[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
01+02/2003

Resort ČÚZK

  • V Novém Městě na Moravě už neúřadují katastrální úředníci
  • Vyhlášení výběrových řízení na pozice ředitelů 7 budoucích
  • První letošní číslo Zeměměřiče dostupné všem
  • 90% úspěšnost při zkouškách na kulaté razítko
  • Připomínky k anketě o vstupu UOZI do ČKAIT.
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VI.
  • Geometrický plán nejen technicky bezvadný
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VII.
  • Katastr a GP v roce 2002
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VIII.
  • Přehled významnějších událostí na ČÚZK v roce 2002

    Katastr nemovitostí

  • V Novém Městě na Moravě už neúřadují katastrální úředníci
  • Vyhlášení výběrových řízení na pozice ředitelů 7 budoucích
  • Zaniklé okresní úřady zamíchaly s úředníky
  • První letošní číslo Zeměměřiče dostupné všem
  • Co je největším problémem katastru nemovitostí?
  • Šest změn na ředitelských postech KÚ
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VI.
  • Geometrický plán nejen technicky bezvadný
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VII.
  • Katastr a GP v roce 2002
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VIII.

    Geodézie

  • První letošní číslo Zeměměřiče dostupné všem

    Kartografie

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi

    Pozemkové úpravy

  • Zaniklé okresní úřady zamíchaly s úředníky

    GIS

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi
  • První letošní číslo Zeměměřiče dostupné všem
  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje
  • Systém KOKEŠ na prahu nového roku 2003

    GPS

  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje
  • 25 let od vzniku termínu Dálkový průzkum Země

    DPZ

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi
  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje
  • 25 let od vzniku termínu Dálkový průzkum Země

    Fotogrammetrie

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi
  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje

    Software

  • Systém KOKEŠ na prahu nového roku 2003

    Různé

  • Ve firmě GEOS byl nalezen neznámý novorozenec
  • 38. Geodesia rallye z pohledu organizátora
  • Průvodce po 9. ročníku - 2002

    Školství

    Internet

    Historie

  • Jak jsem viděl »sametovou revoluci« v armádě
  • Zeměměřičství a zeměměřiči v 16. a 17. století

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • Ve firmě GEOS byl nalezen neznámý novorozenec
  • Co je největším problémem katastru nemovitostí?

    Z domova

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi
  • Zaniklé okresní úřady zamíchaly s úředníky
  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje
  • Ve firmě GEOS byl nalezen neznámý novorozenec
  • Co je největším problémem katastru nemovitostí?
  • Badatelé pomáhají odkrývat kartografickou historii
  • Krása grafiky starých lesnických a jiných map
  • Šest změn na ředitelských postech KÚ

    Ze zahraničí

    ČSGK

  • Připomínky k anketě o vstupu UOZI do ČKAIT.

    KGK

  • Připomínky k anketě o vstupu UOZI do ČKAIT.
  • Co je ČKAIT?
  • Sejděme se a jednejme společně
  • Geodeti a komora ČKAIT

    NZK

  • GPS v Ground Zero: Cesta obnovy Světového obchodního centra

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

  • Ve firmě GEOS byl nalezen neznámý novorozenec

    Zeměměřičský věstník

  • Trocha vzpomínek na privatizaci aneb nová geodetická budova v Praze
  • Přání do nového roku
  • Katastrální zákon - 75 let
  • 7. sjezd ČSGK - Praha 8. 3. 2003
  • Jak jsem viděl »sametovou revoluci« v geodezii a kartografii - 2. část
  • Životní výročí: Ing. Slavoj Kádner, CSc. - 75 let

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Katastrální zákon - 75 let

    Dne 16. prosince 2002 uplynulo právě tři čtvrtě století od schválení zákona číslo 177/1927 Sb.z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). Československá republika, vzniklá 28. října 1918, tak zrušila s malými výjimkami všechna zákonná ustanovení, která se vztahovala na pozemkový katastr a jeho vedení, platná ke dni vzniku nové republiky. Zákon sám těch hlavních vyjmenovává na třicet. Z toho je vidět, jak významný legislativní čin to byl. Pozemkový katastr tak spolu s veřejnými knihami vytvořil v novém státě právní instituci, která byla podkladem pro vyměřování veřejných daní a dávek, pro zajištění držby, pro převod nemovitostí a pro reálný úvěr. Zákonodárce byl ale tak pokrokový, že nařídil, aby z úsporných důvodů byl pozemkový katastr zakládán a veden tak, aby zároveň byl pomůckou pro práce kartografické, výškopisné, pro technické podnikání, pro účely statistické, hospodářské, pro vědecká bádání, pro ochranu památek nebo pro jiné účely státní správy i občanského života.

    Vrchní řízení a dohled na katastrální měřickou službu zákon svěřil ministerstvu financí, výkonnými úřady byly ustanoveny katastrální měřické úřady a archivy map katastrálních.

    V zákoně byla zakotvena povinná součinnost katastrálních úřadů a soudů. Pozemkový katastr z jedné strany a desky zemské, knihy pozemkové, knihy železniční, horní a oficiální soupis památek z druhé strany bylo třeba udržovat ve stálém vzájemném souladu. Pokud byla projednávána změna, která se dotýkala zobrazení nemovitosti v katastrální mapě, byla povinnost dodat geometrický (polohopisný) plán.

    Ve veřejné knize mohly být parcely děleny, jejich hranice změněny (opraveny) nebo nové vlastnické hranice vyznačeny pouze podle geometrického (polohopisného) plánu nebo snímku katastrální mapy vyhotoveného katastrálním měřickým úřadem nebo na podkladě geometrického (polohopisného) plánu vyhotoveného podle ustanovení katastrálního zákona (§ 51), na němž byl katastrálním měřickým úřadem potvrzen souhlas s novým označením parcel nebo jejich dílů. Uvedený § 51 zákona stanoví, že geometrický (polohopisný) plán může také vyhotovit oprávněný civilní geometr, státní úřad (státní podnik), pro účely vlastního služebního oboru, pokud tento úřad nebo podnik zaměstnává úředníky se vzděláním zeměměřickým, kteří mohou prokázat alespoň pětiletou praxi zeměměřickou pod vedením odborníka. Jen pro úplnost se zmiňuji o tom, že zvláštní režim platil pro Slovensko a Podkarpatskou Rus a pro autonomní úřady.

    Státní úřady a státní podniky, které mohly vyhotovovat geometrické (polohopisné) plány, byly povinny katastrálním úřadům dodávat podklady (plány a potřebné údaje) o všech nastalých změnách předmětů měření nebo šetření, které nastaly v oboru jejich působnosti. Velmi dobře bylo tak zabezpečeno udržování katastru v souladu se skutečností.

    Mám před sebou Kalendář zeměměřických inženýrů z roku 1934, vydaný Spolkem československých zeměměřičů, kde je takových úřadů a podniků uvedeno i se jmény oprávněných osob celkem 37 a to v šestnácti oborech působnosti. Jejich počet se jistě dalšími lety výrazně zvětšil. Jsou mezi nimi orgány správní (zemské, pozemkové, města), památkáři, výstavba vodních cest, železniční doprava, výstavba drah, vojenské úřady, stavební úřady, lesy a státní statky.

    Již sedm let před schválením katastrálního zákona vstoupil v platnost zákon č. 185/1920 Sb.z. a n., jímž se zřizuje inženýrská komora pro Československou republiku. Bylo pak snadné v katastrálním zákoně jmenovat jako oprávněné osoby civilní geometry, protože oni právě podle tohoto zákona byli členy inženýrské komory a tvořili dokonce i početně velkou její pracovní sekci.

    Pozemkový katastr stejně jako Inženýrská komora se po únoru v roce 1948 staly předmětem nekompromisního politického útoku a konečné likvidace.

    Moje generace mohla ještě poslouchat přednášky představitelů Inženýrské komory na Českém vysokém učení technickém v Praze (např. ing. Poura), kteří svým vystupováním a slovním projevem vzbuzovali pocit solidnosti a důvěry. Počátkem devadesátých let jsem měl ještě příležitost velmi podrobně hovořit s některými bývalými civilními geometry a členy Inženýrské komory. Všichni bez výjimky činnost této instituce chválili, nikdo neudával žádné výhrady a jednoznačně se stavěli za její znovuzřízení.

    V letech 1992 a 1993 se skutečně o obnovení obou těchto institucí, katastru a komory, pokusil Český úřad geodetický a kartografický a pak Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Rozdělení federálního státu na Českou republiku a Slovenskou republiku a pak vznik České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (zákon ČNR č. 360/1992 Sb.) tento úmysl znemožnil. Proto byl v roce 1993 vypracován návrh zákona o geodezii a kartografii (zeměměřický zákon), v němž byla v dohodě s legislativní radou vlády České republiky zapracována i ustanovení zřizující profesní komoru zeměměřickou.

    Vedení ČÚZK, které nastoupilo 1. 11. 1993, však tento návrh zákona nepodpořilo, souhlasilo s jeho stažením a nahrazením novým návrhem Zákona o zeměměřictví, který mnoho ustanovení návrhu původního (mimo jiné všechna o zřízení profesní komory) již neobsahoval. Tehdejší vedení tento krok odůvodnilo tím, že bude vytvořen jeden zákon o komorách, který zruší dosud existující komory a svede je pod jeden zákon. Jak to bylo pravdivé je patrné ze skutečnosti, že dosud žádný takový zákon neexistuje a všeobecně je nyní (a bylo i již tehdy) jasné, že něco takového možné není. Konečně Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, zřízené těsně před tím, existují dále a ostatní komory také.

    Takové významné jubileum 75 let jistě vede i k porovnání, jak se změnila situace od té doby. Můžeme zaznamenat určité citelné ztráty působnosti oboru. Již k nám nepatří agrární operace, komasace a arondace, výstavba měst a obcí, všechno projektování a vyměřování ve vodorovném a svislém směru ve vyměřovacím oboru (§ 5 nařízení ministeria veřejných prací ze dne 7. května 1913 č. 77 ř.z.). Za jistý úspěch lze považovat skutečnost, že obor není řízen z nějakého ministerstva, ale domohl se zřízení nejdříve Ústřední správy geodézie a kartografie změněné na Český úřad geodetický a kartografický nyní Český úřad zeměměřický a katastrální, řízený vládou. Nemá sice v čele ministra vlády, ale je ve vládě zastupován místopředsedou vlády stejně jako i jiné ústřední úřady (např. v době jeho vzniku Báňský úřad nebo Geologický úřad). Předpokladem ovšem je, aby tento ústřední úřad se choval jako úřad odvětvový (průřezový). Měl by tedy zajišťovat spolupráci s ostatními složkami oboru ve všech odvětvích národního hospodářství, nejméně v tom rozsahu, jak to nařizoval pozemkovému katastru zákon. č. 177/1927 Sb.z. a n.

    Jedním z důvodů vyjádření nedůvěry odborné veřejnosti vedení Českého úřadu geodetického a kartografického v roce 1990 bylo, že se uzavírá do hradeb katastru (tehdy evidence nemovitostí) a svoji úlohu odvětvovou neplní. V souvislosti s tím je jistě na místě se zeptat, proč již nebyl znovu prosazen zákon o profesní komoře, když důvody jeho zamítnutí se ukázaly jako nepodložené.

    Proč tak vázne, je-li vůbec nějaká, spolupráce s ostatními resorty. Proč úřad dopustil vymizení zastoupení oboru na ostatních ministerstvech a tak dále. Otázek je mnoho. Jaké budou odpovědi?

    Myslím, že by bylo velmi špatné, kdyby vývoj šel směrem dalších ztrát působnosti oboru. Například odtržením odpovědných geodetů ke stavebnictví. Působnost oboru a jeho význam ve společnosti by pak nebylo možno ani přirovnat k období před první světovou válkou. Tehdy naši předchůdci s tím nebyli vůbec spokojeni.

    A my? To by mělo být pro představitele oboru alarmující!

    Ing. Slavoj Kádner, CSc

    vyvěšeno: 10.01.2003
    poslední aktualizace: 09.10.2003
    ID článku: 916              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 03-01+02
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Zeměměřičský věstník