[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
11/2005

Resort ČÚZK

  • Havárie serveru DP ISKN
  • O poselství a oselství v případě geodetické observatoře »Skalka«
  • Pomník by si to opravdu zasloužilo
  • Zkoušky odborné způsobilosti
  • Říjnové zkoušky odborné způsobilosti
  • Brněnské geodetické informační dny po jednačtyřicáté
  • Text o ČÚZK u nás a na www.spis.cz

    Katastr nemovitostí

  • Havárie serveru DP ISKN
  • O poselství a oselství v případě geodetické observatoře »Skalka«
  • Pomník by si to opravdu zasloužilo
  • Dotaz do Vševědny: Přizvání k vyměřování sousedního pozemku
  • Dotaz do Vševědny: Vydávání potvrzení při vytyčování
  • O katastru nemovitostí v právní a technické praxi se jednalo v Třebíči
  • Brněnské geodetické informační dny po jednačtyřicáté

    Geodézie

  • Nová definice zeměměřické profese podle FIG
  • Ještě k »zeměměřictví« v roce 2025
  • Na úvod kulatého stolu: Budoucnost výuky GIS
  • Ukřižování Ivana Kříže
  • Brněnské geodetické informační dny po jednačtyřicáté
  • Navštívili jsme 13. slovenské geodetické dny
  • GEODÉZIA A BANSKÉ MERAČSTVO 2006 (GEO-MINE SURVEYING 2006).

    Kartografie

  • Úžasný Atlas Maior of 1665 k dostání i v ČR
  • Dva průvodce jeden pro turisty, druhý pro vodáky
  • Současný stav tvorby Atlasu krajiny České republiky
  • Kartografická společnost České republiky

    Pozemkové úpravy

    GIS

  • Vyznáte se v pojmech geoinformatiky? Potřebovali byste slovník?
  • ŘÍZENÉ SLOVNÍKY (TEZAURY) A JEJICH VYUŽITÍ V GEOINFORMATICE
  • GIS Day 2005 a Hledáme Rychlé šípy
  • Mezinárodní výstava INVEX 2005 z pohledu GIT
  • Mapy z počítače - GIS v praxi

    GPS

    DPZ

    Fotogrammetrie

    Software

    Různé

  • Dnes, v sobotu 8. října, se jede 41. Geodesia rallye ČR
  • OTEVŘENÝ DOPIS REALIZAČNÍMU TÝMU 41. GEODESIA RALLYE ČR
  • Keith a Greg Bentley budou zahajovat celosvětovou konferenci v Praze
  • Oficiální výsledky 41. Geodesia rallye ČR
  • Informace pro předplatitele
  • Zeměměřiči na YouTube - Dam land surveyor

    Školství

  • GEOPÁRTY 2005
  • Úžasný Atlas Maior of 1665 k dostání i v ČR
  • Studenti všem připomenou 17. listopadu oběti totality

    Internet

  • Havárie serveru DP ISKN

    Historie

  • Úžasný Atlas Maior of 1665 k dostání i v ČR
  • Právě dnes je třeba si připomenout vůdčí úlohu KSČ pro naši zemi

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • Dnes, v sobotu 8. října, se jede 41. Geodesia rallye ČR
  • Úžasný Atlas Maior of 1665 k dostání i v ČR
  • Text o ČÚZK u nás a na www.spis.cz
  • Zeměměřiči na YouTube - Dam land surveyor

    Z domova

  • Dnes, v sobotu 8. října, se jede 41. Geodesia rallye ČR
  • OTEVŘENÝ DOPIS REALIZAČNÍMU TÝMU 41. GEODESIA RALLYE ČR
  • GEOPÁRTY 2005
  • Zkoušky odborné způsobilosti
  • Vyznáte se v pojmech geoinformatiky? Potřebovali byste slovník?
  • Oficiální výsledky 41. Geodesia rallye ČR
  • První postřehy ze 14. konference uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems
  • Studenti všem připomenou 17. listopadu oběti totality
  • O katastru nemovitostí v právní a technické praxi se jednalo v Třebíči
  • Brněnské geodetické informační dny po jednačtyřicáté
  • ŘÍZENÉ SLOVNÍKY (TEZAURY) A JEJICH VYUŽITÍ V GEOINFORMATICE
  • GIS Day 2005 a Hledáme Rychlé šípy
  • Dva průvodce jeden pro turisty, druhý pro vodáky
  • Mapy z počítače - GIS v praxi
  • Současný stav tvorby Atlasu krajiny České republiky

    Ze zahraničí

  • Specializované veletrhy mají úspěch – Intergeo 2005
  • Navštívili jsme 13. slovenské geodetické dny
  • GEODÉZIA A BANSKÉ MERAČSTVO 2006 (GEO-MINE SURVEYING 2006).

    ČSGK

  • O katastru nemovitostí v právní a technické praxi se jednalo v Třebíči
  • Brněnské geodetické informační dny po jednačtyřicáté
  • Informace pro členy ČSGK - příspěvky na rok 2006

    KGK

    NZK

    Úvodník

  • Náš obor je opravdu široký…

    Katalog

    Vševědna

  • Dotaz do Vševědny: Přizvání k vyměřování sousedního pozemku
  • Dotaz do Vševědny: Vydávání potvrzení při vytyčování

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Ukřižování Ivana Kříže

    První otázku do rozhovoru s ing. Ivanem Křížem jsem si začal promýšlet na dálnici cestou na Kartografickou konferenci v Brně, když mě předjelo auto s nápisem Geodézie ČS. Ta totiž dlouhá léta »patřila« ing. Ivanu Křížovi, kterému šedesátka klepe na dveře. Je to dravý a zajímavý zeměměřický podnikatel. To by mohl být rozhovor, řekl jsem si a začal si na něj sepisovat »dravé« otázky.

    Ivane, liberecká geodézie byla s tebou úzce spjata už od privatizace, ale po 10 letech jsi z kola vypadl. Nějak jsi to manažersky nezvládl nebo co?


    Rozdělil bych odpověď na dvě části:
    1) Po 10 letech v jedné firmě a ve stejné funkci člověk začíná být profesně slepý. Obzvláště, když se pohybuje mezi stále stejnými spolupracovníky. Mým záměrem bylo vytvoření německého modelu firmy a z výkonné funkce se stáhnout do dozorčí rady. Místo generálního ředitele přenechat nové dynamické osobnosti a potom z pozice DR sledovat »řádění« nového GŘ, sledovat vývoj a zejména finanční toky.
    2) S kolegy a vlastně dalšími rozhodujícími akcionáři jsme si něco dohodli, ale oni to nedodrželi (vstup silného partnera i za cenu ztráty majority, přechod do DR, nástup nové generace). Byl jsem přehlasován, odvolán z funkce GŘ a předsedy představenstva. Rok jsem fungoval symbolicky jako místopředseda představenstva a když jsem viděl, že to nikam nevede, dal jsem výpověď. Těsně před tím jsem se domluvil s GEODISem Brno o svém novém angažmá.

    Já myslel, že začaly nějaké hospodářské problémy. Opouštěly vás i vaše pobočky v jiných městech – soudě podle přehlašování poboček časopisu na sebe a pod jiným názvem. Bylo to prý u vás velmi »husté« a pobočky musely odvádět desátek do Liberce »ber kde ber«. O co přišly pobočky a o co ústředí během tohoto osamostatňování?

    Hospodářské problémy samozřejmě byly. Např. po ukončení velmi lukrativních restitucí jsme nebyli schopni změnit postoj k jiným zakázkám a dalším oblastem podnikání. Do té doby byly velké tržby – »snadný prachy«. Ale vysoké byly také náklady, tedy i mzdy. Trvalo nám poměrně dlouho, než jsme si uvědomili hrozící nebezpečí a začali se chovat racionálně. Snížili jsme náklady, samozřejmě i mzdy a některé skupiny se rozhodly odejít. Některé korektně, jiné ne. Skupiny, které odešly, o moc nepřišly – alespoň to někteří tvrdili. Naopak si odnesly kontakty na regionální zákazníky. Chybou byla na druhé straně i špatná motivace poboček na hospodářských výsledcích a problémy v komunikaci – zejména s ústředím. »Husté« to někdy opravdu bylo, a to nejen ve vztazích k pobočkám, ale i ve vedení.
    Ještě jedna věc je spojená s odchody, a to rozkradení datové základny kartografie. Data Geodézie ČS jsou dnes v modifikované podobě ledakde.
    Největším problémem ale byla, alespoň já to tak cítím, neochota realizovat zásadní změny v operativním vedení firmy. Tedy postavit představenstvo z nových výkonných manažerů a přesun starých mazáků do dozorčí rady. I když jsem, bohužel, udělal pár chyb, jsem i dnes přesvědčen, že já jsem nebyl tou pověstnou žábou na prameni.

    Zmínil jsi oblast kartografie. Vaše kartografická produkce měla docela slušně našlápnuto, ale asi tomu bylo i za cenu, že i vy jste zcizili (nebo mi poraď výstižnější slovo) třeba výškopis armádě. Jak se ti podařilo hrozbu soudního sporu zvrátit?

    Ano, kartografii rozjel Pepa Rančák a já jej podporoval, protože naše vize prvního autoatlasu ČR 1 : 100 000 byla revoluční – na dlouho ovlivňovala celou kartografii všech autoatlasů. To bylo kolem roku 1995.
    Rozjezd byl velký a v nejlepších letech obrat z kartografie přesahoval 50 mil. Kč. Při tvorbě nového autoatlasu jsme oslovili některé kartografické firmy s návrhem na spolupráci, ale byli jsme odmítnuti (např. Kartografie Praha). Výjimku tvořila jen Geodézie Brno. Později přicházely nápady spojit se kapitálově, technologicky a obchodně s nějakou českou a ještě lépe zahraniční firmou v oblasti kartografie. Dokonce byly učiněny první nesmělé krůčky, ale všechno nakonec ztroskotalo na nejednotném názoru hlavních akcionářů, což bylo prakticky vedení firmy.
    Bohužel po odchodu ing. Rančáka kartografie začala postupně upadat a ve vedení sílily rozpory.
    Ještě k armádě: Nic jsme neukradli! Použili jsme veřejně přístupné tisky mapy 1 : 100 000, často velmi staré. Naší chybou bylo, že jsme o jejich použití pro totální přepracování a reambulaci neinformovali AČR. S armádou jsme potom vedli spor o užití dat. Naši stranu zastupoval JUDr. PhDr. Choděra, který si byl prakticky jist, že kdybychom vytrvali ve sporu, vyhráli bychom jej. Nicméně po vstupu ČR do Severoatlantické aliance se mi nechtělo pokračovat ve sporu s armádou, která je v NATO, a dohodli jsme se s AČR (plk. ing. Raděj, tehdejší náčelník toposlužby) na finanční náhradě s tím, že nám AČR zprostředkuje zakázky v oblasti kartografie. Zaplatili jsme i za Geodezii Brno, spoluautora díla, celou částku. Avšak z Geodezie Brno jsme nikdy nevyrazili ani korunu – ta již byla v rukách Slováků, a o zakázkách z AČR jsme si také mohli nechat jenom zdát.

    Znám lidi, kteří se těšili, že tě konečně spravedlnost klepne přes prsty. Dokonce jsem jednou v jisté firmě zažil i radost, že v Jizerkách už napadl první sníh a bude se vám hůře měřit.
    Že by tvůj dravý styl podnikání nebyl oblíbený? Nebo to spíš byla závist, že se vám daří? Je v našem oboru závist nebo intrika častá a normální? Cítil jsi něco takového ve funkci generálního?


    Dravý styl podnikání je normální. Jde o to, co se rozumí pod pojmem »dravý«. Jsem od počátku založení členem představenstev regionální hospodářské komory, znám tedy hodně manažerů a majitelů firem. Každý úspěšný má svůj styl. Hlavním měřítkem je téměř vždy výkon a hospodářský zisk.
    Jinak je téměř normální, že se klíčový manažer (GŘ, PP, majitel, jednatel) potýká se závistí a intrikami, a to vně i uvnitř firmy. Má dost známých, ale minimum přátel. Podlézání v době, kdy je na vrcholu, je standardní. Důležité je, aby si na to manažer nezvykl. Snadno někteří ztrácí soudnost a také mně se to do určité míry stalo, za což se dnes před sebou stydím.
    Rozhodně závist a intriky nejsou problémem pouze našeho oboru, je to zcela běžné kdekoli.

    I naše redakce měla s tebou špatnou zkušenost, neboť když jsme před cca 12 roky s vámi šli podepsat už vykorespondovanou smlouvu o vašem kapitálovém vstupu do společné kartografické divize, tak jste se asi »zalekli« našeho právníka (mimochodem nedávno se proslavil definicí »Kapr je kapr«) a bez udání důvodů jste zničehonic cukli. Tehdy už byly pro projekt dokonce pronajaty i kanceláře. Od té doby jsme si to ještě nevyjasnili. Snad až teď...

    Ano, pamatuji se, že jsme se domlouvali o spolupráci. Nicméně v posledním znění smlouvy se něco nelíbilo zase našemu právníkovi. Podrobnosti si již nepamatuji přesně. Nevím už, jestli byl problém v rovnoprávnosti stran či v paritě eventuální velikosti podílů. Prostě představenstvo nakonec tuto spolupráci na bázi posledního znění smlouvy odmítlo. A představenstvo firmy jsem nebyl jenom já.

    S Jirkou Kanisem jsme to brali jako velkou zradu, protože všechny výdaje šly tehdy za námi. Následně jsme Geodézii ČS v Zeměměřiči ignorovali. Dokonce mám dojem, že jsme od vás odmítli i nějakou inzerci.
    Loni, při setkání geodetů ve Skalském dvoře, jsi mi nabídl tykání a dokonce jsme spolu začali vymýšlet i celorepublikový projekt pro nadané studenty geodézie.
    Změnil se tvůj styl jednání, když už nejsi vlastník, nebo tě »umravnili« v GEODISu Praha? Nebo to způsobila ta blížící se šedesátka?


    Nevím, jak jsi to s Jirkou Kanisem bral. Já si stopově uvědomuji, že na smlouvě nebylo něco férového. Není problém se zeptat třeba mého bývalého kolegy Josefa Rančáka (nyní Geodézie On-line), protože se jednalo zejména o kartografii. Pokud si ale vzpomínám, problém byl opravdu v posledním znění smlouvy. Ostatní jsem již pustil z hlavy. Není čas na ohlížení se zpátky.
    O celorepublikovém projektu jsem několikrát hovořil s přítelem Bohoušem Veverkou z ČVUT. Je právě po operaci srdce a nepočítám, že je to nyní jeho priorita (i když, kdo ví). Jsem přesvědčen, že něco i s tebou dále vymyslíme a posuneme v rámci projektu.
    Uvědomuji si ale, že vyčleňování pouze oboru GaK není až tak snadné a při nynějším jistém úpadku zeměměřictví bude obtížné hledat zdroje u firem, o státu nemluvě. Vazba na stavebnictví, KN a vůbec na civilní inženýrství je tak veliká, že by se měla promítnout do celého oboru zememěřičství.
    Vlastník Geodézie ČS již opravdu nejsem, prodal jsem nedávno svůj podíl.
    Jediný, kdo má právo mě umravňovat, je má žena. Nikdy jsem se od nikoho nenechal buzerovat. Ani od politických partají. Jsem ale rád, že v GEODISu Praha resp. GEODIS GROUP mohu pracovat. Je to osvěžující a inspirující změna. Poznávám řadu vysoce erudovaných lidí a nové technologie.

    Je rozdíl ve stylu podnikání a vedení firmy mezi tím, když jsi společník/majitel a tím, když jsi zaměstnán jako ředitel pražského GEODISu? Třeba teď půjdeš klidně do většího rizika, když ti to nepatří...

    Výhodou spolumajitele firmy je samozřejmě větší podíl na rozhodování o směřování firmy, formulování vizí, rozhodování o investicích, akvizicích apod. Majitel má v podstatě i větší odpovědnost, zejména vůči státu i zaměstnancům. Práce ředitele či manažera je velmi podobná, zejména v operativě včetně shánění zakázek.

    Další šedesátník, profesor Bohuslav Veverka (přeji brzké uzdravení), byl »za tebe« v dozorčí radě Geodézie ČS. Tebe jsem zase zaregistroval někde u něj na ČVUT ve vědecké radě oboru. Člověku lépe docházejí různé souvislosti, když ví, kdo je čí spolužák. Zkus mi vedle Bohouše Veverky vyjmenovat některé další vlivné spolužáky. Je to výhoda pro podnikání, že jsme malý obor a většinou se všichni známe?

    Bohouš Veverka není můj spolužák. Známe se ale dlouho a dobře. Za »mě« byl skutečně nějaký čas členem představenstva Geodézie ČS. Po jeho odchodu ze zdravotních důvodů se změnily poměry v představenstvu. V době působení děkana ČVUT FSv pana Lamboje jsem opravdu byl ve vědecké radě stavební fakulty. Nyní jsem členem vědecké rady Hospodářské fakulty Technické univerzity Liberec.
    Další spolužáci, těžko říci – většina je velmi dobrá. Řada spolužáků má firmy v oboru, řada pracuje ve státní správě (ČÚZK, PÚ aj.), ale další poměrně velká část je zcela mimo obor. Do roku 1989 byl na výsluní Míla Müller, bývalý náměstek předsedy ČÚGK.
    Po roce 1989 značně vlevo vybočuje Franta Beneš – nynější poslanec PSP za KSČM. To rozhodně není moje oblíbená strana.
    Ano, řada z nás se zná. Pochybuji, že je to nějaká velká výhoda. Na výběrová řízení to vliv nemá, alespoň doufám.
    Aj, málem bych zapomněl ještě na jednoho našeho význačného spolužáka – Honzu Koubu. Po roce 1968 odešel do Kanady. Zde se skvěle uplatnil v oblasti teoretické geodézie, geodetické astronomie, GPS aj. a to na světové úrovni! On je opravdový VIP v našem oboru. Po roce 1989 jsme se při jeho cestách do Čech občas přátelsky setkávali.

    S vlivnými lidmi jsi byl vždycky zadobře. Možná stále jsi velkým bossem v ODS, v hospodářské komoře, v KGK, v Nemoforu atd. Dokonce jsi byl v nějaké komisi Vlády pro snižování byrokracie.
    Po rozprášení moci investičního fondu BVV v Geodezii Brno jsi zaměstnal tvrdou, ostrou a obávanou manažerku fondů Jakubcovou kvůli tomu, že »takové lidi je lepší mít pod sebou, než proti sobě«.
    Kam až ses dostal v tomto spojenectví? S kolika poslanci, senátory a ministry z polistopadových vlád (nebo i předlistopadových) si tykáš?


    Ne, žádným velkým bossem v ODS nejsem, snad trochu v Hospodářské komoře.
    V Brně jsme před časem skutečně založili dceřinou firmu Geodézie Morava ČS a paní Jakubcová v ní byla jednatelem i manažerem. Trochu jsem užíval jejích kontaktů v období vážného zájmu o akvizici Geodezie Brno a.s. a Kartografie Praha.
    Tykám si s řadou poslanců, senátorů i bývalých ministrů a dalších významných lidí, nikoli ale předlistopadových! Nicméně to s podnikáním nemá a nemělo co dělat. Využívat tyto vztahy k osobnímu či jinému prospěchu není a nebyla moje parketa.

    Jak hodnotíš cestu, kterou jste privatizovali libereckou »geodézii« v porovnaní s jinými městy? Při ohlédnutí po 15 letech to bylo elegantní nebo nevydařené?
    Zpočátku jsem totiž slýchal názor, že jsi jako jeden z mála geodetů u nás nejlépe pochopil možnosti privatizace, ale další vývoj ve vedení firmy to asi nepotvrzuje.


    Privatizace Geodézie Liberec, s.p. (nyní Geodézie ČS, a.s.) pomocí kuponové metody byla relativně snadná věc. Nebudu zdůrazňovat zpracování celkem nesmyslných projektů a jejich obhajování ve Lnářích ani jiné chuťovky. Výhodou bylo, že bez počátečních investic vznikla akciovka s docela dobrými obchodními kontakty. Nevýhodu dnes vidím v tom, že výkonný management byl tvořen prakticky pouze lidmi z firmy. Všichni se znali, byli z minulých dob víceméně kamarádi. Navíc málokdo nesl finanční náklady na další pořízení akcií. Postupně jsem prosazoval koncentraci akcií mezi několik klíčových lidí (prakticky totožných s vedením společnosti). Sám jsem později koupil větší balík akcií od odcházejícího kolegy Rančáka. Za dost velké peníze. Nebylo to nic platné, vytvořily se dvě skupiny, které sledovaly různé zájmy. Rozpory mezi vlastníky vedou téměř vždy k ohrožení firmy a mnohdy k jejímu pádu.
    U společnosti vybudované na zelené louce musí každý předem složit nějaké peníze na základní kapitál a pak nést osobní riziko za nutné úvěry spojené s rozvojem firmy. Vlastníci, a obvykle současně i jednatelé, mají větší zodpovědnost. Je jich také méně. Ponorkové nemoci se řeší snadněji.
    Teď po letech si nemyslím, že by principiálně byl rozdíl v kuponových akciovkách a »sročkách« vzniklých na zelené louce. Vše je v lidech, v ochotě delegovat odpovědnost a umět vycházet s mladšími generacemi – zkusit postupně přepřáhnout.

    Na co jsi ve své zeměměřické kariéře hrdý?

    Organizačně bylo určitě významné a zajímavé kupónové převedení části bývalého státního podniku Geodézie Liberec na akciovou společnost. Ostré spory při dělení majetku mezi nově vznikající společností, ČÚGK a tehdejším faktickým pokračovatelem KGKS (dnes katastrální úřad) se netýkaly pouze majetku hmotného, ale především vymezení činností. Vždy jsem byl zastáncem malé úlohy státu.
    Firmu se tedy v roce 1992 podařilo vytvořit a v nejlepších letech dosahovala s 240 zaměstnanci 160 mil. Kč ročního obratu.
    Po odborné stránce byla úspěšná bezkontaktní technologie na kalibrace nádrží (ropa, benzín aj.).
    Mám na tuto technologii dva patenty. Dnes se z mého nápadu v republice živí minimálně dvě firmy, které mají kalibrace za hlavní předmět činnosti. Neměl jsem z toho ani korunu.
    Úplně nejlepší nápad jsem měl ve zcela jiné oblasti. Když se do Československa poprvé dostal mikroten, doporučil jsem své ženě, ať jej použije na válení vánočního lepivého těsta. Fungovalo to bezvadně a žena můj nápad zveřejnila, myslím že ve Vlastě. Dostal jsem na Vánoce spousty děkovných dopisů, jak dobře to fungovalo. Byl to můj veřejně nejúspěšnější »zlepšovák«, dokonce mi jedna paní z Brna upekla krásnou sladkou medaili.

    A jaké jsou tvé další ambice. Snad jsi byl ve hře i na post předsedy ČÚZK. Jako předseda resortu bys měl asi větší pochopení pro soukromníky a dával firmám práci. Nebo bys začal podnikat v resortu a resort by si dělal všechno sám – jako teď?

    Byl jsem Zeměměřickou komorou, Svazem podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářskou komorou, aj. v roce 2001 symbolicky nominován na předsedu ČÚZK. Absolvoval jsem celkem nepříjemná setkání s tehdejším ministrem zemědělství Fenclem. Při jednáních s ministrem opravdu z jeho strany padlo podezření, že bych preferoval soukromou sféru na úkor úřadu. To je ovšem nesmysl, neboť existuje zákon o zadávání veřejných zakázek. Nepopírám ovšem, že jsem viděl a stále vidím hlavní těžiště činnosti ČÚZK ve tvorbě a správě katastru nemovitostí. V tomto duchu jsem napsal materiál »Zásady koncepce zdokonalení činnosti ČÚZK«, který jsem panu ministrovi tehdy také předal.
    Jsem nakonec rád, že to na mě nepadlo.
    Stále se angažuji v antibyrokratických aktivitách. I nadále patřím mezi zastánce myšlenky nositele Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1976 Miltona Friedmanna, že výrobní prostředky nepatří do rukou státu. A to zdaleka neplatí jen o našem oboru.

    A co říci závěrem?

    Budoucnost našeho oboru vidím v restrukturalizaci školství stavebních fakult. »Čistý« zeměměřič možná v budoucnosti ani nebude existovat. Připadá mi logické znát statiku, hydrologii, stavební geologii, zakládání budov, právo, informatiku veřejné správy, aj. Myslím, že bude nutné vytvořit nový typ inženýra, jenž bude mít pro tyto oblasti oprávnění, autorizaci. Že se uplatní stavební inženýr s obory zeměměřičství a statika, zeměměřičství a projektování apod.
    Jinak jsme a zůstaneme pouze vedlejšími partnery především ve stavebnictví a příbuzných oborech.

    Nechtěl jsem dělat oslavný rozhovor ze »společenské rubriky« a děkuji, že jsme naše povídání dokončili v mém »šťouravém« duchu. Byl jsem rád, že jsme otevřeli nejrůznější témata, která, doufám, zaujala i naše čtenáře. Snad i za ně ti přeji vše nejlepší k šedesátinám, které oslavíš 22. listopadu. Díky za rozhovor.

    září 2005

    Radek PETR

    vyvěšeno: 12.11.2005
    ID článku: 1851              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 05-11
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Geodézie

  • Informační systém zeměměřictví
  • Novela Stavebního zákona