[Home Page]

Navštívili jsme 13. slovenské geodetické dny

(Bratislava 10.-11.11.2005) - Stejně jako v České republice se i na Slovensku v Bratislavě každoročně na podzim pořádají geodetické dny. Na uspořádání, těch slovenských, se podílí společně sedm profesních organizací nebo sdružení (Úřad geodézie, kartografie a katastru SR, slovenská Komora geodetů a kartografů, Stavební fakulta STU, Slovenský svaz geodetů, Kartografická společnost SR, Slovenská společnost geodetů a kartografů a Zaměstnavatelský svaz geodézie a kartografie). Této dvoudenní odborně společenské akce se, na pozvání předsedy Slovenského svazu geodetů - Ing. Štefana Lukáče, zúčastnili i zástupci Českého svazu geodetů a kartografů Ing. Jiří Bureš, Ph.D., Ing. Václav Šanda a Ing. Pavel Taraba jako zástupce Zeměměřického úřadu v Praze.

Odborný program byl uspořádán do celkem čtyř tématických bloků referátů týkajících se informací z oboru geodézie a kartografie, nových technologií v geodézii a kartografii, spolupráce komerční sféry s katastrálními úřady a současného stavu využívání satelitních technologií na Slovensku.

V dopoledním programu prvního jednacího dne vystoupili s hlavními referáty významné osobnosti oboru. Předsekyně slovenského ÚGKK Ing. arch. Jelena Hudcovská informovala o hlavních aktivitách jejího rezortu v roce 2005. Slovenská Komora geodetů a kartografů oslaví v roce 2006 deset let své působnosti a tuto její desetiletou činnost zhodnotil předseda komory Ing. Vladimír Stromček. Významné osobnosti slovenských dějin geodézie a katastru vzpoměl Ing. Eduard Maták, předseda Slovenské společnosti geodetů a kartografů. Slovensko je zapojeno stejně jako Česká republika do mezinárodních oborových aktivit. Ing. Naděžda Nikšová podala odborné veřejnosti informace o mezinárodních aktivitách rezortu ÚGKK. S činností Mezinárodní organizace zeměměřičů (FIG) a sdružení evropských komor CLGE v roce 2005 účastníky seznámil Ing. Ján Hardoš. Aktuální informace z oblasti standardizace podal prof. Alojz Kopáčik ze Slovenské technické univerzity.

Nové měřící technologie se vyvíjí skutečně progresivně, dnešním trendem jsou automatické integrované měřící systémy včetně GPS a bezkontaktní metody měření na bázi laserscaningu a zpracování video obrazu. Pro zpracování a vizualizace jsou k dispozici vyspělé softwarové nástroje.

Na geodetických dnech mimo jiné zanělo, že data slovenského ISKN jsou základní a ostatní informační systémy se od nich odvíjí. Připravuje se projekt víceúčelového katastru ve spolupráci s Holanskem financovaný v rámci programu PHARE. Za veškerá data z ISKN poskytovaná prostřednictvím katastrálního portálu se platí, ale původní tisícikorunové poplatky se postupně snižují na stokorunové a do budoucnosti se předpokládá poskytování informací zdarma. Na Slovensku je zaveden tzv. rychlostní příplatek za vklad do katastru, čímž byl vyřešen problém eventuálně možné korupce v této oblasti. Význam informačních technologií vyvolal v rámci slovenského úřadu potřebu vzniku samostatného odboru informačních technologií. Bylo rovněž konstatováno z oficiálních úst, že více jak 50% objektů katastrálních úřadů a správ katastru jsou v havarijním stavu a úřad je nucen řešit rozsáhlé dislokace. Finanční prostředky na rozvoj katastru jsou na Slovensku, stejně jako v České republice, velkým problémem. Slovenský úřad garantující ze zákona vklady do katastru nemovitostí prohrál v poslední době soudní spor za 3 mil. korun a za dveřmi má soudní spor za 15 mil. Příčina prohraných soudních sporů tkvěla v nedostatku kvalifikovaných pracovních sil na úseku vkladů do katastru. Teprve pod tlakem těchto prohraných soudních sporů se podařilo předsedkyni ÚGKK prosadit navýšení finančních prostředků na 50 nových zaměstnanců. Z hlediska vzdělávání v oboru je kladen důraz na školení zejména v souvislostech s informačními systémy, školení ověřovatelů GP, společné pracovní semináře pracovníků katastrálních úřadů (technických pracovníků a právníků) a podporováno je i individuální vzdělávání zejména v oblasti cizích jazyků.

Na Slovensku funguje Komora geodetů a kartografů ze zákona. Potřeba organizované spolkové činnosti inženýrů sahá až do 19. století. Inženýr tehdejší doby byl převážně zeměměřič a tehdejší spolky měly základ v zeměměřictví a teprve později docházelo k postupnému odčleňování jiných odborných společností. V roce 1867 vznikla Uherská inženýrská společnost a Uherský spolek inženýrů a architektů, který měl 558 členů. Spolek vydával Věstník, který vycházel do roku 1945. Dlouholeté společné úsilí spolkových organizací civilních inženýrů bylo zaměřené na prosazení zákona, na základě kterého by civilní technici vykonávali své nezávislé povolání pod dohledem inženýrské komory jako instituce veřejného práva. Císař František Josef vydal v roce 1913 zákon č.3, kterým se zřizovaly inženýrské komory. V § 1 se hovoří: \"Aby byl zastupovaný stav úředně oprávněných soukromých techniků a inženýrů, aby bylo napomáháno zájmům a aby byla chráněná stavovská čest tohoto povolání, budou zřízeny inženýrské komory\". Tato základní myšlenka se uplatnila i ve všech dalších právních normách upravujících činnost komory v budoucích letech. V roce 1944 měla Inženýrská komora celkem 157 členů, z toho bylo 63 zeměměřických inženýrů. Inženýrská komora vyvíjela bohatou činnost a vydala i první sazebník za práce a výkony civilních inženýrů. Tehdejší cena za zhotovení geometrického plánu dle sazebníku Inženýrské komory se pohybovala na úrovni 600 až 700 korun. Tato částka odpovídala zhruba tehdejšímu měsíčnímu platu inženýra. Zákonem v roce 1951 došlo ke zrušení komor a jejich práva a závazky přešly na stát. Tento stav trval na Slovensku do roku 1996, kdy opět ze zákona vznikla Komora geodetů a kartografů. V roce 2005 má 639 členů, členský příspěvek činí 4 200,- Sk. Komora si dlouhodobě klade za cíl zabezpečení kvalitního výkonu činnosti autorizovaného geodeta a kartografa vytvářením dobrých podmínek pro výkon tohoto svobodného povolání v podmínkách tržního hospodářství, v maximální míře chce omezit poskytování nekvalitních služeb zákazníkům, podpořit rozvoj mezinárodní a regionální spolupráce, vzdělávání a dobrých vztahů v oboru.

V rámci Evropské unie sílí potřeba nutnosti koordinace tvorby geografických a environmentálních databází s cílem budoucího bezbariérového sdílení dat pro veřejné orgány a zavedení elektronického obchodu. Informace veřejného sektoru EU mají hodnotu 68 biliónů EUR, z toho geografické informace tvoří cca 50% (35,8 bilionů EUR). V roce 2006 má být dokončena směrnice Evropského parlamentu a Rady o založení infrastruktury pro prostorové informace v EU. Tato směrnice má název INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe).

Zeměměřická profese se potýká v současnosti s některými problémy. Nové progresívní technologie jdou paradoxně proti naší profesi. Díky nim dochází k přebírání tradičních činností dosud vykonávaných zeměměřiči jinými profesemi, zejména oblasti informačních technologií. Projevuje se dosavadní neschopnost oboru Geodézie a kartografie etablovat se v nových činnostech. Globalizační trendy nadnárodních firem míří ke zpracování díla \"na klíč\", kde naše profese je pouze v pozici dílčích subdodavatelů. Zřejmě bude nutné přehodnotit profil tradičního geodeta a upravit studijní programy ve školách. Nepříznivou skutečností je rovněž trend snižování cenové úrovně geodetických činností.

Zajímavým a nejvíce diskutovaným odborným tématem bylo téma spolupráce komerční sféry s katastrálními úřady. Nejožehavějším problémy se ukazují záležitosti poskytování údajů z KN, dlouhé, až 24 měsíců trvající, lhůty opravy chyb v katastru nemovitostí a proces potvrzování geometrických plánů katastrálními úřady. Úřad dle svých omezených technických a personálních možností se snaží vycházet komerční sféře vstříc a poskytovat údaje alespoň prostřednictvím e-mailu. I když komerční sféra dokáže v krátkém termínu vyhotovit GP, čeká se předem obtížně předvídatelnou dobu na jeho potvrzení katastrálním úřadem. Komerční sféra, ve svém ceníku vydávaného komorou, by uvítala ve vztahu k objednateli zavedení rychlostních příplatků za vyhotovení GP a ze strany úřadu rychlostní příplatky za termínově garantované potvrzování geometrických plánů. Trnem v oku komerční sféry je proces potvrzovaní geometrických plánů, související s často různým výkladem stejných vyhlášek a předpisů z pozice komerční sféry (zhotovitele) a úřadu (potvrzovatele), známá i v našich krajinách pod pseudonymem \"katastrální folklór\". Otázka zní, jak je možné, že osoba potvrzovatele úřadu musí projít stejnými školeními i autorizačními zkouškami komory jako komerční autorizovaní inženýři a přesto je výklad některých paragrafů vyhlášek z obou pozic často protichůdný? Zřejmě je to námět pro revizi procesu autorizačních zkoušek. Z komerční sféry se ozývaly polemiky na zrušení procesu potvrzování GP a přesun kapacity pracovníků dosud vykonávajících potvrzování GP do procesu oprav chyb v katastrálním operátu, který trvá často neúnosně dlouho. Na tuto polemiku reagovala předsedkyně ÚGKK konstatováním, že odpovědnost za správnost vkladu do katastru jednoznačně odpovídá ze zákona Úřad. Muselo by tedy dojít ke změně zákona, přičemž by se samozřejmě i tíže soudních žalob na sporné vklady přesunula na komerční sféru. Do té doby nelze souhlasit se zrušením procesu potvrzování GP, neboť jeho cílem je přezkoumání zda výchozí údaje pro zpracování geometrického plánu (původní výměry parcel a očíslování parcel) odpovídají svou správností údajům katastru nemovitostí v době podání GP. Tato úloha je z hlediska vedení katastru zcela nezastupitelná komerční sférou. Vzhledem k tomu, že správnost vkladu souvisí i se technickou správností GP, je žádoucí, aby si úřad zároveň ověřil i správnost technického vyhotovení GP. Co se týká poplatků za službu poskytování údajů z katastru nemovitostí pro vyhotovení geometrických plánů je třeba si uvědomit, že na zhotovení geometrického plánu nelze pohlížet jako na službu pro Úřad, nýbrž jako na službu někomu jinému (objednateli). Proto nelze interpretovat záležitost poplatků za poskytování údajů tak, že geodeti vytváří a aktualizují katastrální operát a z tohoto titulu by měli mít nárok na údaje zdarma. Diskuse byla velmi otevřená a živá.

Závěrečným tématem byl současný stav využívání satelitních technologií na Slovensku. Zatímco v ČR je síť permanentních stanic GPS CZEPOS prakticky v předstihu dokončena a je v ověřovacím provozu, na Slovensku je tvorba permanentní sítě GPS stanic SKPOS v počátečním stádiu výběrového řízení na dodání technologie. V současné době ještě není znám výsledek tohoto výběrového řízení a v současnosti trvá odvolací lhůta. Vzhledem k tomu, že projekt je financován ze zdrojů PHARE, může se stát, že odvoláním se účastníků výběrového řízení proti jeho výsledkům se značně časově oddálí možnost nákupu technologického vybavení a ke konci roku 2005 vyprší lhůta pro možnost čerpání finančních prostředků z PHARE na tento účel. Takže se reálně může stát, že celý projekt se z finančních důvodů odloží na neurčito a Slovensko se technologicky propadne neboť síť permanentních stanic GPS je jeden z hlavních pilířů garance prostorového rámce pro geoinformace. Analýza současného stavu existujících národních souřadnicových systémů vzhledem k ETRS-89 je teoreticky propracovaná a čeká se jen na SKPOS, jako prostředek pro realizaci. Družicové technologie globálních navigačních satelitních systémů (GNSS) jsou dnes nezastupitelné a Rusko se snaží urychleně dokončit svůj systém GLONASS. Vzhledem k tomu, že GPS a GLONASS jsou systémy vojenskými, Evropská unie ve spolupráci několika dalších států (Čína, Izrael, Ukrajina a Indie) budují civilní družicový systém Galileo, který má být kompletně v provozu v roce 2009. Projekt je financovaný na principu tzv. PPP (Public - Private Partnership), tzn., že bude krytý z veřejných prostředků EU a částečně z prostředků soukromého sektoru. Podle ekonomických analýz do roku 2020 by přínos, dosažený provozováním systému Galileo, měl dosáhnout zhruba 74 mld. EUR při celkových nákladech 6 mld. EUR za stejné období. Družicové signály GPS, GLONASS a Galileo se budou částečně překrývat, takže je bude možno společně využívat. Předpokládá se, že systém GPS/Galileo budou využívat ze 73% především uživatelé mobilních telefonů, 23% navigace automobilů, 1% letectvo, 1% námořní doprava, 1% aktivity ve volném čase a 1% zeměměřictví.

Každopádně Slovenské geodetické dny byly zajímavým přínosným setkáním více než 350 účastníků z oblasti zeměměřictví a katastru. Současně probíhala i výstava současných měřících a softwarových technologií s aktivní účastí největších hráčů na tomto poli. Tato akce by se neobešla bez sponzorů, kterých bylo více než 30. Významnou součástí této akce byl i společenský večer za účasti všech významných osobností zeměměřictví a katastru na Slovensku. Odhadem se společenského večera zúčastnilo na 200 účastníků a jednalo se skutečně na nejrůznější témata. Program zpestřila svým vystoupením skupina \"Chrobáky\", která velmi dobře interpretovala hity legendy populární hudby Beatles. Diskotéka a zábava probíhala pro ty nejskalnější až do časných ranních hodin. Z odborného programu 13. slovenských geodetických dnů byl vydán sborník referátů pod ISBN 80- 969420-7-7.

Ing. Jiří Bureš, Ph.D.
Český svaz geodetů a kartografů
VUT v Brně

Jiří Bureš

vyvěšeno: 21.11.2005
ID článku: 1883

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Petr Skála a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 05-11
[Server] GeodézieZe zahraničí [Pošta]