[Home Page]

Části obce a katastrální území v KN

Mezi prostorovými jednotkami evidovanými v katastru nemovitostí (KN) jsou též části obcí a katastrální území, které se v mnoha případech (omylem) zaměňují.

Katastrální území je základní technickou jednotkou KN, kterou tvoří místopisně uzavřený soubor nemovitostí, které jsou v jejím rámci jednoznačně očíslovány. Katastrální území (k.ú.) vznikla v první polovině devatenáctého století při zakládání katastru daně pozemkové, tehdy pod názvem katastrální obec. V současné době jedno nebo více k.ú. tvoří obec a hranice obce jsou tedy dány hranicemi souboru všech k.ú. patřících do obce. V KN je označeno šestimístným kódem jednotného číselníku prostorových jednotek a názvem, který včetně tzv. přídomku je jednoznačný na území republiky.

Část obce je evidenční jednotka tvořená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řadě a má samostatný název. Nemá ohraničené uzavřené území. Dřívější název pro část obce byla osada. Do územní identifikace byla část obce zavedena v sedmdesátých letech minulého století a vzniká na základě rozhodnutí obce. Obec může mít jednu nebo více částí. Kód a název části obce se do KN přebírá z jednotného číselníku prostorových jednotek. Gesci nad číselníkem částí obcí mělo Ministerstvo pro místní rozvoj, od roku 2004 Český statistický úřad.

Do KN byly části obcí zavedeny v letech 1996 až 1997 v rámci digitalizace souboru popisných informací KN. Nejdříve byly doplněny v k.ú. s větším počtem částí obcí a příslušnost všech budov do částí obcí byla vyznačena při migraci dat do ISKN v roce 2001. Část obce se ve výstupech z KN zobrazuje vždy svým názvem při identifikaci budovy s číslem domovním, např.: čp. 21, Domaslavice.

K 31. 12. 2003 bylo v KN evidováno 13 027 k.ú. a 15 012 částí obcí, čili v průměru 1,13 části obce v 1 k.ú. Celkem 35 částí obcí nemá v KN evidovánu žádnou budovu. Více než 80 % k.ú. má právě jednu část obce, ale existují i zvláštní případy vztahu mezi k.ú. a částí obcí:

  1. ve 152 k.ú. není evidována žádná budova s domovním číslem – jsou zejména v západním pohraničí (Jihočeský kraj 32, Plzeňský kraj 27, Karlovarský kraj 27) a v oblasti povrchových dolů (Ústecký kraj 39),
  2. ve 467 k.ú. všechny budovy patří do části obce z jiného k.ú. (např. všechny budovy v k.ú. Lechovice, Svinov a Zavadilka v okrese Šumperk patří do části obce Pavlov),
  3. v 54 k.ú. tvoří vždy dvě k.ú. společně jednu část obce (např. budovy v k.ú. Malé Číčovice a Velké Číčovice, okres Praha-západ, patří do části obce Číčovice),
  4. ve 43 k.ú. jsou budovy přiřazeny do více než 5 různých částí obce (nejvíce v k.ú. Benešov je 15 částí obcí: Baba, Bedrč, Benešov, Boušice, Buková Lhota, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice, Radíkovice, Úročnice, Vidlákova Lhota).

Název aspoň jedné části obce bývá shodný s názvem k.ú., ale 3 617 názvů k.ú. je rozšířeno o přídomky tak, aby každý název k.ú. v ČR byly jednoznačný (např. část obce Nedvězí v okrese Praha-východ leží v k.ú. Nedvězí u Říčan).

U statutárních měst, jejichž území je zároveň okresem, je vztah mezi k.ú. a částí obcí různý. V hlavním městě Praze a v Brně jsou části obcí důsledně v rámci k.ú., čili v Praze je 112 a v Brně 48 k.ú. i částí obcí. Podobně jednoduchý vztah je i v Ostravě, kde pouze ve třech k.ú. jsou vždy dvě části obcí a tedy v celkem 36 k.ú. je 39 částí obcí. Velmi složitý vztah je v Plzni, kde k.ú. a části obcí si odpovídají jen výjimečně. Pouze v 6 k.ú. jsou budovy patřící k jediné části obci, v dalších 17 k.ú. patří budovy celkem do 19 částí obcí, přičemž např. budovy z k.ú. Plzeň (největší k.ú. ČR) patří do devíti různých částí obcí.

Důsledné vyznačení příslušnosti budov s čísly domovními k části obce v KN umožnilo sledovat jistou anomálii v územní identifikaci. Existují totiž budovy, které leží v k.ú. jedné obce, ale přísluší do části jiné obce. Je to důsledek nesouladu mezi správní hranicí obce a skutečnou působností této obce. Tato anomálie má tři varianty:

  1. Celá obec (a tedy i část obce) leží na území jiné obce – obec Strýčice (20 budov s čísly domovními) v okrese České Budějovice vznikla v roce 1990 oddělením části obce tohoto jména od obce Radošovice, aniž by byly stanoveny její hranice. Proto v KN neexistuje k.ú. Strýčice ani obec tohoto jména.
  2. Celá část obce leží na území jiné obce – v současné době jsou v KN takto vyznačeny tyto části obce (v pořadí podle počtu budov):
  3. Několik budov části jedné obce leží na území jiné obce – v současné době je v KN evidováno 38 takových případů s celkem 104 budovami s čísly domovními, z toho 24 částí tvoří jediná budova.

Všechny uvedené anomálie v územní identifikaci by se měly odstranit po dohodě obou zainteresovaných obcí změnou

Závěrem: katastrální území je jednotkou pro číslování parcel a v rámci části obce jsou určována čísla popisná a evidenční budov.

Ing. Zbyněk Souček, ČÚZK

vyvěšeno: 28.02.2005
ID článku: 1603


Z časopisu Zeměměřič č. 05-03
[Server] Katastr nemovitostí [Pošta]