodeb hlubinného dobývání končí na starším stavu, novější stav je kreslen přes chodby. Jako světlešedý proužek o šířce 7 mm je zakreslena geologická porucha s vyznačením směru poklesu a úhlu úklonu.

    Mapa téhož dolu v měřítku 1 : 1 000 na transparentním plátně (obr. 2) byla založena v roce 1908 a doplňována do roku 1918 resp. 1919. Výchozí stav uhelného řezu a stavy starší jsou kresleny tenkou čarou, lemovanou od ruky černou nepravidelnou hustou šrafáží dovnitř vytěžené plochy. Ve starším značkovém klíči katastrálních map je tato značka uvedena ve významu hliniště, jíloviště. Roční těžební postupy jsou zakresleny jako plochy, vyplněné jednoduchou nebo křížovou šrafou, v některých letech barevně, s uvedením roku těžby.

    Další mapa dolu Anna (obr. 3) zachycuje postupy uhelného lomu v letech 1920 - 1924. Výchozí stav již není lemován šrafáží podle značky pro hliniště a jíloviště, ale zelenou křížovou šrafou. Roční postupy v jednotlivých letech jsou vyplněny stejnou černou křížovou šrafou s vyznačením roku těžby, obdobně jako se vyznačuje vytěžená sloj v mapách hlubinných dolů. Prvně zde vidíme vykreslený skrývkový řez. Nejsou vykreslovány jeho roční postupy, ale pouze stav ke dvěma datům. Není z toho zřejmé, zda byly skryty jednorázově velké plochy a zakreslen vždy konečný stav, nebo zda bylo od zakreslování ročních postupů skrývky upuštěno pro zachování přehlednosti mapy. Geologická porucha je zakreslena podobnou značkou jako v dnešní době, slabou čárkovanou čarou s šipkou ve směru poklesu.

    Čtvrtá mapa dolu Anna (obr. 4) se dochovala pouze jako světlotisková kopie. Dokumentuje postupy uhelného lomu od roku 1908 do roku 1932 podobným způsobem jako mapa předchozí. Zobrazeno je zde devět stavů skrývkového řezu s popisem a datem zaměření. Zakreslen je i odvodňovací systém a důlní dráha. Mapa má slušnou technickou úroveň. Způsob dokumentování postupů uhelného lomu je ovšem na úkor čitelnosti některých údajů a na úkor přehlednosti mapy. Není proto jednoznačně zřejmé časové určení funkčnosti jednotlivých větví důlní dráhy i odvodnění. Citelně chybí výškové kóty.

    Dalších šest map se týká povrchového dolu, který postupně se změnami majitelů měnil svůj název. Asi od roku 1872 do roku 1908 byl provozován pod názvem Anna Carolina a těžil zčásti hlubinně a zčásti již povrchově. Z konce tohoto období pochází první mapa (obr. 5) v měřítku 1 : 500. Východní polovina mapy zachycuje hlubinnou těžbu (důlní chodby, jámy, odvodnění), západní polovina přímo navazující těžbu povrchovou. Prostor povrchové těžby je z větší části plošně vybarven černou tuší, plošným začerněním slabě prosvítají nápisy „Povrchový lom“ a „Zasypaný povrchový lom“. Na jižní a západní straně navazuje plocha hustě vyšrafovaná. Tvůrce mapy zřejmě neměl pro znázornění povrchové těžby žádný vzor a zvolil způsob, z dnešního pohledu technicky nepřijatelný, když plochu po povrchové těžbě a následném přesypání výsypkou plošně začernil. Severní část lomu, rovněž označená jako zasypaný povrchový lom, zůstala bílá. V mapě není uveden název dolu, měřítko, datum vyhotovení ani jméno jejího tvůrce. Celkové provedení mapy je neprofesionální.

    Následující mapa stejného měřítka (obr. 6) zobrazuje stejný prostor, tedy opět včetně hlubinné těžby. Vyhotovena byla v roce 1908, kdy byla hlubinná těžba po požáru těžní jámy zastavena a celý důl změnil majitele. Mapa nese název Důl Anna Carolina Franziska a údaje o doplňování v letech 1908 - 1912. Celá plocha povrchové těžby je hustě vyšrafovaná jednoduchou šrafou, otevřený lom je od přesypané části oddělen slabou plnou čarou a slabě podbarven. Odlišnou šrafáží jsou odlišeny doplněné plochy těžby v letech 1909 - 1912, pouze v letech 1910 a 1911 je však vepsán rok těžby. V této ani v předchozí mapě není zakresleno žádné technologické zařízení, není zřejmý systém postupu těžby.

    klvana01.jpg, 8 kB klvana02.jpg, 7 kB klvana03.jpg, 7 kB klvana04.jpg, 8 kB klvana05.jpg, 4 kB klvana06.jpg, 6 kB

    Ing. Miroslav Klvaňa

    vyvěšeno: 30.11.2004
    ID článku: 1512              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 04-06+07
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Geodézie

  • Koncepce zavádění metody BIM v ČR schválena vládou
  • Informační systém zeměměřictví
  • Novela Stavebního zákona