[Home Page]

Historie zeměměřictví - určování času (3. díl)

[Na začátek] [O jeden zpět] [O jeden dál] [Na konec]

Juliánský a gregoriánský kalendář

V různých částech světa se používají různé kalendáře. Letopočet a délka kalendáře se liší - vychází se totiž z jiných tradic. V Evropě se používá kalendář gregoriánský. V jiných kulturách ovšem začíná nový rok následovně:

  • čínský (2003): 1. - 3. února
  • hindu (2003): 26. října
  • židovský (5764): 27. září
  • islámský (1424): 4. března (al-Hijra).

Gaius Julius Caesar
(100 - 44 př. n. l.)

Gaius Julius Caesar zavedl v roce 46 před naším letopočtem tzv. juliánský kalendář (rok má 365 dní a každý čtvrtý rok je přestupný). Juliánský kalendář byl přijat roku 325. V roce 1582 byl nahrazen gregoriánským kalendářem (tehdy se přešlo ze 4. října 1582 na 15. října 1582. Juliánský kalendář užívá pravoslavná církev dodnes.

Papež Řehoř XIII. (1502 - 1585)

Ugo Buoncompagni byl papežem zvolen 13. 5. 1572. Připomíná nám ho reforma Juliánského kalendáře, dlouhou dobu plánovaná a konečně 24. února 1582 v papežské vile Mondragona u Frascati uskutečněná. Protestantské státy navzdory doporučení astronomů Braheho a Keplera začaly přebírat gregoriánský kalendář až po roce 1700 a pravoslavná církev teprve ve 20. století. Gregorianský kalendář byl zaveden Bulou Inter gravissimas (viz obr.).

Milutin Milankovič (1879 - 1956)

Ortodoxní církve přijaly opravu juliánského kalendáře v květnu roku 1923 na Všepravoslavném kongresu. Kongres odmítl název Gregoriánský kalendář, ale přijal poněkud odlišnou, dokonalejší variantu, kterou navrhl astronom Milutin Milankovič. V tzv. novojuliánském kalendáři jsou přesunuty přestupné roky 2800 a 3200 na léta 2900 a 3300. Tím byla přesněji vyrovnána délka kalendářního roku s délkou tropického roku. Stoleté roky jsou přestupné, je-li číslo roku bez nul dělitelný devíti a zbytek je dva nebo šest. Přestupné roky tedy budou 2400, 2900 a 3330.

Joseph Justus Scaliger (1540 - 1609)

J. J. Scaliger vymyslel a roku 1583 v knize "Opus novum de emendatione temporum" - "Nová práce o zdokonalení času" zveřejnil tzv. Juliánskou periodu. Počátek kalendáře je o poledni 1. ledna roku 4713 nebo 4712 př. Kr. Perioda je tvořena vynásobením následujících 3 cyklů:

  1. sluneční - 28 let
    - perioda opakování nedělního písmene, sluneční kruh,
  2. měsíční (Metonův) - 19 let
    - perioda pro zlaté číslo, cyklus připadání nového měsíce na stejné dny kalendářního měsíce (epakty),
  3. indikční - 15 let
    - římská perioda služební, perioda výběru daní.

Když se cykly vynásobí, dostaneme délku periody 7980 let; na počátku jsou všechny cykly na nule. Počátek nastavil Scaliger před všechny jemu známé kalendářní systémy a na stav cyklu (zejména cyklického Měsíce) v době okolo Kristova narození (definice Velikonoc).

Pokud jde o název, někteří praví, že periodu nazval autor po svém otci, který se jmenoval Julius Caesar Scaliger (= "de la Scala") (Q1484 v Padui, =1558) a byl lékařem. Jiní pokládají jeho otce za filologa a uvedenou etymologii názvu systému za dezinformaci.

Různé kalendářní motivy na známkách

Na známkách je veliká pozornost věnována církevním svátkům jako např. Vánocům, Velikonocům nebo konci tisíciletí. S jistou formou kalendáře se v případě filatelie setkáváme při obdržení dopisu, neboť každá známka nese na sobě razítko a datum odeslání.

Gregoriánský kalendář
Papež Řehoř XIII.
Vánoce 1985
Joseph Justus Scaliger
Gaius Julius Caesar
Milutin Milankovič
Nový rok 2000
Nový rok 2001
Čas na známkách
Gregorianský kalendář byl zaveden Bulou Inter gravissimas

(joh)

vyvěšeno: 08.04.2004
ID článku: 1244


Z časopisu Zeměměřič č. 03-10
[Server] Zajímavosti [Pošta]