[Home Page]

Krádež jeskyně Ementál?

<p>Na webových stránkách občanského sdružení »Krasová deprese - spolek pro výzkum a dokumentaci podzemních dutin« jsem našel »první předběžnou nálezovou zprávu o objevu jeskyně Ementál v Českém krasu« (evidenční číslo 2529) autorů R. Broma, J. Bruthanse, M. Kolčavy a M. Přibila. Tato jeskyně je zajímavá z mnoha důvodů. Jedním z nich je možná i fakt, že byla tak trošku ukradená. Byla to zřejmě nejrychlejší a v tak krátkém čase určitě největší mapovací akce amatérských jeskyňářů v Čechách. Mapování muselo probíhat v co nejpřísnějším utajení, v konspiraci a za maskovacích opatření.</p> <h3>Historie objevu</h3> <p>Na jaře 1981 byl Český kras postižen velkou povodní, Berounka se rozvodnila katastrofálním způsobem a její hladina dosáhla několika metrů nad běžný stav. Tehdy se řeka pod obcí Srbsko přelila přes silnici Srbsko - Karlštejn a voda tekoucí po silnici se začala propadat do jeskyně »Komora«. Protože do ní vtékala poměrně dlouho, než se hladiny vyrovnaly, dalo se očekávat další, rozsáhlé pokračování jeskyně. Po této události začal v jeskyni kopat jeskyňář ze Srbska Zdeněk Mengler a záhy se prokopal do dalšího pokračování s jezírkem. Dál do masivu se jeskyně uzavírala a následující potápěčský průzkum vyzněl negativně. Od té doby se tato dutina nazývala »Menglerova jeskyně«, krátce »Menglerka«. V polovině osmdesátých let, zřejmě na Menglerův popud, začala ZO České speleologické společnosti 1-04 Zlatý kůň kopat v dutině vlevo nad Menglerovou jeskyní. Zpočátku se na této lokalitě kopalo asi sporadicky, později, kolem let 1987 až 1988 se prolongační práce zřejmě rozjely intenzivněji a brzy se jeskyňářský tým prokopal do jeskynního systému »Ementál«. Stalo se tak v roce 1988, za objevitele je považován Zd. Mengler.</p> <h3>Nový jeskynní systém</h3> <p>Tento tým začal jeskyni zkoumat a dokumentovat, takže zanedlouho bylo jasné, že došlo k objevení zásadního podzemního krasového systému. Jelikož se jednalo o rozsáhlou, bohatě vyzdobenou jeskyni, byl vchod uzavřen ocelovým poklopem. Fakt o existenci nové jeskyně v Českém krasu byl přísně utajen, nicméně k částečnému úniku informací přesto došlo. Zlatokoňská skupina pokračovala v dokumentačních a výkopových pracích i v následujících letech, aby tato činnost byla někdy v letech 1992-93 z neznámých důvodů náhle zcela ukončena. Následující léta se v jeskyni nepracovalo, jak dokazovaly kontroly vstupní dutiny.</p> <p>Zpráva o Ementálu brzy přerostla v mýtus, který se rychle rozšířil a již v polovině 90. let o Ementálu slyšel takřka každý jeskyňář v Českém krasu. S tím i stoupala zvědavost a četné dotazy směřované k objevitelům jeskyně, kteří mlčeli a dodnes mlčí. Dříve dokonce popírali i samotnou existenci tohoto jeskynního systému. Nicméně lokalita, kde se jeskyně nachází, byla známa, takže uzávěr vchodu a pozoruhodný systém jeho uzamykání byl podroben zkoumání nejednoho jeskyňáře, ale i trampů zajímajících se, co poklop do neznámé jeskyně skrývá. Apely na publikaci vědeckých a dalších informací o jeskyni sílily, nicméně byly marné...</p> <p>Protože čím dál tím víc sílily tendence »akčních« jedinců, kteří problém chtěli řešit hrubou silou, vstoupil do celé věci výzkumný tým »Krasová deprese«, jehož zájmem bylo získat o jeskyni základní data, o kterých se domnívali, že buď nejsou v žádném případě dostupná nebo dokonce neexistují. V srpnu 1999 pak učinili zběžnou prohlídku systému a relativně triviální uzamykaní poklopu zajistili dalším zámkem. Už po první návštěvě jim došlo, že vnikli do zcela zásadní jeskyně Českého krasu, podávající aktuální svědectví o krasových procesech v něm probíhajících. Protože se v jeskyni minimálně sedm let nepracovalo, rozhodli se v polovině prosince 1999 jeskynní systém důkladně zdokumentovat. Bylo zjevné, že výsledky předchozích bádání zlatokoňské skupiny nebudou publikovány ani v horizontu příštích 10 let.</p> <h3>Krádež?</h3> <p>Účelem jejich zprávy není a ani nemůže být vykrádat ZO ČSS 1-04 »Zlatý kůň« její objevy. Tento speleologický tým prováděl v Ementálu výzkum, na nějž měl mnohem více času a mohl získat (a zřejmě i získal) o jeskyni mnohem více vědeckých poznatků, než zjistil druhý tým během relativně rychlého průzkumu (geologickému výzkumu v jeskyni bylo možno věnovat pouze 50 hodin čistého času). Cílem jejich snažení bylo podat ostatním speleologům, krasologům, biologům a ochranářům zprávu, co Ementál skrývá (nebo neskrývá).</p> <p>Speleologie je věda a má nejen etiku a pravidla specifická pro svůj konkrétní obor, ale i etiku a pravidla obecná, vědecká. Je běžným pravidlem, že se výsledky přírodovědeckých bádání zveřejňují a nikoliv, že se utajují před odbornou i laickou veřejností. Jistě se dá např. namítnout, že případné publikování může zvýšit počet nezvaných osob usilujících o vniknutí do jeskyně. Proti vniknutí nezvaných osob však existují dostatečné technické a další prostředky, a riziko vyplývající z publikované informace o jeskyni tak nikdy nemůže převážit ztráty způsobené dlouholetým zatajováním vědecky významných objevů. Navíc platí, že pokud už pronikly na veřejnost určité informace, bývají tyto ústní poštou deformovány a zveličovány. Tlak různých skupin na vniknutí do jeskyně je potom zpravidla vyšší, než by za předpokladu, že byl publikován popis a mapa jeskyně (tajemno přikrášlené lidskou fantazií láká vždy víc, než fakta zachycená na fotografiích a mapkách).</p> <p>Zpráva o celkem 12 stranách A4 pokračuje a v ilustrovaném nepravidelném podzemním magazínu Krasová deprese č. 8, jaro 2000, text je doplněn spoustou obrázků, grafů a tabulek. Případné zájemce o vyčerpávající informace odkazuji na webové stránky <a href='http://www.krasovadeprese.net/'>www.krasovadeprese.net</a></p> <p>Naleznete tam geologické poznámky, popisky krasových jevů a nálezy kostí, vždy lokalizované pomocí polygonových bodů.</p> <h3>Co tedy ukradli?</h3> <p>Jeskyně Ementál je trojrozměrný labyrint, skládající se především ze složitě se větvících chodeb, úzkých kanálků a menších dómků. Míra labyrintovitosti je výrazně vyšší než v jiných jeskyních Českého krasu (počet uzavřených okruhů/celkový objem jeskyně), je obdobná jako v jeskyni Arnoldka v části »Bludiště«.</p> <p>Větší prostory jsou jen: Vstupní dóm, Jezerní dóm I, Dračí dóm, Dominantní koridor, Suťový dómek, Balkónový dóm, Písčitý dómek atd. Ani tyto prostory však nejsou příliš rozsáhlé a většinou nesou stopy vzniku z několika menších prostor, kdy byly rozšiřovány boční korozí a řícením podkorodovaných bloků (Dračí dóm, Balkónový dóm). Je zřejmé, že při vývoji většiny dómů se výrazně uplatnila koroze při hladině podzemní vody.</p> <p>Jeskyně zřetelně pokračuje v nezměněném rozměru dále pod současnou hladinu podzemní vody (současná hladina tu netvoří žádnou jasnou hranici). Obdobně pokračuje i do údolí Berounky (množství vchodů uzavřených sutí).</p> <p>Všechno to popsané zůstalo na místě v tichu a tmě. Jen zprávu a svědectví vynesli jeskyňáři na povrch, labyrint popsali a místa pojmenovali. Přesně jako to udělali cestovatelé a objevitelé (Cook, Holub...), které hnala touha po neznámu do neprobádaných končin. Stálo je to peníze, zdraví, životy. Právě někde zde jsou kořeny kartografie objevných cest. Zde někde vznikalo zeměměřictví, které zaplňovalo »místa se lvy«. Dnes v době satelitů se toto snažení přesunulo do podzemí a je to opět o penězích, zdraví, životě a možná i nesmrtelnosti za objevení něčeho nového. Toto třeba v inženýrské geodézii nebo v katastru už neznáme. Neměříme pro radost, ale pro obživu. Dovolte mi tedy toto číslo časopisu Zeměměřič věnovat všem těm nadšeným »zapraseným speleologickým měřičům«. Zdař Bůh.</p>

redakce

vyvěšeno: 09.05.2006
ID článku: 2074


Z časopisu Zeměměřič č. 06-05
[Server] GeodézieZajímavosti [Pošta]