[Home Page]

Dotaz do Vševědny: Slučka k jinému pozemku

Dobrý večer!
Chci se zeptat, zda je možné, aby katastrální úřad na základě nepovolené stavby provedl slučku k jinému pozemku. Zakoupili jsme dům, ke kterému patřila stodola. Na základě zjištění, že na pozemku označeném jako zahrada stojí stavba, provedl v roce 1972 katastrální úřad slučku k nejbližšímu stavebnímu pozemku. Stavba ovšem nebyla dodnes přihlášena a na základě této slučky z r. 1972 byly odebrány m2 pod stodolou tomuto pozemku zahrady a přidány vedlejšímu stavebnímu pozemku. Takže na základě nepřihlášené stavby odebral katastrální úřad metry jednomu pozemku a přidal jinému. Nebyl problém, dokud vše vlastnil jeden majitel. Prosíme o váš názor, zda je katastrální úřad oprávněn na základě zjištění z leteckého snímku, že někde stojí nějaká stavba ke které nemá žádné podklady, provést slučku. Případně můžeme zaslat i vyjádření příslušného katastrálního úřadu. Děkujeme.
gargy@tiscali.cz


Dobrý den!
V roce 1972 se středisko geodézie při vedení evidence nemovitostí řídilo zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 23/1964 Sb. a interními směrnicemi a návody Ústřední správy geodézie a kartografie, později Českého úřadu geodetického a kartografického pro údržbu operátu evidence nemovitostí. Podle uvedených předpisů byla střediska geodézie povinna mimo jiné i ve spolupráci s národními výbory a občany udržovat evidenci nemovitostí v souladu se skutečným stavem v terénu, a to na základě ohlášených změn, místního šetření, popřípadě měření. Pokud tedy středisko geodézie v rámci provádění úplné přehlídky zjistilo v terénu nesoulad ohledně evidované kultury (dnes druhu pozemku), bylo povinno změnu vyšetřit, pokud se jednalo o trvalou změnu, tak zaměřit a pokud se jednalo o povolenou (a to i dodatečně) změnu kultury, vyznačit v evidenci nemovitostí. Budovy, kterým se nepřidělovalo č.p. nebo č.e., a které byly příslušenstvím stavby hlavní, se v evidenci nemovitostí samostatně neevidovaly. V důsledku existence této stavby se v evidenci nemovitostí evidovala pouze změna kultury pozemku pod stavbou. Pozemek pod takovou stavbou se označoval samostatným parcelním číslem pouze v případě, kdy výměra takto vyznačené parcely by byla minimálně 300 m2. Pokud se jednalo o výměru menší, přislučoval se pozemek k sousednímu pozemku téhož vlastníka a stejné kultury.

V dotazu uvádíte, že »nebyl problém, dokud vše vlastnil jeden majitel«. Z formulace dotazu soudím, že nyní po převodu některých nemovitostí vznikl spor o vlastnictví k části pozemku pod stavbou. Zde je určující, které nemovitosti byly ve smlouvě označeny jako předmět převodu. V listinách je nutné převáděné nemovitosti evidované v katastru označovat údaji podle katastru nemovitostí a vycházet z platného stavu. Katastr nemovitostí je podle § 21 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), veřejný a každý má právo bezplatně do něj nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty.

Jan Kmínek

vyvěšeno: 16.04.2007
ID článku: 2471


Z časopisu Zeměměřič č. 07-05
[Server] Katastr nemovitostíVševědna [Pošta]