[Home Page]

Konference Katastr - diskuse k nové vyhlášce

<p class='tucna-kurziva-odstavec'>V jediné živé konferenci (<a href='http://www.zememeric.cz/konference'>www.zememeric.cz/konference</a>) se poslední dobou značně diskutuje nad novou vyhláškou, která platí od 1. března 2007. Alespoň zprostředkovaně vás seznámíme s některými příspěvky a tématy. Samozřejmě nejlepší je zúčastnit se konference přímo.</p> <h3>Tabulky GP</h3> <p>Velice mě zaujala nová podoba tabulek výkazu dosavadního a nového stavu. Úplně nám zmizel nabyvatel a nově se zde uvádí typ a způsob využití stavby. Zajímavé, co říkáte?</p> <p class='kurziva-odstavec'>L. H. 5. 2. 2007</p> <p>A to jste ještě nedošel k tabulce GP 'pro jednoho nabyvatele'. Tomu neporozumí ani nejchytřejší právník (natož hloupý geometr).</p> <p class='kurziva-odstavec'>V. H. 5. 2. 2007</p> <p>Nevím, kde jste potkal nejchytřejšího právníka, aby vám sdělil, zda této variantě výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí pro jednoho nabyvatele rozumí, ale pro trochu zkušeného geodeta to není nic nového. Tato varianta se již běžně využívala při vyhotovování geometrických plánů podle Směrnice pro vyhotovování GP z r. 1974. Možnost tohoto postupu byla upravena i v dříve platné vyhlášce 126/1993 Sb. a je upravena i ve vyhlášce č. 190/1996 Sb. Doporučuji pozorně si přečíst ustanovení bodu 16.13 přílohy vedené vyhlášky. V nové vyhlášce je na tuto možnost pouze důrazněji upozorněno. Věřím, že každý geometr (nevím, proč by měl být podle vás geometr zrovna hloupý) bude umět i tomu nejchytřejšímu právníkovi uvedenou tabulku vysvětlit.</p> <p class='kurziva-odstavec'>K. O. 5. 2. 2007</p> <p>Právě na tomto případě postrádám logiku současného provedení GP. Co se v praxi osvědčilo, nemá se měnit. Také mi není jasné, proč bylo třeba zřídit další sloupec pro typ stavby za cenu nutného zmenšení písma v nadpisech sloupců (odhaduji to na velikost '5' ve Wordu).</p> <p class='kurziva-odstavec'>V. H. 6. 2. 2007</p> <p>V příloze vyhlášky v bodě 17.16 se dočítám:</p> <p>'V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu využití stavby se uvedou v novém stavu podle skutečnosti v terénu, přičemž se užijí jejich zkrácené názvy podle bodu 1 až 4.'</p> <p>Určování podle skutečnosti v terénu je problematické již pro pozemky a pro budovy si ho nedovedu moc dobře představit. Má pro to zeměměřič kvalifikaci a hlavně možnost? Má se snad dožadovat vstupu do budovy a zjišťovat počet samostatných bytových jednotek nebo to, jestli více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení atd? Má vůbec takto získaný údaj nějaký právní význam a pokud ne, tak proč ho vyplňovat? Vzhledem k tomu, že tento sloupec je širší než vypuštěný nabyvatel, tak jediným jeho přínosem bude horší čitelnost výkazu.</p> <p class='kurziva-odstavec'>Z. K. 6. 2. 2007</p> <p>Odpověď na vaši otázku, zda má smysl vypisovat na GP typ a využití stavby, je jednoznačná.</p> <p>Nemá. Stejně tak jako nemá smysl vypisování nabyvatele. Takové údaje byly a jak se zdá i nadále budou pouze zbytečnou a mnohdy zavádějící informací, která podle mě nemá v GP co dělat. Zato bych podporoval popisy těchto a podobných informací v ZPMZ.</p> <p>Mám obavu, že se nám ty GP s novým zákonem nějak komplikují.</p> <p>Také mě zaráží, že bychom měli vysvětlovat jakémukoliv právníkovi tabulku výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí.</p> <p>Nebylo by lepší postavit ji tak (jednotně a jednoduše), aby žádné vysvětlování nebylo třeba? Vždyť všichni víme, že čím více variant tím více sporů.</p> <p class='kurziva-odstavec'>J. T. 6. 2. 2007</p> <p>Ještě k tabulkám: má vůbec význam zapisovat druh pozemku, využití pozemku atd. podle skutečnosti, když stejně na tuto změnu je ve většině případů nutný ještě souhlas příslušného úřadu? Z tohoto pohledu je to naprosto zbytečné a jediný, koho to zmate, bude zákazník, jelikož se bude mylně domnívat, že se parcela s novým druhem pozemku (využitím) zapíše bez dalších nutných dokumentů.</p> <p class='kurziva-odstavec'>P. G. 22. 2. 2007</p> <p>Kolegy chápu, protože je s tím neustále problém, často to mate. Podle mne by mělo být v tabulkách místo slov 'nový stav', 'navržený stav'. Co jiného je GP než návrh? Už jenom toto by pomohlo. Možná i nějaká další obdobná poznámka, jak je k dělení parcel.</p> <p class='kurziva-odstavec'>V. S. 23. 2. 2007</p> <h3>Vytyčení, resp. zpřesnění geometr. a poloh. určení pozemku</h3> <p>Spekulujeme ve firmě nad novou vyhláškou 26/2007 Sb. a máme k tomuto několik nejasností, resp. dotazů:</p> <p>1. Jak se bude provádět zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku, pokud bude vyhotoven GP pro průběh vytyčené hranice, ale například na jednom úseku vytyčované hranice nepřijde sousední vlastník nebo spoluvlastník? Zpřesní se pouze část hranice a zbytek bude nadále graficky nebo s nižším kódem kvality? S tím souvisí, zda bude povinnost vytyčovat i body na lomových bodech sousedních parcel, i když řešená parcela bude mít v tomto úseku přímou hranici? (když ne - bude co předávat resp. v návaznosti na předchozí dotaz - bude co zpřesňovat nebo ze zpřesnění vyjímat?)</p> <p>2. V případě, že bude vyhotoven GP pro obnovu hranice PK nebo pro rozdělení pozemku (vytyčení se bude provádět pro jeden bod na hranici dotčené změnou) a opět se jeden ze sousedních vlastníků nedostaví, jak se provede zápis zmíněných plánů, když pro zpřesnění geometrického a polohového určení pozemku nebudou některé vytyčené body odsouhlaseny oběma vlastníky?</p> <p>3. Pokud je sousedním vlastníkem právnická osoba, musíme nejprve zjistit, kdo je statutární zástupce (v případě, že podepisují například dva a více jednatelů musí na předání přijet všichni - to je dobré!) a vyžadovat nějakou pověřovací listinu?</p> <p class='kurziva-odstavec'>J. W. 26. 2. 2007</p> <p>K bodu 1. Pokud se k seznámení s vytyčením jeden z vlastníků nedostaví, lze jeho souhlas s vytyčením zajistit jiným způsobem následně. Bohužel není ale možné považovat pasivitu za souhlas. Pokud však vlastník odmítá souhlas dát, lze GP vyhotovit pouze na tu část obvodu pozemku, kterou mám odsouhlasenou. Je jasné, že zákazník často nebude mít důvod ke zpřesňování údajů o GPU a postačí mu fakt, že má v terénu osazené hraniční znaky, v takovém případě GP nebude chtít vyhotovit. Zde je pouze dána možnost se k tomu zpřesnění evidovaných údajů dostat, pokud je o to zájem (dosud to nebylo možné - ačkoli názory na to a praxe byla různá). Z ustanovení § 77 odst. 2 písm a) Katastrální vyhlášky plyne, že bod s kk 8 na přímé spojnici bodů s kk 3 nebo 4 nesnižuje kód způsobu určení výměry. Výměra tak může být zpřesněna i bez vytyčení vložených bodů na přímém úseku.</p> <p>K bodu 2. Pokud není souhlas všech dotčených vlastníků, nelze pozemek ze ZE do SGI doplnit. Vlastníku nezbývá, než buď počkat na obnovu, nebo pokud chce pozemek např. dělit, požádat katastrální úřad o doplnění neměřickým záznamem.</p> <p>K bodu 3. Ano, je to tak, jak píšete. Není to věcí předpisů katastru, takto je nastaven náš právní řád. Týká se to např. i SJM nebo podílového spoluvlastnictví podle obč. zákoníku.</p> <p class='kurziva-odstavec'>J. K. (ČÚZK) 26. 2. 2007</p> <h3>Nesouhlas sousedního vlastníka</h3> <p>Nedá mi to a zkusím se zeptat ještě trochu jinak v souvislosti s novou vyhláškou: Zápis GP na oddělení pozemku v případě, kdy se vytyčí nová hranice a soused, který sousedí s novou hranicí jen jedním bodem, nebude souhlasit s jeho vytyčením na hranici dotčené změnou? Jak jsem pochopil, bude i na takovéto případy nutný vytyčovací protokol a znamená to, že pokud si soused postaví hlavu, vlastník si svůj pozemek nikdy nerozdělí a nebo si bude muset rozdělovat jen po svém a okolo bude muset mít např. půlmetrovou rezervu 'svého pozemku'?</p> <p class='kurziva-odstavec'>J. W. 26. 2. 2007</p> <p>Určení hranice musí být vždy závazné, vždy se jedná o geodetickou činnost ověřenou ÚOZI. Když to přeženu, tak nezávazné hranice by bylo možné určit i sáhovkou nebo odkrokovat.</p> <p>Vůbec si nedovedu představit, jak KÚ bude evidovat závazné/nezávazné hranice. Jako by ČÚZK nestačil chaos v dokumentaci podrobných bodů zaměřených v S-JTSK. </p> <p>V případě nesouhlasu některého z vlastníků s vytyčenou hranicí pozemku (když předloží jiné vytyčení ověřené ÚOZI) musí být hranice označena KÚ jako sporná a záleží pouze na dotčených vlastnících, jak se dohodnou, příp. průběh hranice může určit na návrh některého z dotčených vlastníků soud.</p> <p>Zjišťování totožnosti dotčených vlastníků je zcela nesmyslné, podle mého názoru odporuje právním předpisům, nejsme žádný úřad...</p> <p>A co když vlastník pozemku nebo jeho dědic, svůj podpis po čase odvolá, protože byl např. učiněn pod nátlakem apod. Co dál? Takových 'šlápnutí vedle' bude asi v této vyhlášce víc.</p> <p class='kurziva-odstavec'>L. S. 26. 2. 2007</p> <p>Pokusím se odpovědět na tuto choulostivou otázku, s jejímž řešením jsem se dosud ne zcela ztotožnil.</p> <p>Souhlas vlastníků dotčených pozemků při vytyčení je samozřejmě nezbytný pro spolehlivé určení průběhu hranice. Přesto nelze umožnit vlastníku sousedního pozemku vetovat dělení takového pozemku, jehož hranice nejsou v terénu patrné (doslechl jsem se, že např. v Bavorsku bez souseda skutečně pozemek nerozdělíte, tam je však poněkud jiná situace). Při vytyčení bodu na dosavadní vlastnické hranici, ze které nová hranice vychází, se postupuje podle § 85 až 87 katastrální vyhlášky - tedy provádí se vytyčení. Podpis vlastníků všech dotčených pozemků je však ve vyhlášce vyžadován jen v souvislosti se zpřesněním evidovaných údajů katastru o geometrickém a polohovém určení a o výměře; k tomu v tomto případě nedochází.</p> <p>Elegantní řešení v tomto případě patrně neexistuje, a podle mého názoru nebude existovat, dokud budou body s kk8. Vytyčování hranic není pouze technickou disciplinou, je nutné akceptovat i právní stránku věci. Bohužel, stále jsou mezi námi 'geometři', kteří by nejraději z podkladů s přesností plus mínus autobus vlastníkům oktrojovali svou vytyčenou hranici za lepší a přesnější, než je ta, kterou za hranici dlouhá léta považují oni a dokonce by stanovovali její 'závaznost'.</p> <p class='kurziva-odstavec'>J. K. (ČÚZK) 26. 2. 2007</p> <p>Nedá mi to a musím reagovat na tuto poslední větu pana Kmínka. Při vytyčování hranice se vždy snažím postupovat co nejcitlivěji k sáhové mapě, poctivě hledám v dokumentaci staré měřické náčrty apod. Pokud jsou nalezené podklady přesné 'plus minus autobus', není to moje vina, ale odpovězte mi tedy, kdo jiný než ÚOZI by měl stanovit tu 'závaznost' hranice? K čemu tedy kulaté razítko, když kdokoliv zúčastněný může vetovat? Třeba jen vlastním nezájmem? V případě, že zákazník chce vytyčit PK a hned parcelovat, je to dost nepříjemná záležitost. Zkusím mu doporučit, aby počkal na obnovu... Co je to 'oktrojoval'? Jednak tomu nerozumím, za druhé mě to uráží...</p> <p class='kurziva-odstavec'>M. B. 27. 2. 2007</p> <p>Myslím si, že je třeba zdůraznit, jak se vše točí kolem hledání a stanovování hranic (rozměrů pozemku). Mnozí geodeti si skutečně myslí, že zaznamenaná hranice (a ta je vždy zaznamenaná s určitým stupněm nedokonalosti) je něco více, jak dohoda vlastníků. Jakákoliv interpretace do terénu je vždy jen pomůckou k nové dohodě. Pokud se tato činnost učiní nástrojem 'vnucení' (oktrojování - viz pojem Oktrojovaná ústava z dob Rakouska-Uherska!!!) je to nepochopení toho, co můžeme a nemůžeme.</p> <p>Prvotní při mapování vždy byla a je dohoda 'odkud pokud máte pozemek' (místní šetření). Geodet pak měří, počítá, zobrazuje... Ta dohoda není dohodou jednou pro vždy, neboť v první pol. 19. století nerozhodli vlastníci za nás později narozené! Je nutné s vývojem vědy, techniky a taky se změnami v přírodě provádět čas od času vše znovu (nová mapování). Pak se znovu hledá (upřesňuje) ona dřívější dohoda. Podobně i v mezičase mezi mapováními musí být dohoda nade vším.</p> <p>Jiná věc jsou spory, k jejichž řešení se hledají nástroje (názory) o průběhu hranic atd. Dohoda vlastníků je ale i zde nade vším. Teprve při nedohodě nastupuje arbiter.</p> <p>Mnozí geodeti s menším citem pro katastr, žel, přistupují k pozemkům jako k továrním výrobkům - má, mělo to, takový či onaký rozměr, protože výrobní dokumentace to hovoří. Geodézie ale není strojařina a pozemek nespadl z tovární linky.</p> <p>ÚOZI při zpracování GP nestanoví nic závazně, jen např. navrhuje dělení formou GP. Dojde k tomu a nebo nedojde je už mimo něho. Co když vlastník nedisponuje právy s pozemky, atd. atd. To je právní záležitost.</p> <p class='kurziva-odstavec'>V. S. 27. 2. 2007</p> <p>K příspěvkům J.K. a V.S.: Nevím, z čeho oba výše uvedení usoudili, že mnozí geodeti, kteří vytyčují hranice pozemků v terénu, považují dohodu dotčených vlastníků o průběhu vlastnické hranice za míň, než je její znázornění v dokladech KÚ. Skutečnost je jiná. Naprostá většina vlastníků, kteří si objednají vytyčení hranic, ve skutečnosti neví, kde hranice skutečně probíhá. Až při předání vytyčené hranice v terénu se s ní seznamují. Vytyčenou hranici jim nikdo nevnucuje!</p> <p>Mají možnost a právo se k ní vyjádřit. Každý z dotčených vlastníků může s vytyčenou hranicí nesouhlasit a navrhnout, kde by měla hranice skutečně vést. Otázkou je, zda oprávněně - o tom je ta dohoda dotčených vlastníků, příp. soudní řízení.</p> <p class='kurziva-odstavec'>L. S. 27. 2. 2007</p> <p>Samozřejmě to, jak zde vysvětlujete právní vztahy ke stanovení hranic pozemků, je nezpochybnitelné. Je zde spíše ten zásadní problém s vlastníky, kteří z nezájmu projednání vytyčené hranice ignorují, nebo jsou neznámo kde bydlící či dokonce mrtví. Potom, si myslím, by mělo postačovat, že vlastník byl vyzván s upozorněním, že pokud se nedostaví a nijak nereaguje, nebude brán na jeho pozdější připomínky zřetel. V tomto případě nikomu nic nevnucuji, ale dávám dostatečný prostor k dohodě. Je totiž zřejmé, že jeden nezjištěný či lhostejný vlastník zablokuje nakládání s nemovitostmi ostatním vlastníkům, a tím přeci omezí jejich základní práva. Následovat budou žaloby jak na takovéto vlastníky, tak i možná na úřady, že neumožní díky nepořádku v katastru svobodné nakládání s nemovitostí. Ze zkušeností s komplexními pozemkovými úpravami totiž vím, jaké jsou potíže s neprojednaným předválečným dědictvím (dědicové se občas najdou, ale trvá to i půl roku), se špatnou adresou (geodet na rozdíl od PÚ nemá přístup do registru obyvatel), s nenahlášenými změnami rodinného stavu apod. Často to končí stanovením opatrovníka, ale tyto možnosti jako geodeti nemáme!</p> <p>Nezájem vlastníka při pozemkových úpravách vyřeší rozhodnutí pozemkového úřadu, který rozhodne o výměně vlastnických práv i bez souhlasu vlastníka. Myslím si tedy, že podobný nástroj by měl mít možnost uplatnit katastrální úřad.</p> <p class='kurziva-odstavec'>V .L. 27. 2. 2007</p> <h3>Součinnost s vlastníky</h3> <p>V § 86 nové vyhlášky je uvedeno, že 'Písemnou pozvánku vytyčovatel prokazatelně doručí všem vlastníkům.'</p> <p>Je jasné, že v případě doporučeného dopisu, pokud se nevrátí - byl doručen. Ale co v případech např. když se vlastník přestěhuje, zemřel, je ze zahraničí a tamní pošta ho dle adresy v katastru nenalezne, a samozřejmě i u nás jsou někdy adresy i neexistujících vesniček, bez PSČ a tím pádem i nedohledatelné - jak to pak bude s tím prokazatelným doručením? Bude se pokládat za dostačující, pokud se vytyčovatel o doručení alespoň zasnaží? V případě nedoručení - neúčasti je ale zase problém se zpřesněním hranic pozemku atp. </p> <p class='kurziva-odstavec'>J. W. 26. 2. 2007</p> <p>Podle kterého právního předpisu jsme oprávněni zjišťovat totožnost osob?</p> <p class='kurziva-odstavec'>Kolega S. 26. 2. 2007</p> <p>Zjišťovat totožnost osob má právo každý. Není to v žádném právním předpisu zakázáno, totožnost zjišťují například i zaměstnanci pošty, banky... Pokud někdo odmítne prokázat totožnost, nelze samozřejmě nic dělat, on se prokazovat může, ale nemusí. Nelze se pak ale k němu chovat jako k vlastníkovi pozemku.</p> <p class='kurziva-odstavec'>J. K. (ČÚZK) 26. 2. 2007</p> <p class='tucna-kurziva-odstavec'>Pozn.: Shrnutí je redakčně upraveno jen v nezbytné míře srozumitelnosti, nikoliv proti duchu sdělení. Účastníky konference uvádíme jen iniciálami. Pokud u některých uvádíme ČÚZK, je třeba zdůraznit, že v žádném případě nevyjadřují oficiální stanovisko úřadu (nicméně netají, že zde pracují).</p>

Vladimír Svoboda

vyvěšeno: 20.05.2007
ID článku: 2523


Z časopisu Zeměměřič č. 07-04
[Server] Katastr nemovitostí [Pošta]