[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
11/2004

Resort ČÚZK

  • GP pro vyznačení budovy zasahující do vodního toku
  • Ještě k problematice „Na stejné události existují odlišné pohledy“
  • Výměnný formát ISKN v textovém tvaru
  • Katastr se musí reformovat

    Katastr nemovitostí

  • GP pro vyznačení budovy zasahující do vodního toku
  • Katastr se musí reformovat
  • Zeměměřiči a právo (8. část)

    Geodézie

  • Zeměměřiči a právo (8. část)
  • Sto let vývoje map povrchových uhelných dolů - 4.část
  • Tři semináře Českého svazu geodetů a kartografů

    Kartografie

  • Výstava Mapy z počítače 2004

    Pozemkové úpravy

    GIS

  • Prezident společnosti ESRI pan Jack Dangermond navštíví Prahu
  • Výměnný formát ISKN v textovém tvaru
  • Prezident společnosti ESRI Jack Dangermond navštíví Prahu
  • 13. konference uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR
  • Výstava Mapy z počítače 2004
  • GIS a IS ERÚ

    GPS

    DPZ

  • Pozvánka na odborný seminář

    Fotogrammetrie

  • Pozvánka na odborný seminář

    Software

    Různé

  • Ještě k problematice „Na stejné události existují odlišné pohledy“
  • Zeměměřiči na YouTube - Northern Canada Land Surveyor

    Školství

  • Pozvánka na odborný seminář
  • Studentské prohlášení připomíná smysl událostí před 15 roky
  • Prezident společnosti ESRI Jack Dangermond navštíví Prahu
  • GEOPÁRTY 2004, 27.ročník studentské akce
  • Výstava Mapy z počítače 2004

    Internet

    Historie

  • Ještě k problematice „Na stejné události existují odlišné pohledy“
  • XXV. SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • Zeměměřické památky v ČR (díl 3.) – Královehradecký kraj
  • Zeměměřiči na YouTube - Northern Canada Land Surveyor

    Z domova

  • Prezident společnosti ESRI pan Jack Dangermond navštíví Prahu
  • Studentské prohlášení připomíná smysl událostí před 15 roky
  • 13. konference uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR
  • GEOPÁRTY 2004, 27.ročník studentské akce
  • Výstava Mapy z počítače 2004
  • XXV. SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • Tři semináře Českého svazu geodetů a kartografů

    Ze zahraničí

  • Katastr se musí reformovat

    ČSGK

    KGK

    NZK

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

  • GP pro vyznačení budovy zasahující do vodního toku

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Sto let vývoje map povrchových uhelných dolů - 4.část

    [na začátek] [o jeden zpět] [o jeden dál] [na přehled včech dílů]

    Zajímavá je mapa odklizu a lomu dolu Libuše 1 : 1 000 z února 1957 (obr. 20). K dispozici máme světlotiskovou kopii mapy. Na východní straně mapy se táhne zhruba severojižním směrem v délce 300 m uhelný řez o průměrné mocnosti 3,20 m. Ve směru postupu na západ jsou dva skrývkové řezy o mocnosti 6,7 a 2,3 m. Zmíněné přibližné mocnosti jsou dány několika výškovými kótami na hranách a patách řezů. Všechny okolní plochy jsou v mapě označeny jako vyrubané v předchozích letech (1907 - 1956). V samotné ploše, do níž vstupuje uhelný řez, byla v minulých letech vytěžena mocnější první uhelná lávka. Přímo v mapě tato skutečnost uvedena není, vyčíst to můžeme z důlní mapy dolu Meihsner, prezentované výše. Zobrazený uhelný řez tedy těží spodní uhelnou lávku, skrývkové řezy pak meziložní proplástek a snad i navážku. Zajímavé je, že plošnou šrafou není vyplněna vytěžená plocha, jak bývalo zvykem, ale naopak plocha určená k těžbě před postupem porubní fronty. Navíc je tato plocha ohraničena značkou, podobnou později užívané značce uhelného řezu. Jinak je v mapě zakresleno čerpadlo s výtlačným potrubím, lanovka, několik vrtů a neurčitá situace, snad hrany a paty starých nízkých výsypkových etáží bez výškových kót. Souřadnicová síť Gusterberg je zobrazena způsobem obvyklým v kubaturních mapách, totiž jako čtvercová síť 20 x 20 m.

    Uvedený přehled ukazuje, že názory na to, jaký by měl být obsah důlní mapy povrchového uhelného dolu a jak by měl být znázorněn, se od konce 19. století měnily a vyvíjely, ale ani doba přesahující polovinu století nestačila k jejich sjednocení. Ustálilo se snad jen měřítko, vzhledem k relativně malému rozsahu uhelných lomů se jako nejvhodnější jevilo měřítko 1 : 1 000.

    Pokud se týče báňského obsahu mapy, převažovala snaha zobrazit především postup uhelného řezu a zvýraznit vyuhlený prostor. To se dělo většinou různým šrafováním. Nekvalitní spodní uhelná poloha zůstala většinou netěžena, to však mapa nevyjadřovala. Protože se až do poloviny 20. století těžilo uhlí povrchovým způsobem pouze v lokalitách s nízkým příkryvným poměrem, byla skrývka těžena většinou jedním řezem. Jeho postup však byl málokdy doplňován. Vedly k tomu dva důvody. Skrývkový řez nebyl považován za důlní dílo v pravém slova smyslu, protože skrývku nadloží si neprováděly těžební organizace samy, ale zadávaly ji specializovaným firmám. Druhým důvodem byla snížená přehlednost důlních map při plošném šrafování. Kvůli přehlednosti mapy byla pouze v omezené míře kreslena i technická zařízení. Většinou to byla jen lanovka či důlní dráha, někde čerpadlo nebo odvodňovací příkop, výjimečně přívod el. energie. Často se v mapě objevují chodby dřívějšího hlubinného dobývání. Vrty jsou kresleny mnohdy bez údajů o mocnosti nadloží a uhlí. V poválečném období se objevují snahy upustit od plošného šrafování vyuhleného prostoru, aby bylo možno mapu obsahově obohatit při zachování její čitelnosti. Tyto snahy však nejsou všeobecné ani jednotné.

    Samostatnou kapitolou byl značkový klíč. Povrchová situace, přejímaná zpravidla z katastrálních map a správní hranice byly převážně kresleny stejným způsobem s odlišnostmi v detailech. V kresbě důlní situace ale často platilo nejen co lokalita, to jiné značky, ale někdy i co měřič, to jiné značky. Tak se můžeme setkat na jedné mapě při kresbě stejných objektů s jednou značkou při založení mapy a s jinou značkou při jejím doplňování. Příkladem je mapa dolu Libuše v Prunéřově z června 1946. Pokusem o sjednocení značek byl značkový klíč, vydaný Báňskými projekty v Teplicích asi v roce 1960. Byl zřejmě pouze interní normou, prostřednictvím projektové dokumentace se jeho značkám dostalo poměrně širokého rozšíření a uplatnění.

    Ústřední báňský úřad vydal 31. 12. 1966 pod č.j. 1700/1966 Důlně měřický předpis, svazek III. o důlně měřické dokumentaci na povrchových uhelných dolech s účinností od 1. 4. 1968. Předpis stanovil, že mapovou dokumentaci lomového důlního podniku (závodu) tvoří:

    1. základní důlní mapa
    2. základní plán závodu
    3. přehledná důlní mapa
    4. účelové mapy.

    Jako svazek IV. souboru důlně měřických předpisů vydal Ústřední báňský úřad 7. 6. 1967 pod č.j. 4 700/1967 Seznam smluvených značek důlních map s účinností od 1. 9. 1968. Některé značky seznamu byly všeobecné (měřické body, hranice, geologické značky), některé měly všeobecnou použitelnost zčásti (vrty, strojní vybavení, doprava,rozvodná síť, objekty), větší část seznamu ale byla určena výhradně hlubinnému dobývání. Vůči povrchovým uhelným dolům byl seznam skoupý. Oddíl „8 Lomové dobývání - uhlí“ obsahoval pouhých devět značek, přičemž šest z nich pouze rozlišovalo, zda se jedná o první či n-tý uhelný řez. Uvedených devět značek nalezlo uplatnění hlavně v základní důlní mapě. Ta však byla sice podle mého názoru důležitým právně-technickým dokumentem, z věcného významu pojmu „důlní mapování“ se však poněkud vymykala.

    Provozním účelům sloužila přehledná mapa a účelové mapy, z nich zejména mapa k technickým režimům a částečně důlní plánovací mapa. Přehledná mapa proto, že plošný rozsah provozu velkých uhelných lomů nabyl v šedesátých letech 20. století takových rozměrů, že technicky nebylo možné jeho zobrazení na jedné mapě měřítka 1 : 2 000 či dokonce 1 : 1 000. Dílčí interní předpis SHD pro důlní plánovací mapy přímo počítal s tím, že stav výsypek bude zobrazen a jejich postup plánován na mapě v měřítku 1 : 5 000. Později se tato situace ukázala jako přechodná.

    Protože se značkový klíč býv. ÚBÚ č.j. 4 700/1967 ukázal časem jako nedostačující, vydalo ředitelství koncernu SHD v roce 1981 a následně v roce 1989 metodické pokyny, jejichž přílohy tento značkový klíč doplňovaly a upřesňovaly. Takto rozšířený soubor značek důlních map byl na Dolech Nástup v Tušimicích uplatňován jak v předepsaných účelových a přehledných důlních mapách, tak i v předobrazu provozních důlních map, zavedeném koncem sedmdesátých let. Byly to mapy v měřítku 1 : 2 000 na transparentním papíru v sekcích v kladu listů základní důlní mapy. Vyhotovovaly se překreslováním důlní situace z aktuálního fotogrammetrického vyhodnocení a doplněním o starší situaci, která nedoznala změn. Sloužily jako podklad k účelovým mapám.

    Provozní důlní mapy zařadil do povinné grafické části důlně měřické dokumentace Výnos ČBÚ ze dne 24. 3. 1987 č.j. 900/1987 o důlně měřické dokumentaci s účinností od 1. 7. 1987. Na Dolech Nástup Tušimice byly však vedeny již od roku 1984 (obr. 21). Kresleny byly na transparentní folii a doplňovány byly způsobem, který výnos ČBÚ 900/1987 stanovil větou „Opravy v provozní důlní mapě a přehledné důlní mapě se provádějí při zaměření nového stavu nebo zjištění nových skutečností odstraněním neplatné kresby a doplněním o nové zaměření nebo skutečnosti“. Na rozdíl od klasického doplňování důlních map hlubinných dolů pokládám za vhodnější pro tento způsob zásahu do důlní mapy termín aktualizace. Samotné slovo „opravy“ ve výše citované větě se jeví jako zavádějící, protože věta v žádném případě nesouvisí s opravou chybného zaměření nebo chybné kresby.

    Dnes platná Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb. o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem ve znění vyhlášky ČBÚ č. 158/1997 Sb. umožňuje či předpokládá digitální formu základní i provozní důlní mapy (obr 22). Způsob jejich doplňování nedefinuje. V povrchových uhelných dolech nadále provádíme doplňování nebo, lépe řečeno, aktualizaci digitálního modelu lomu a tím i mapové dokumentace odstraněním neplatné situace a výškopisu a doplněním o nové zaměření či skutečnosti, přičemž stav před aktualizací se uchovává předepsaným způsobem. Sto let vývoje map povrchových uhelných dolů nás utvrzuje, že to je konání správné.

    Klvana20.jpg, 8 kB Klvana21.jpg, 7 kB Klvana22.jpg, 7 kB

    Ing. Miroslav Klvaňa

    vyvěšeno: 30.11.2004
    ID článku: 1515              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 04-11
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Geodézie

  • Informační systém zeměměřictví
  • Novela Stavebního zákona