[Home Page]

Nejstarší mapová díla na území ČR

(Pokračování z minulého čísla)

Mapa Moravy

V díle Jana Amose Komenského (1592 – 1670) má Mapa Moravy, jak je zkráceně nazývána Moraviae nova et post omnes priores acuratissima delineatio (Nová a ze všech dosavadních nejpřesnější mapa Moravy), nesporně zvláštní místo. Pozornost jí věnují jak komeniologové (například Jan Kumpera), tak i odborní geografové (například Milan V. Drápela, který ji pokládá za nejpopulárnější kartografické dílo našich historických zemí). Z jejich poučených prací vychází také tento text.

Mapa vznikala v letech 1614 – 1626, nejprve v období 1614 – 1620 v souvislosti s Komenského prací na spisu De antiquitatibus Moraviae (Moravské starožitnosti, které se nedochovaly), dokončena byla zřejmě v letech 1623 – 1626. Nevychází z přesného geodetického měření a není v ní souřadnicový systém. Přesto je překvapivě poměrně přesná. Komenský svou mapou nahradil starší a nepřesnou mapu Moravy, kterou v roce 1569 vytvořil osobní lékař císaře Maxmiliána II. a matematik Pavel Fabricius (1519 – 1589). Vyšel ze svých vlastních znalostí, z dalších informací moravských obyvatel a z dobových cestovních itinerářů. Vzorem mu byly tehdejší nejlepší mapové atlasy, tzv. holandské atlanty. V Holandsku také mapa Moravy několikrát vyšla. Odborní badatelé se však liší v datování prvního vydání. Zatímco Jan Kumpera v práci »Jan Amos Komenský – Poutník na rozhraní věků« (1992) uvádí, že její dnes ztracený originál přivezl Komenský na žádost vedoucího představitele zahraničního moravského protihabsburského odboje Ladislava Velena ze Žerotína v roce 1626 do Holandska a hned v roce 1627 ji vydalo v ryteckém zpracování Abrahama Goose amsterodamské kartografické nakladatelství Nicolai Johann Visscher-Piscator, Milan V. Drápela v publikaci Delineatio Moraviae auctore I. A. Comenio (1992) konstatuje, že poprvé byla mapa vydána již v roce 1624 s jednoduchým rámem v rozměru 51 x 41 cm a že v roce 1627 vyšla z druhé Goosovy tiskové desky, která se od prvního vydání liší ozdobným rámem (volutou). Jak uvádí Jan Kumpera, popudem k vydání mapy mohly být válečné události ve dvacátých letech 17. století, například tažení dánských vojsk na Moravu v letech 1626 – 27.

Měřítko mapy podle zeměpisné sítě je přibližně 1 : 480 000, podle kresby obsahu přibližně 1 : 530 000. V horní části těchto map je pás vedut (pohledů) měst Polné (která ale byla připojena k Moravě až roku 1662), Olomouce, Brna a Znojma. V pravém horním rohu je název mapy a jméno autora, v levém dolním rohu je měřítko (obyčejné a moravské míle, tj. asi 7,5 km, resp. 9,2 km), v pravém dolním rohu vysvětlivky, znak Moravy a jméno nakladatele. Mapa zachycuje celkem 720 zeměpisných názvů - 667 sídel, 28 řek a rybníků, 16 horopisných názvů, 8 zemí a krajin a 1 porost. V levém horním rohu mapy je dále umístěna obsáhlá latinská dedikace Ladislavu Velenovi ze Žerotína, ve které Komenský vysvětluje, proč mapu vytvořil a jak postupoval: »Nejjasnějšímu panu Lad. Velenovi z Žerotína, pánu na Břeclavi, Třebové, Zábřehu a Rudě, nejmilejšímu mému pánovi. Početné jsou rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb: neboť pokud vím, jedině Pavel Fabricius, někdejší lékař císaře Ferdinanda, ji zakreslil do mapy po průzkumu; podle ní jsou nakresleny všecky, co jich od té doby vyšlo, a vloudily se do nich rozličnou cestou rozličné omyly. Předně totiž jsou v nich porůznu pomíjena mnohá význačná místa, leckdy jsou uváděna nevýznamná; dále názvy jsou podivně komoleny, a co hlavní, polohy míst a jejich vzdálenosti sotva kde souhlasí, takže nejsou skoro k žádné potřebě. Nedalo mi to tedy, abych se jí v této své nedobrovolné prázdni nepokusil zlepšit, vždyť jsem Moravu nejednou proputoval, a pokud mi některá místa nebylo dáno vlastníma nohama nebo očima navštívit a vyměřit, důkladně jsem se s lidmi těch míst znalými radil; to tady hned podávám. Sem jsem totiž zanesl: předně města a městečka; za druhé zámky, tvrze, kláštery, významnější vesnice z větší části; za třetí hory a řeky, které musí cestující přejít nebo které se nabízejí k vidění, rovněž lázeňská vřídla, rudné doly, sklářské dílny, vinohrady; za čtvrté také (a to jsem vypracoval obzvláště) všude správnější vzdálenosti míst. Konečně, protože přemnohé místní názvy znějí jinak u Čechů, jejichž jazyka užívá většina země, a jinak u Němců, uvedl jsem někde oba, aby mapa byla k užitku lidem obojího jazyka. Tu Tobě, slovutný pane, přednímu šlechtici naší vlasti a velikému svému ochránci, připisuji a věnuji, modle se k Bohu, aby Tebe vlasti a vlast Tobě k veliké oboustranné radosti co nejdříve navrátil. Psáno ve vyhnanství. Tvé nejjasnější slovutnosti nejoddanější J. A. Komenský.« (Překlad Julie Nováková.) Z druhé Goosovy tiskové desky byla pořízena vydání v letech 1633, 1645, 1664 a nedatovaná po roce 1680 a 1709. Další tiskové desky pořídili Jodok Hondius (1629), Henrik Hondius (pro slavný Mercatorův atlas, vydání 1633) a Johannes Janssonius. Komenského mapa Moravy byla z více než deseti tiskových desek vydávána v mnoha vydáních více než 150 let. Vždy bylo uvedeno Komenského autorství, s výjimkou prvního vydání v českých zemích, které bylo pořízeno z rytiny pražského grafika Samuela Dvořáka pro práci Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus (1677).

V našich sbírkách jsou uloženy dva porušené exempláře vydání z roku 1627 – ve Státní mapové sbírce v Praze (kolorovaný výtisk) a v Okresním vlastivědném muzeu J. A. Komenského v Přerově (nekolorovaný). V přerovském muzeu je i jedenáct dalších exemplářů původních vydání mědirytin Komenského mapy.

Mapy druhé poloviny 17. století a pozdější

Vetter – Čechy (1668)

Kristián Vetter nakreslil roce 1668 zajímavou mapu Čech v podobě růže – Bohemiae Rosa. Mapa má tvar rozvinutého květu. V horní části mapy je královská koruna a heslo rakouského císaře Leopolda I. »Iustitia et Pietate« – »Spravedlností a úctou«. V pravé horní části je český lev. V mapové části je vyjmenováno 18 platných správních celků. Mapa je vyhotovena v měřítku cca. 1 : 1 200 000 a má rozměry 390 x 260 mm. Je považována za mapovou kuriozitu, která vyjadřuje lásku a obdiv k zemi, ale je dokladem i politické a společenské nadsázky, která dokládá určitý smysl autora pro jemný humor.

Šticha – Čechy (1676)

Jan Šticha, celní revisor, vydal mapu zobrazující tehdejší pohraniční území a celní zařízení v Čechách. Celkem vyobrazil 460 míst včetně cest, stezek, lesů, hor a vodních toků. Vnitrozemí je prakticky bez kresby. Mapa má měřítko cca 1 : 252 000.

V Brně 14. 8. 2004

(Pokračování příště)

Zdeněk Fišer, Jan Zouhar a Jiří Vondrák

vyvěšeno: 23.06.2005
ID článku: 1758


Z časopisu Zeměměřič č. 05-05
[Server] KartografieHistorie [Pošta]