[Home Page]

Zeměměřiči a právo (8. část)

[na začátek] [o jeden zpět] [o jeden dál] [na přehled včech dílů]

Materiál, který vycházel v Zeměměřiči v číslech 11, 12/2003 a 1+2, 3, 5/2004 v rámci Zeměměřického věstníku bude pokračovat v Zeměměřiči i nyní - mimo Věstník.

§ 85: Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby, popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní prostředí, jsou přípustné jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu o změně v užívání stavby; na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení § 76 až 84 st. zák.

Změnu v užívání stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby.

Změna v užívání stavby nemůže být povolena, pokud je v rozporu se závaznou částí územně plánovací dokumentace.

Výňatek z vyhlášky (č. 132/1998 Sb.), kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona:

Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí se podle potřeby doplní u stavby, na které jsou geodetické práce zajišťovány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, dokladem o zajištění souborného zpracování dokumentace geodetických prací(u podzemních sítí technického vybavení ještě před jejich zakrytím).

Dále se doplní o GP podle předpisu o KN. Tento doklad se nepřipojí, pokud nedochází ke změně vnějšího půdorysného ohraničení stavby a u drobných staveb.

K ústnímu jednání spojenému s místním šetřením se přikládá (m.j.) doklad o vytyčení stavby (ověřený vytyčovací protokol).

§ 88: Odstraňování staveb: Stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji nelze hospodárně opravit; stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu s ním. Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, zejména s územněplánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy a jestliže stavebník řízení o odstranění stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.

Stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění závadné stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno a dočasné stavby, u níž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo pominul účel, pro který byla zřízena.

K odstranění stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby.

Státní stavební dohled:

§ 98: Státní stavební dohled zajišťuje ochranu veřejných zájmů, jakož i práv a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob, vyplývajících z tohoto zákona, z předpisů vydaných k jeho provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací dokumentace, z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby a z provádění terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.

§ 99: Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci

  1. stavebního úřadu,
  2. obcí, které nejsou stavebními úřady, při výkonu způsobilosti podle § 122 a 124 st. zák. a jiných orgánů státní správy oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.

§ 100: Stavebník, oprávněná osoba či právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů provádějící nebo odstraňující stavbu, jakož i vlastník stavby, jsou povinni

  1. umožnit orgánům státního stavebního dohledu a jimi přizvaným znalcům vstupovat na staveniště a do stavby, nahlížet do její dokumentace a vytvářet předpoklady k výkonu dohledu,
  2. neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné národohospodářské škody.

Při realizaci staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na staveništi k dispozici dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem v řízení o jejím povolení a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie. Stavebník je povinen před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby se stanovenými identifikačními údaji a ponechat jej tam až do kolaudace stavby. Rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.

Při realizaci staveb a jejich změn, jejichž stavebníkem nebo zhotovitelem je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, musí být veden stavební deník. Při realizaci ostatních staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na staveništi veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. Stavebník má právo nahlížet do stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným připojovat svá stanoviska.

Vedle osob uvedených v odstavci 3 mají oprávnění činit záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě též orgány státního stavebního dohledu (§ 99), osoba určená k odbornému vedení realizace stavby nebo k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby, které na základě smlouvy se stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor.

Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu 10 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá.

Náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, podrobnosti jejich vedení a využití upraví prováděcí předpis.

§ 101: Je-li důvodná obava z ohrožení veřejných zájmů, je orgán státního stavebního dohledu oprávněn nařídit na náklad stavebníka nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a přizvat znalce pro posouzení technicky obtížných nebo neobvyklých staveb.

§ 102: Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající podle zvláštních předpisů provádějící stavbu, aby zjednali nápravu, nebo upozorní jiný odpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření.

§ 103: Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně vlastnictví stavby ji odevzdá novému nabyvateli a při odstranění stavebnímu úřadu.

Vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních liniových podzemních staveb a zařízení jsou povinni vést o nich evidenci a z té poskytovat osobám, které prokáží odůvodnění svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze.

§ 104: Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže stavba nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.

Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení v případech, kdy nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu. Pokud není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení jednoduché dokumentace (pasport stavby).

Komentář: Ze všeho shora uvedeného vyplývá, že stavební úřad může kolaudovat stavbu jen tehdy, pokud ji zákonným způsobem povolil a pokud byla podle tohoto povolení a k daným účelům postavena. Kolaudační rozhodnutí je tedy pro novostavbu jakýmsi jejím ťrodným listemŤ, a to tak, že je z něj patrné, kdo je jejím vlastníkem. Avšak platí, že postupem podle §§ 89, 102, 103 a 104 lze dodatečně legalizovat existenci budovy dříve nebo již dávno postavené, k jejímu zápisu do KN na základě ohlášení je však třeba pořídit nejen GP definující budovou zastavěný pozemek, ale doložit také vlastnictví budovy, a to buď listinou o nabytí vlastnictví stavby nebo prohlášením před notářem (notářským zápisem). Tento postup je třeba aplikovat jak u budov občanů (staré rodinné domy, garáže a obdobná stavení), tak zejména u budov sloučených v dřívější evidenci nemovitostí do parcel na územích průmyslových závodů a obdobných účelových stavebních areálů. Pozor, tento postup platí pouze pro budovy, případně pro stavby, pro které to zákon (rozuměj zvláštní) stanoví.

Dokumentací skutečného provedení stavby jsou především stavební výkresy půdorysů jednotlivých podlaží, řezů a pohledů obvykle v měřítcích 1 : 100 nebo 1 : 50 a dále její geodetická část, tj. nějaký situační výkres (plán) nebo mapa velkého měřítka dokumentující prostorovou polohu a tvar stavby (nebo alespoň vytyčovací protokoly zhotovené v souladu se zákonem o zeměměřictví). Poloha podzemních staveb a tras inženýrských sítí a jejich zařízení se musí geodeticky zaměřit ještě před zakrytím (komentář o věcných břemenech viz výše k občanskému zákoníku). V současnosti se tato dokumentace pořizuje převážně v digitální formě a mnohdy ve formátu a struktuře podle vnitřních předpisů vlastníků nebo správců soukromých nebo veřejných staveb (např. staveb průmyslových závodů, dálnice a silnice, letiště, telekomunikační sítě, vodovodů, kanalizací, plynovodů, elektrických rozvodných sítí atd.), v optimálním případě i obcí, které postupně zakládají své GIS. Digitální formu upravují předmětné předpisy tak, aby v případě, že je vyhotovena jako mapa mohla být prostorovým podkladem a nositelem GIS daného území, tj. naplňuje podmínku jednoznačné prostorové určitosti (objektové lokalizace) zobrazených objektů a jevů.

Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby musí být v souladu se zákonem o zeměměřictví ověřena úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem a absence tohoto ověření může být zdrojem budoucích potíží vlastníka stavby v řízeních s orgány resortu zeměměřictví a KN.

Sankce: Ustanovení §§ 105 až 107a stanoví konkrétní výše pokut za porušení zákona v rozsahu od 10 do 500 tis. Kč.

Vyvlastnění:

§ 108: Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen ťvyvlastnitŤ).

Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro

Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace.

§ 109: Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu, popřípadě omezení vlastnického práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení, zrušení, popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a stavbám.

Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.

§ 110: Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení.

Komentář: Institut vyvlastnění ve veřejném zájmu má přímou vazbu na platnou územně plánovací dokumentaci. Při pořizování, projednávání a schvalování této dokumentace, která je následně závazná pro územní a stavební řízení nových staveb nebo terénních úprav, je proto nutné mít na zřeteli ústavou chráněné vlastnické právo, zejména proto, že se stále více objevují snahy prostřednictvím územně plánovací dokumentace překonávat odpor jednotlivců nebo účelových sdružení proti připravovaným ťnepopulárnímŤ investicím v daném území (nejčastěji jde o odpor proti stavbám dálnic a rychlostních komunikací, nebo těžbě nerostů a stavebních materiálů, nebo řízených skládek a v neposlední řadě umístění nebezpečných, např. chemických a jaderných odpadů).

Historicky platí obecný poznatek, že rozvojem území a nárůstem bohatství zde žijících nebo podnikajících osob narůstá nebezpečí nadměrné zátěže životního prostředí. Na nalezení vyváženého kompromisu neexistují univerzální recepty, je však třeba povolávat komunální politiky k vysoké odpovědnosti. Zejména proto, že lákadlo obohacení jednotlivců nebo účelových skupin bývá v příkrém rozporu se zájmem opravdu veřejným.

V jednotlivých případech ťnepřívětivého územního plánu obceŤ jsem se setkal s případy, že stavební úřad nechtěl povolit vlastníku rozdělení pozemku s poukazem na to, že v územním plánu obce je v předmětné urbanizované zóně naplánována cyklistická stezka nebo vedení trasy energetických rozvodů apod. Rozhořčený vlastník byl poučen, že měl možnost se k územnímu plánu vyjádřit při veřejném projednávání konceptu tohoto plánu a že veřejné projednání bylo včas oznámeno vyvěšením na úřední desce obecního úřadu. Tento zásah do vlastnického práva jednotlivce lze považovat za neústavní a je možné domáhat se nápravy v souladu s občanským soudním řádem nebo soudním řádem správním a souvisejícími předpisy. Proto vřele jménem našich objednatelů doporučuji podrobněji se seznámit s postupem tvorby územně plánovací dokumentace podle §§ 20 až 26 stavebního zákona.

(Pokračování příště)

Ing. Petr Polák,
předseda ČSGK

vyvěšeno: 27.11.2004
ID článku: 1508


Z časopisu Zeměměřič č. 04-11
[Server] Katastr nemovitostíGeodézie [Pošta]