[Home Page]

Nahlédnutí do gisařské dílny geografů na Sibiři

Geografický ústav Sibiřského oddělení Ruské akademie věd v Irkutsku patří mezi renomovaná světová pracoviště. Také zde patří geoinformační technologie mezi standardní pracovní nástroje.
Ústav se administrativně dělí do celé řady oddělení a laboratoří. Bez GIS a DPZ, resp. údajů jim poskytovaných či zpracovávaných se žádné neobejde. Oddělení modelování geosystémů má také svoji „dílnu“ GIS, ve které kraluje ženské krása. Technologie GIS a DPZ zde byly svěřeny nejmladším pracovnicím, v tomto případě trojici dívek v tom nejlepším věku.
Světlana Mjasnikova (přechylování ruských příjmení do češtiny by je činilo ještě delšími) se zabývá modelován stavu lesních porostů v okolí jezera Bajkal. Tamní lesní závody disponují velice podrobnou dokumentací spravovaných ploch a porostů, vesměs v digitální formě. Porosty jsou evidovány v digitálních lesnických mapách po nepravidelných čtyřúhelnících, které se ještě podrobněji člení do porostních skupin. V nich je pak vedena evidence stáří, druhové skladby a cca 15 dalších parametrů. Pomocí vcelku složitých rovnic, ve kterých to doslova hýří derivacemi a mocninami, je počítán jak aktuální stav porostu z hlediska jeho citlivosti vůči vybraným vnějším nepříznivým vlivům, tak potenciální stav, který by nastal, kdyby při probírkové těžbě z porostu vymizely některé dřeviny, či bylo jejich zastoupení sníženo. Spojení výzkumné teorie s lesnickou praxí je výhodné. Pomocí technologie GIS lze řídit opatření v lese tak, aby nepříznivé efekty těžby byl co nejmenší a zůstaly omezeny na co nejkratší dobu. Uživatel lesnického systému GIS má možnosti si na obrazovce prohlédnout, kam a jaká opatření případně směrovat.
Anastasija Latyševa se účastní s řadou dalších kolegů společného rusko-německého projektu zaměřeného na optimalizaci využívání citlivé oblasti delty řeky Selengy – hlavního přítoku jezera Bajkal, požívajícího mimořádného zákonného dohledu jak Ruské federace, tak i světové veřejnosti. Cílem projektu je sestavení krajinného plánu, který na ekologických základech navrhnul takovém využívání území, které by zlepšilo současný nepříznivý stav daný nekontrolovaným znečišťováním vod, neúměrným vypásáním, ukládáním odpadků a nešetrným vztahem k lesu. Výchozími podklady byly: scény družice Landsat TM a Kosmos MSU-E, digitální krajinná mapa s polykomponentním popisem polygonů, mnohoparametrová půdní mapa s rozpisem řady relevantních charakteristik. Maximální rozlišení odpovídalo pracovním mapám měřítka 1:25 000. Zpracováním dat z databáze SW GIS ArcView vzniklo množství odvozených map, zejména mapy hodnotící území z různých aspektů. Ruská komplexnost a výsledky teoretického bádání ve spojení s německou pečlivostí a přímočarostí přinesly výsledky ve formě doporučení adresovaných jednotlivým krajinným jednotkám v podobě přesně definovaných cílů a záměrů dalšího územního rozvoje. Světlana Solodjankina se věnuje sběru a dokumentování lesních porostů v extrémních podmínkách Lensko-angarské náhorní plošiny. Také na ně se zájmem hledí zraky společností, které by rády využily zdejšího ohromného lesního bohatství. Vzhledem k tomu, že jde o území položené excentricky od hlavních hospodářských lesních regionů, lesnická dokumentace tu teprve vzniká. GISové vrstvy se zde vytvářejí pomocí tématických interpretací záznamů družice Landsat TM. Doposud jsou sestaveny porostní mapy lesních společenstev, zatím prakticky nedotčených lidskými vlivy. Jejich generování vycházelo z použití seznamů etalonů společenstev nacházejících se v různých přírodních podmínkách. Klasifikační procedura proběhla podle vlastního programového vybavení založeného na počtu pravděpodobnosti. Úspěšnost klasifikace je rámcově odhadována (na základě terénního průzkumu na klíčových plochách a vizuální observace z vrtulníku) na 90 %.
Sympatické vědecké pracovnice vládnou anglickým jazykem, což není tak zcela běžná schopnost ani mezi vrstevníky a pilně se účastní mezinárodních konferencí. Těch se sice v Irkutsku koná nemálo, na další efektivní odborný růst bez vlastních zkušeností ze světa to však zřejmě stačit nebude. Věda v Rusku nemá v současnosti na růžích ustláno, byť hlavní grantová agentura RFFI (Rossijskij fond fundamentaľnych issledovanij) se snaží, jak může. K otevírání dveří do světa dochází jen postupně.

Jaromír Kolejka

vyvěšeno: 17.05.2004
ID článku: 1331

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Jaromír Kolejka a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 04-05
[Server] GISDPZ [Pošta]