[Home Page]

Naučení, kterak vyměřování gruntu od obce ve skutečnosti konáno býti má

§ 1

Všechny grunty, kteréžto v okrsku hranic leží, musejí tak, jak oni dle toho, v hlavním naučení předepsaného způsobu sepsané byly, v jednom čase se měřiti, byť by oni vrchnostenské, poddané, farní, neb kostelní, oseté, neb až pokavad neoseté, aneb zcela pusté byly, a domácím neb cizím držitelům patřily.

§ 2

Od těch se jenom vyjímají poštovské a komerciální silnice, jakož také jiné všeobecné cesty, polní cesty, vejvozé a neužitečné břehy, řeky, potoky, a mrtvá kameniska, na kterýchž nic neroste, a posledně pro sedláky k vyměření příkrý, aneb velký okrsek mající kopce, lesy a vysoké hory, kteréžto skrz přisažné zeměměřiče se vyměřovati budou.

§ 3

Poněvadž vyměření jedným časem a spisováním, a vyšetřením výnosu na gruntech, a půdách, o kterýchž se jedná, před sebe vzato býti musí, tak se táž práce skrze osoby k tomuto jednání vesměs nařízené konati bude. Onen, kterýž v obci to vyměřování vede, a psáti umí, jest k tomu zřízen, ty v každé vyměřené linii obsahující sáhy, a střevíce zapsati. Zde se pamatuj, že on ty střevíce jenom jakožto rozdrobeny dílové sáhy zapsati má, totiž:

místo 1 střevíce = 1/6 sáhy.

2 = 1/3

3 = 1/2

4 = 2/3

5 = 5/6

Příčina tohož dále dole v článku 31 se vyjádří.

§ 4

Tomuž měření přítomné osoby musejí dobře na to pozorovati, aby se v tom měření žádné chyby, aneb podvodu nestalo. Pročež všichni při konci denního vyměření vždycky sami sebe podepsati musejí, poněvadž všichni za dokonalost a čistotu vyměření spolu státi musejí.

§ 5

Vyměřování musí dle toho pořádku konáno býti, jak on při spisování gruntů předepsán jest.

§ 6

K vyměřování potřebné náčiny jsou:

první: dřevěná rakauzská sáha

druhá: měřící řetěz, neb provaz, neb oprátka

třetí: dva kolky k natahování provazu, neb provazokoly.

čtvrté: šest nebo osm přímých tyček, neb bydel

páté: deset dřevěných hřebíků a

šesté: papír, inkoust, plajštift a linyal.

§ 7

Ta dřevěná sáha musí cementovaná, a v střevíce, a dole, jakž obyčej jest, rozdělena býti.

§ 8

Řetěz měřící, aneb provaz musí na deset sáh dlouhý býti. Řetězy mají bez toho obyčejně tu zdélku. Provazu ale se táž délka dle dřevěné sáhy následovným způsobem uděluje: vezme se provaz asi od 11 sáh, ten se v oleji nebo kolomazi smočí, aby se v čas mokrého povětří tůze nesběhl, neb neztratil, a při suchým času velmi nezdýlil. Na obou koncích téhož provazu udělá se smyčka. Skrze touž smyčku prostrčí se na jeden, dva nebo tři střevíce dlouhý kůl, a natáhne se tenž provaz na náležitě rovné půdě, aniž velmi slabě, aniž velmi silně, nýbrž tak, aby rovnou linii učinil, což se také při samém měření pozorovati musí. Potom se ty dva kole v zemi upevní a položí se táž dřevěná sáha c. d. takovým způsobem podle provazu na zem, aby jeden konec též sáhy zrovna s prostředkem téhož kolu a, se srovnával, na druhém konci d. udělá se čára a nožem v zemi, aneb se tam spíše nože do země zastrčí, nebo kteréžto nejlepší jest, přiváže se při tom konci nit pevně okolo toho provazu, aneb se ta nit skrze ten provaz prostrčí, na znamení, že zde první sáha přestává. Když je toto po každé sáze učiní, tak se skrz to rozdělení celého provazu do desíti sáhů obdrží, což při měření velmi pohodlno jest. Jak se tímž znamenáním první sáhy zacházelo, tak se taky s ostatními děje. Praveno bylo, že se sáha podle provazu položiti musí, nebo když se ta sáha podle provazu jen z polovice svobodně drží, a s jejím druhým koncem znamení na zemi se dělá, délka provazu větším dílem ke škodě držitele kratší než 10 sáhů vypadá. Ještě jedno jest k pozorování, poněvadž provaz, byť by taky v oleji nebo kolomazi smočen byl, skrz mokrost se přece o něco zkrátí, jest tedy zapotřebí, aby se do téhož provazu, dřív, než se jeho délka ustanoví, několik uzlů neb suku udělalo. Nalézá se, že by ten provaz časem se zkrátil, jeden, neb taky dva z těch uzlů se rozvážou, skrze kteréžto ten provaz vždy svou náležitou délku obdržeti může, tak jak naproti tomu týž provaz skrácen býti může, když se do něho uzel udělá, neb skrz ten již udělaný uzel, dřevo, neb klínek prostrčí.

...

§ 13

S měřícím řetězem se bez pochyby jistější měření dotáhne, než s provazem. Poněvadž ale jakorka věc nemožná jest, tak velký počet řetězů v tom k měření ustanoveným krátkým času zjednati, a zhotoviti, a proto nejvíce obce přinucené budou, provazu potřebovati, tedy sice tudto následovně vždycky jen měřící provaz jmenován, a způsob, dle kterého tenž provaz potřebován býti má, vyjádřen bude, však ale to všechno jmenovitě pozorovati se musí, když se grunty s řetězem měřiti chtějí.

§ 14

Aby měření správně, jistě a spěšně se konalo, jest sedm osob zapotřebí, totiž: jedna v psaní zběhlá, která ten změřený počet sáh zapisovati musí, dva muži, kteří těch šest nebo osm tyček, neb bydel nosí, a vystrkují, dva jiní, kteří provaz natahují (provazotahači) a s nimž budou měřiti museti, a dva něco dospělejší chlapci (kolkonosiči), kteří těch deset kolků v mišku, neb v zástěře, neb v košku donášeti, a je v opatrnosti míti budou. Vrchnostenští úředníci a obce musí si na tom záleženo nechati, k též práci nejschopnější z obce, aneb ze sousedství vyvoliti.

...

§ 19

Při tom sedlským vyměřování obzvláště na to přichází, aby všechno tak skrovně, jak možná, se měřilo, což k očekávání jest, jestliže týž předepsaný způsob dokonale pozorován bude. Pročež ti tomuž měření přítomní rychtářové, přísežní, starší a z obce vyvolení pozor dáti musejí, aby délka provazu před měřením důležitě vyšetřená a vypravená byla, aby provaz v měření skrovně v rovném příměří proti té vystrčené druhé tyčce natažen, aby od kolkonosičů žádná chyba se nestala, a ostatně aby počet sáhů a střevíců vyměřené linie bezpečně zapsán byl.

...

§ 21

Při měření skrze křoví, houští a lesy, skrz které se zrovna prohlídnouti nemůže, jest nejbližší prostředek, aby v nemnoho znamenitém křoví, houští, od jednoho hraničníka k druhému průchod prosekán byl, což se také v lesích někdy státi může, když to okolostojičnosti dopustějí, aneb když se jen o vysekání několik stromů děje.

§ 22

Ačkoliv v křoví, houští a lesích hraničníky, neb hraniční znamení obyčejně od sebe tak vzdálené bývají, že od jednoho k druhému prohlédnouti se nemůže, vlastní držitelové a myslivci v takových podílech lesů, neb revírech přece větším dílem od jednoho hraničníka k druhému skoro zrovna pokračovati vědějí. Dle toho udání držitele linie se s tyčkami následovným způsobem ustanoví: první tyčka je u prvního hraničního znamení, druhá a třetí dle udání držitele tak se vystrčí, aby od té třetí tyčky druhá a první viděti se mohla, čtvrtá pak ale musí se tak zastrčiti, aby se od ní na třetí a druhou a od páté na čtvrtou, a třetí, a tak dále až k hraničnímu znamení, ke kterému se měří, nazpět hleděti mohlo. Vidíce se u konce, že ta vystrčená linie tuze daleko od toho hraničního znamení, a sice ku příkladu velmi na pravo vypadá, tak se tyčka dle domění vlevo zastrčí, aby se tak k opravdivé hraniční linii přibližovalo. Tato linie se pak měří, a pakli-by položení nebo tuze protivná okolostojičnost lesa mnoho zaneprázdnění a času mrhání činiti měla, tedy vrchnostenský úředník, nebo obec, kteréž se to týká, bez meškání to u vrchní zemské komise udá, a od níž zeměměřiče očekávati bude.

...

§ 31

Od obec se toliko žádá, aby ony ty vyměřené délky a šířky těch čtyřhraníků k zapsání do předepsané fasy udaly. Při každém nížej představeným příkladu způsob se přisadí, ty délky a šířky spočítati, poněvadž se při tom již jinde předsevzatém důkazném vyměřování přihodilo, že držitelové veskrz žádali, vynášející částku jejího vyměřeného gruntu věděti, kterýž si oni z té příčiny od v počtech zběhlých spočítati nechali. Při regulerních čtyřhraníků jest spočítání docela lehké, neb se jen ty změřené délky se šířkou multiplicitovati mohou, tak se počet čtyřhranných sáh vyjeví, kteréž týž grunt v sobě drží. Ku příkladu: role a b c d by v své změřené délce ab, nebo d c 75, v šířce ale a d, nebo b c 8. sáh měla, multiplicirují se týž spolu, tak vypadne výnosnost od 600 čtyřhranných sáh. K ulehčení této multiplitace v příhodě, když od délky nebo šířky nebo od obojího, mimo těch sáh ještě také některé střevíce zbytkují, v § 3. předepsáno bylo, týž střevíce v rozdrobených dílech sáhy vysaditi.

Z kolekce starých předpisů o Josefském katastru, které vydal VÚGTK na CD-ROMu Zeměměřictví a katastr IV (viz dále).

VÚGTK

vyvěšeno: 11.02.2007
poslední aktualizace: 26.02.2007
ID článku: 2383


Z časopisu Zeměměřič č. 07-01a02
[Server] Zajímavosti [Pošta]