[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
03/2005

Resort ČÚZK

  • Vylepování kolkových známek na žádost o potvrzení souladu očíslování parcel geometrického plánu s údaji katastru nemovitostí
  • Český úřad zeměměřický a katastrální reágoval rychle
  • Otázky pro předsedu ČÚZK
  • Aktuality v právní úpravě KN ČR
  • Rozměr pozemku vytyčuje soud nebo geodet?
  • Některé historické katastrální předpisy

    Katastr nemovitostí

  • Vylepování kolkových známek na žádost o potvrzení souladu očíslování parcel geometrického plánu s údaji katastru nemovitostí
  • Český úřad zeměměřický a katastrální reágoval rychle
  • Zeměměřická díla v územním plánování, stavebním řádu a GIS
  • Po Geometrickém plánu napsal Jan Bumba Zeměměřické právo
  • Aktuality v právní úpravě KN ČR
  • Části obce a katastrální území v KN
  • Rozměr pozemku vytyčuje soud nebo geodet?
  • Některé historické katastrální předpisy
  • Třebíč byla hlavním městem pozemkových úprav

    Geodézie

  • Zeměměřická díla v územním plánování, stavebním řádu a GIS
  • Po Geometrickém plánu napsal Jan Bumba Zeměměřické právo

    Kartografie

  • Členové ATchJETu hodnotili mapy a průvodce vydané v roce 2004
  • Česko/Czechia na mapách a v zeměpisných publikacích
  • V roce 2005 probíhá 7. ročník soutěže Mapa roku
  • Nový generální Kartografie Praha
  • Český komerční kartografický trh

    Pozemkové úpravy

  • Třebíč byla hlavním městem pozemkových úprav

    GIS

  • Konference ISSS 2005 v Hradci Králové

    GPS

    DPZ

  • Kurs objektově orientované klasifikace družicových snímků

    Fotogrammetrie

    Software

  • Bezplatná nabídka Bentley PowerDraft pro školy a studenty

    Různé

  • Zeměměřiči na YouTube - The Aiming Post !

    Školství

  • K problematice legislativní výchovy inženýrských geodetů

    Internet

    Historie

  • Český komerční kartografický trh

    Přečtěte si

  • Nemovitosti všem na očích

    Zajímavosti

  • První zeměměřický ples se vydařil
  • Největší Čech asistoval při zrodu JTSK
  • Allroad show s teréňáky
  • Zeměměřiči na YouTube - The Aiming Post !

    Z domova

  • První zeměměřický ples se vydařil
  • Český úřad zeměměřický a katastrální reágoval rychle
  • Členové ATchJETu hodnotili mapy a průvodce vydané v roce 2004
  • VÚGTK významným partnerem ČSGK
  • V roce 2005 probíhá 7. ročník soutěže Mapa roku
  • Zeměměřická díla v územním plánování, stavebním řádu a GIS
  • Po Geometrickém plánu napsal Jan Bumba Zeměměřické právo
  • Nový generální Kartografie Praha
  • Allroad show s teréňáky
  • Třebíč byla hlavním městem pozemkových úprav

    Ze zahraničí

    ČSGK

  • Zeměměřické výkony a díla, zeměměřiči a právo
  • Zeměměřické výkony a díla, zeměměřiči a právo
  • Třebíč byla hlavním městem pozemkových úprav

    KGK

    NZK

    Úvodník

  • Zeměměřič v Ženských domovech

    Katalog

    Vševědna

  • Otázky pro předsedu ČÚZK

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Aktuality v právní úpravě KN ČR

    V uplynulých třech letech právní úprava KN v ČR nezaznamenala nějaké výrazné změny, neboť prozatím nebyl přijat nový katastrální zákon. Proběhla však zásadní reorganizace KÚ provedená novelou zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech. Novely základních právních předpisů upravujících problematiku KN, tzn. zákona o zápisech (zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů) a katastrálního zákona [zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon)] nejsou nijak podstatné, ale zajímavé jsou především změny právních předpisů, které souvisejí s právní úpravou KN.

    Stav přípravy návrhu nového katastrálního zákona

    Před třemi roky jsme se na VII. Mezinárodní konferenci o katastru nemovitostí v Brně zmiňovali o návrhu věcného záměru nového katastrálního zákona. Tehdy po osmi letech trvání KN ČR jsme si mysleli, že už máme dostatek zkušeností, abychom připravili nový katastrální zákon, který by vycházel jak ze zkušeností a praxe KÚ, tak i z činnosti soudů a také jsme konečně chtěli přistoupit k tomu, aby problematika KN byla i u nás upravena jedním zákonem, tak, jako tomu je na Slovensku od roku 1995. Bohužel, návrh katastrálního zákona, který byl vypracován na základě vládou schváleného věcného záměru, byl sice předložen vládě a proběhla jednání v pracovních komisích Legislativní rady vlády, ale tím také jeho projednávání skončilo. Nebyl vládou ani předložen Parlamentu k dalšímu projednávání. Paradoxně nám bylo vyčítáno, že návrh zákona nenavazuje na právní úpravu nového občanského zákoníku ani na nový stavební zákon. Termín pro předložení návrhu nového občanského zákoníku je však vládou s dojemnou pravidelností vždy posouván o dalšího půl roku, takže např. nyní je termín pro předložení návrhu nového občanského zákoníku stanoven na konec letošního roku, ale již dnes je jisté, že tento termín opět bude prodloužen. Návrh nového stavebního zákona v současné době projednávají pracovní komise Legislativní rady vlády a měl by nabýt účinnosti 1. 1. 2006. Návrh nového katastrálního zákona především obsahuje kvalitativně novou úpravu zápisů práv do KN jak vkladů, záznamů, tak i poznámek. Jeho prosazení však je závislé na hmotně právní úpravě občanského práva, takže v současné době nemůžeme jeho další projednávání nijak ovlivnit.

    V uplynulých letech však nabyly účinnosti i některé zákony, které rovněž výrazně ovlivnily činnost KÚ v ČR.

    Novela zákona o zápisech

    Novela katastrálního zákona č. 120/2000 Sb. (účinnost 1. 9. 2000) byla přijata v souvislosti s novým informačním systémem katastru nemovitostí (dále jen ťISKNŤ), který začal fungovat v létě 2001. ISKN umožnil poskytovat údaje z KN dálkovým přístupem a mimo jiné přinesl i možnost kvalitativně nového způsobu zápisu poznámkou. Až do spuštění ISKN bylo možné zapisovat poznámku v KN pouze k nemovitosti, nikoliv i k osobě, i když zákon o zápisech stanoví, že poznámky jsou úkony KÚ, které jsou určeny k vyznačení skutečností nebo poměru vztahujícího se k nemovitosti nebo osobě (§ 14 odst. 3 zákona o zápisech). Tato nová možnost byla využita hned s účinností exekučního řádu [zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) (dále jen ťExŘŤ), účinnost od 1. 5. 2001], který novelizoval zákon o zápisech. V § 9 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona o zápisech bylo stanoveno, že poznámku zapíše katastrální úřad na základě usnesení o nařízení exekuce podle exekučního řádu, přičemž zápis této poznámky a její výmaz zajistí KÚ v obvodu jehož územní působnosti se nachází soud, který usnesení o nařízení exekuce vydal, ke všem listům vlastnictví v ČR, na kterých je nebo bude osoba označená jako povinný vedena jako vlastník nebo spoluvlastník nemovitosti. Ustanovení o pořadí zápisů se přitom na zápis této poznámky nevztahuje. Tato právní úprava umožňuje, aby tato poznámka, která signalizuje, že vlastník nemovitosti ode dne, kdy mu je doručeno usnesení soudu o nařízení exekuce, nemůže nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů (§ 44 odst. 7 ExŘ), se objevila na všech listech vlastnictví povinného v celé ČR, ačkoliv zápis provedlo jen jedno katastrální pracoviště. Toto by bez funkčního ISKN nebylo možné.

    Novela občanského soudního řádu

    S účinností od 1. 1. 2003 začal platit v ČR soudní řád správní č. 150/2002 Sb. a současně byl zákonem č. 151/2002 Sb. podstatně novelizován občanský soudní řád (dále jen ťOSŘŤ), především pak část pátá (do konce roku 2002 s názvem Správní soudnictví, od 1. 1. 2003 s názvem Řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem). Tato nová úprava byla vynucena nálezem Ústavního soudu č. 276/2001 Sb., který zrušil s účinností od 31. 12. 2002 část pátou občanského soudního řádu, která do té doby upravovala správní soudnictví. Důvodem zrušení těchto ustanovení bylo, že dostatečným způsobem nezajišťovala právo na spravedlivý proces. Pro vkladové řízení je velmi důležité ust. § 249 odst. 2 OSŘ, kde je stanoveno, že ťKrajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitostemŤ, což znamená, že beze všech pochybností věci vkladu práva k nemovitostem jsou vyňaty z působnosti soudního řádu správního a vztahuje se na ně občanský soudní řád. Ve věcech vkladu nelze tedy podle nové právní úpravy podávat opravné prostředky, ale žaloby ke krajskému soudu podle občanského soudního řádu. Nutno však rozlišit, zda se jedná o rozhodnutí, kterým byl vklad zamítnut nebo povolen. Pokud KÚ vydal rozhodnutí o zamítnutí vkladu, byl do konce roku 2002 proti takovému rozhodnutí přípustný opravný prostředek; pokud KÚ v rámci autoremedury nevyhověl opravnému prostředku v plném rozsahu, rozhodoval o opravném prostředku krajský soud. Namísto tohoto opravného prostředku od 1. 1. 2003 je možné podat proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu žalobu podle občanského soudního řádu (§ 249 odst. 2 OSŘ) ke krajskému soudu, v obvodu jehož územní působnosti se nachází nemovitost, které se rozhodnutí o povolení vkladu týká (čl. XXV zákona č. 151/2002 Sb). Odlišná situace byla v případě rozhodnutí, kterým katastrální úřad vklad povolil. Až do konce roku 2002 proti rozhodnutí o povolení vkladu nebyl přípustný žádný opravný prostředek ani žaloba ve správním soudnictví (§ 5 odst. 3 zákona o zápisech). Podle nové právní úpravy jsme se domnívali, že v případě rozhodnutí o povolení vkladu lze podat i proti takovému rozhodnutí žalobu podle občanského soudního řádu. Krajské soudy se však v této otázce dosud neshodly. Některé soudy takovou žalobu připouštějí, jiné však nikoliv. Žalobu podle občanského soudního řádu lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí KÚ a zmeškání lhůty nelze prominout (§ 247 odst. 1 OSŘ). Aktivně legitimován k jejímu podání je každý, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím KÚ (nikoliv tedy jen účastníci řízení o povolení vkladu podle § 4 odst. 2 zákona o zápisech). KÚ samotný již účastníkem soudního řízení není. Na základě podané žaloby soud věc projedná a poté rozhodne. Jestliže je soud názoru, že místo rozhodnutí o zamítnutí vkladu měl být vklad povolen, rozhodne sám a vklad povolí. Otázkou je, ke kterému dni by měl soud rozhodovat. V ČR stále platí, že KÚ zkoumá skutečnosti ke dni podání návrhu na vklad (§ 5 odst. 1 zákona o zápisech). Podle občanského soudního řádu je však pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 OSŘ). I přes toto ustanovení se praxe soudů pomalu sjednocuje na tom, že ve výroku rozsudku bývá výslovně uváděno, že soud rozhodl ke dni podání návrhu na vklad. Není to sice striktně uvedeno v občanském soudním řádu, ale vyplývá to z logiky věci, že soudy nemohou rozhodovat k jinému datu, než ke kterému rozhodoval KÚ v rozhodnutí, proti kterému směřuje žaloba. Proti rozhodnutí krajského soudu ve věci vkladu je přípustné odvolání k příslušnému vrchnímu soudu a proti jeho rozhodnutí je pak přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu za podmínek stanovených občanským soudním řádem. Tyto další možnosti obrany však podle našich zjištění prozatím nikdo nevyužil. Možnosti podávat žalobu ve věci vkladu využívá relativně velmi málo osob, neboť volí raději možnost po právní moci rozhodnutí ve věci vkladu podat nový návrh na vklad, který již vyhovuje podmínkám zákona o zápisech. Nutno však konstatovat, že nová právní úprava žalob ve věcech vkladu práva k nemovitostem přinesla mnoho problémů, neboť novela občanského soudního řádu není jednoznačná. Stále přetrvávají nevyřešené otázky ohledně toho, zda lze podávat žalobu i proti rozhodnutí, kterým byl vklad povolen, nebo ohledně toho, kdy nabývá rozhodnutí o zamítnutí vkladu právní moci a ke kterému okamžiku soud rozhoduje.

    Novela zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech

    Od 1. 1. 2004 byla provedena v ČR zásadní reorganizace KÚ, a to novelou č. 175/2003 Sb. Územní působnost KÚ nyní kopíruje existující územní členění ČR na vyšší územně samosprávné celky – kraje, což znamená, že v každém kraji je KÚ pro daný kraj (celkem 14) a dosavadních 77 KÚ bylo zrušeno. KÚ jsou současně účetními jednotkami. Součástí KÚ jsou katastrální pracoviště, která jsou vnitřními organizačními jednotkami KÚ, které zřizuje ředitel daného KÚ. Seznam katastrálních pracovišť, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají katastrální pracoviště územní působnost příslušného KÚ, byl uveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 10/2004 Sb. ČÚZK tak přímo řídí podstatně menší počet KÚ, což je z hlediska řízení efektivnější a hospodárnější. Počet ZKI, které kontrolují výkon státní správy KN vykonávanou KÚ, a vymezení jejich územní působnosti zůstaly zachovány. Další výraznou změnou, kterou přinesla tato novela, je přechod výkonu správy centrální databáze KN ČR z působnosti ZÚ do působnosti ČÚZK. S touto změnou souvisí to, že údaje z KN dálkovým přístupem poskytuje nyní ČÚZK namísto ZÚ.

    Novela katastrálního zákona

    Dálkový přístup k údajům KN měl být s účinností od 1. 9. 2000 zásadně za úplatu stanovenou prováděcí vyhláškou č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z KN ČR. Orgány státní správy i samosprávy však po celou dobu, co je umožněn dálkový přístup k údajům KN, vyvíjely tlak na to, aby údaje z KN jim byly poskytovány bezúplatně. Prvním prolomením zásady úplatnosti od 1. 1. 2002 byla novela zákona č. 61/1998 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (novela č. 315/2001 Sb. účinnost 1. 1. 2002), která umožnila pro účely správního řízení bezúplatný dálkový přístup pro orgány báňské správy (§ 39 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění novely č. 315/2001 Sb.). Další prolomení přinesla novela zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (č. 120/2004 Sb. účinnost 19. 3. 2004), která zakotvila, že tento úřad k zajištění přehledu o nemovitých věcech evidovaných v KN, které jsou ve vlastnictví státu a s nimiž je úřad příslušný hospodařit, může využívat bezúplatně údajů KN, a to i dálkovým přístupem. A konečně zákonem č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel (účinnost 1. 5. 2004), bylo novelizováno ustanovení katastrálního zákona (nový § 22 odst. 5), podle kterého dálkový přístup k údajům KN mají bezúplatně územně samosprávné celky k výkonu své působnosti. Především umožnění bezúplatného dálkového přístupu obcím (z přes šesti tisíc obcí v ČR dálkový přístup má prozatím zřízeno kolem 1 400 obcí) nastoluje otázku, zda neumožnit bezúplatný dálkový přístup i státním orgánům, které údaje KN potřebují k výkonu své soudní či správní činnosti. Tato úprava by si však vyžádala další novelu katastrálního zákona. Zákon č. 53/2004 Sb. novelizoval katastrální zákon také v tom ohledu, že stanovil, které údaje z evidence obyvatel poskytne Ministerstvo vnitra orgánům zeměměřickým a katastrálním pro účely výkonu stání správy KN (jméno, příjmení, rodné příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu, druh a adresa místa pobytu, datum, místo a okres úmrtí, popřípadě, jde-li o úmrtí občana mimo území ČR, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí). Na základě této novely je právně umožněno přímé propojení on-line informačního systému evidence obyvatel a ISKN, které by se mělo realizovat v příštím roce.

    Novela zákona o elektronickém podpisu a zákona o informačních systémech veřejné správy

    V roce 2000 byl v ČR přijat zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. V návaznosti na něj se může komunikace se státními orgány a mezi nimi navzájem uskutečňovat již i v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem. Každý orgán veřejné moci má mít zřízenu elektronickou podatelnu. Je ale pravda, že prozatím tato možnost není příliš využívána. Úřady nejsou ještě dostatečně vybaveny, a tak pokud jsou podání v elektronické podobě, a nejsou podepsána zaručeným elektronickým podpisem, musí být tato podání jak podle správního řádu, tak i podle občanského soudního řádu, doplněna do 3 dnů písemně nebo ústně do protokolu. Ve věcech vkladu práva do KN tato podání v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem prozatím nemohou být využívána vůbec, neboť přílohou návrhu na povolení vkladu práva musí být mimo jiné i listina (obvykle smlouva), kterou prozatím nelze vyhotovit tak, aby mohla být podepsána zároveň zaručeným elektronickým podpisem oběma smluvními stranami. V letošním roce byla přijata novela zákona o elektronickém podpisu (zákon č. 440/2004 Sb. účinnost 26. 7. 2004), která zavádí další institut, a to elektronickou značku a časové elektronické razítko. Bude tak možné datovou zprávu označit elektronickou značkou. Písemnost orgánů veřejné moci v elektronické podobě označené elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem budou mít stejné právní účinky jako veřejné listiny vydané těmito orgány. To má zásadní význam především pro výpisy z KN. Prozatím veřejnými listinami se rozuměly podle českého práva listiny vydané soudy nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci a listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné (§ 134 OSŘ). Podle katastrálního zákona (§ 22 odst. 1) jsou výpisy, opisy nebo kopie z katastrálního operátu, jakož i identifikace parcel vyhotovené KÚ ve formě stanovené prováděcí vyhláškou č. 162/2001 Sb. veřejnými listinami (musí být opatřeny datem, otiskem razítka KÚ se státním znakem, jménem a příjmením zaměstnance KÚ, který výpis, opis nebo kopii vyhotovil a jeho podpisem a dále kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku). V současné době je projednáván další návrh zákona, který přinese zcela nové možnosti v poskytování údajů z KN. Podle navrhované novely zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (přepokládaná účinnost 1. 5. 2005) bude možné, aby notář a držitel poštovní licence na požádání provedli ověření výstupu v elektronické podobě podepsaného zaručeným elektronickým podpisem správce nebo označeného elektronickou značkou správce a na základě tohoto ověření vydali ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy. Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy tak bude listina, která vznikne úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby a jejíž doslovná shoda s výstupem z informačního systému veřejné správy bude ověřena. Ověřené výstupy, které vydá notář, budou veřejnými listinami. Ověřené výstupy, které vydá držitel poštovní licence, budou potvrzovat, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Tímto způsobem bude umožněno, aby osoby fyzické nebo právnické mohly získat výpis z KN nejen na KÚ, ale i u notáře nebo držitele poštovní licence. Mělo by tak dojít k tomu, že na KÚ by se obracelo se svými žádostmi o informace výrazně méně osob.

    Novela devizového zákona

    Od 1. 5. 2004 vstoupila v platnost smlouva o přistoupení ČR k EU. Součástí této smlouvy je Akt o podmínkách přistoupení, ve kterém si ČR sjednala ohledně nabývání nemovitostí státními příslušníky zemí Evropského společenství určité podmínky. Odchylně od povinnosti vyplývajících ze smluv, na kterých je založena EU, může ČR:

    1. po dobu pěti let ode dne přistoupení k EU ponechat v platnosti pravidla stanovená devizovým zákonem č. 219/1995 Sb. o nabývání objektů vedlejšího bydlení státními příslušníky členských států, kteří nebydlí v ČR, a společnostmi zřízenými podle práva jiného členského státu, které ani nejsou usazeny, ani nemají pobočku nebo zastoupení na území ČR,

    2. po dobu sedmi let ode dne přistoupení ponechat v platnosti pravidla stanovená devizovým zákonem, zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, týkající se nabývání zemědělské půdy a lesů státními příslušníky členských států a společnostmi zřízenými podle práva jiného členského státu, které nejsou ani usazeny, ani zapsány do rejstříku v ČR. V žádném případě nesmí být v souvislosti s nabýváním zemědělské půdy a lesů se státním příslušníkem členského státu zacházeno méně příznivě než ke dni podpisu smlouvy o přistoupení nebo s většími omezeními než se státním příslušníkem třetí země.

    Obecné přezkoumání těchto přechodných opatření se uskuteční ve třetím roce po dni přistoupení. K tomuto účelu předloží Komise zprávu Radě. Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení přechodného období.

    K realizaci těchto ujednání byla přijata novela devizového zákona č. 345/2004 Sb., jejíž výklad se v současné době teprve vytváří, neboť mnohá ustanovení této novely nejsou jednoznačná a ne zcela v souladu s Aktem o podmínkách přistoupení. Novela devizového zákona v rozporu s vyjednanými podmínkami stanoví, že nabývat zemědělskou půdu u nás mohou osoby s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropského společenství (dále jen ťESŤ), pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku, jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky. Podmínka 3 let trvalého pobytu na území naší republiky však v Aktu o podmínkách přistoupení dojednána nebyla. Kromě zemědělských pozemků by státní příslušníci členských států ES mohli další nemovitosti nabývat podle devizového zákona jen pokud budou mít průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu ES. Podle Aktu o podmínkách přistoupení se však omezující podmínka má týkat jen tzv. objektů vedlejšího bydlení. Podle stanoviska Ministerstva financí (č.j. 211/78 295/2004-1 ze dne 25. 6. 2004), které je gestorem devizového zákona, lze za objekty vedlejšího bydlení považovat pouze

    a) byty vymezené podle zákona o vlastnictví bytů [§ 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)],

    b) rodinné domy [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu],

    c) stavby pro individuální rekreaci [§ 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb.],

    d) pozemky zastavěné nebo územním rozhodnutím určené k zastavění těmito stavbami [§ 32 ods.t 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.].

    Stejné podmínky jako státní příslušníci členských států ES mají i státní příslušníci států patřících do Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) na základě Dohody o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru a státní příslušníci USA na základě Dohody mezi Spojenými státy americkými a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic (publikována ve Sbírce zákonů pod č. 187/1993 Sb.). Vzhledem k tomu, že nadstandardní zacházení ve věci vlastnictví nemovitostí poskytuje ČR i Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku, musí ČR poskytnout stejné zacházení ve věci vlastnictví nemovitostí jako těmto státům i Spojeným státům americkým.

    V současné době máme nejvíce dotazů na nabývání nemovitostí v ČR právě od občanů ze SR. Jedná se o státní příslušníky SR, kteří v ČR trvale žijí, ti pak nepodléhají žádnému omezení, protože z hlediska českého devizového zákona jsou tuzemci, nebo v ČR mají přechodný pobyt a pak mohou nabývat i tzv. objekty vedlejšího bydlení.

    Závěr

    Právní úprava KN v ČR zaujímá významné místo v našem právním řádu a nelze ji nijak vyčleňovat. Údajů z KN využívají jak fyzické osoby, tak i právnické osoby a orgány veřejné moci. Přístupem ČR k EU se rozšiřuje okruh potenciálních nabyvatelů nemovitostí v ČR a také bude přibývat těch, kteří budou požadovat údaje z KN. Na KN jsou tak kladeny kvantitativně vyšší nároky, ale nelze pominout to, že KN musí reagovat i na požadavky související se stále se rozšiřujícími možnostmi elektronické komunikace.

    VIII. mezinárodní konference o KN, Žilina, 21. – 22. října 2004

    JUDr. Eva Barešová,
    vedoucí samostatného oddělení legislativy ČÚZK

    vyvěšeno: 02.03.2005
    ID článku: 1601              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 05-03
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Resort ČÚZK

  • Informační systém zeměměřictví
  • ČÚZK aktualizoval zkušební otázky pro ÚOZI
  • Možnost přidělení oprávnění pro Sbírku listin zákaznickým účtům pro WSDP
  • Porušení pořádku na úseku zeměměřictví - ZKI V Plzni
  • Nová max. plocha ohrady VFK
  • Šestá novela zeměměřické vyhlášky vyšla ve Sbírce zákonů
  • 118 změn a doplňků k Návodu pro správu katastru nemovitostí
  • Diferenční znění
  • Stabilní katastr 1817 – 2017

    Katastr nemovitostí

  • Jak probíhal XXIII. seminář – Katastr nemovitostí v právní a technické praxi, Třebíč 21. září 2017
  • Novela Stavebního zákona
  • Možnost přidělení oprávnění pro Sbírku listin zákaznickým účtům pro WSDP
  • Porušení pořádku na úseku zeměměřictví - ZKI V Plzni
  • Nová max. plocha ohrady VFK
  • Šestá novela zeměměřické vyhlášky vyšla ve Sbírce zákonů
  • 118 změn a doplňků k Návodu pro správu katastru nemovitostí
  • Stabilní katastr 1817 – 2017