[Home Page]

Zeměměřické památky v ČR (díl 24.) - dodatky: profesoři, observatoře atd.

<h3>Karel Kořistka, Moravské náměstí 71, Březová nad Svitavou</h3> <p>Profesor Karel Kořistka (1825 až 1906) byl jednomyslně zvolen vůbec prvním rektorem polytechniky. To, že byl zvolen jednomyslně, bylo projevem ocenění za jeho zásluhy o reorganizaci polytechniky. Volba proběhla 14. 12. 1864 a účast na volbě byla stoprocentní. Kořistka byl ve funkci rektora v období 1864 až 1865 a 1866 až 1867.</p> <p>Na začátku 19. století dostala Praha první uspokojivý místopisný plán zásluhou Národního muzea. Podle Jüttnerovy kresby byla vyhotovena rytina v měřítku 1 : 4320. Po tomto plánu vznikl plán o rozměru 291 x 272 mm v měřítku 1 : 14 400 jehož autorem byl Karel Kořistka. Plán nesl název NIVEAU_KARTE DER STADT PRAG nach neuen Nivellements entworfen von CARL KOŘISTKA (Výškopisný plán Prahy). Na plánu s vrstevnicemi po 1 vídeňském sáhu a s barevnými vrstvami 100, 105, 115, 130, 150 a 170 sáhů položil Kořistka hlavní důraz na výškopis. Čím byla vrstva vyšší, tím byla tmavší.</p> <p>Kořistka bydlel v Březové, v horním patře domu na náměstí. Později tam byla pošta. Na domě je asi od roku 1974 pamětní deska. Ta byla původně vlevo od vchodu. V roce 2007 by v domě měla být zrušena prodejna a místo ní zřízeno Kořistkovo muzeum. Kořistka je pochován na Olšanech (viz Zeměměřič 2006/10).</p> <h3>Akademik Josef Ryšavý</h3> <p>Hrob významného geodeta Josefa Ryšavého (1884 - 1967) je na Olšanských hřbitovech poblíž čestného vojenského pohřebiště a pravoslavného kostela v oddělení 2ob-odd 15 uhst. Za upozornění na hrob profesora Ryšavého děkuji ing. Antonínu Holečkovi, emeritními pracovníkovi naší katedry.</p> <p>Josef Ryšavý vychoval řadu vynikajících geodetů. Ve školním roce 1947 - 48 se stal rektorem ČVUT a v roce 1953 byl jmenován členem ČSAV. Josef Ryšavý byl kromě pedagogické činnosti členem Národního komitétu geodeticko fyzikálního ČSAV, České matice technické a v zahraničí Mezinárodní unie geodeticko-fyzikální.</p> <p>V roce 1941 vydal publikaci Praktická geometrie (Nižší geodesie). Kniha na dlouhá léta ovlivnila několik generací geodetů. Kniha doznala řady vydání. První oddíl byl věnován měřickým přístrojům a jejich součástem a označení bodů. Ve druhém oddílu byla věnována pozornost úvodu vyrovnávacího počtu. Třetí oddíl byl věnován výkonnému měřictví a čtvrtý vyměřování malých částí zemského povrchu. Pátý oddíl pak vyměřování velkých částí povrchu zemského. Šestý oddíl se věnoval výškovému měření a sedmý tachymetrii. Osmý oddíl pak sestrojování plánů, devátý měření ploch a desátý dělení pozemků a úpravě pozemkových hranic. Závěrečný jedenáctý oddíl byl věnován opět vyrovnávacímu počtu.</p> <p>V roce 1946 předložil geodetické veřejnosti další známou knihu Vyšší geodesie. Kniha byla rozdělena na tři hlavní části: triangulace, geodesie matematická a geodesie dynamická či fysikální.</p> <h3>Pračkova hvězdárna v Nižboru</h3> <p>PhDr. Ladislav Pračka (1877 až 1923) se zabýval studiem proměnných hvězd a zpracoval pozorování prováděná prof. Vojtěchem Šafaříkem. Těsně před začátkem první světové války vybudoval v Nižboru soukromou hvězdárnu na severovýchodním svahu stradonického hradiště nad řekou Berounkou. Hvězdárna se nachází na průsečíku 14° východní zeměpisné délky a 50° severní zeměpisné šířky, na opačné straně údolí proti nižborskému zámku. Je vidět vlevo ze železniční trati Beroun - Rakovník. Kopule hvězdárny o průměru 5 m byla vybavena dvojitým dalekohledem o průměru 135 mm pro pozorování a 160 mm pro astronomické fotografování. Pračkova knihovna obsahovala více než 5000 odborných knih. PhDr. Pračka byl první, kdo v roce 1913 uveřejnil v časopisu Živa výzvu k založení astronomické společnosti, ale se svým návrhem neuspěl. Po jeho smrti v roce 1923 již v nižborské hvězdárně astronomická pozorování nikdo neprováděl.</p> <p>Dnes hvězdárnu připomíná pouze nefunkční na zeleno natřená kopule udržované vily, jejímž současným majitelem je kubánský módní návrhář Osmany Laffita. O současném životě v bytě je možné se dočíst v časopise Moderní byt 11/2002.</p> <h3>Hvězdárna Astronomického ústavu, Švédská 8, Praha 5</h3> <p>Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze byl založen v roce 1886 Augustem Seydlerem (1849 - 1891), profesorem teoretické fyziky a astronomie (viz Zeměměřič 10/2006). Ústav se nejprve nacházel ve vile na Letné, potom po velice dlouhou dobu sídlil ve Švédské ulici na Smíchově. Dnes je ústav součástí Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity a nachází se v areálu kampusu v Tróji. Hvězdárna na zahradě není funkční a zřejmě jako hvězdárna v Nižboru slouží jen k bytovým účelům.</p> <h3>Karel Anděl (1884 - 1948) a Jaroslav Štych (1881 - 1941) Štefánikova hvězdárna, Praha 1</h3> <p>V budově Štefánikovy hvězdárny se nacházejí dvě pamětní desky. Jedna je věnována spoluzakladateli Československé společnosti astronomické Karlu Andělovi, kterému v roce 1926 vyšla mapa Měsíce - Mappa Selenographica. Urna s jeho popelem je uložena v pilíři Štefánikovy hvězdárny. Na jeho počet je na přivrácené straně Měsíce pojmenován i kráter (35 km v průměru), v jehož blízkosti přistála posádka Apolla 16. Karel Anděl zemřel 17. 3. 1948. Druhá deska je věnována Jaroslavu Štychovi, zakladateli Československé společnosti astronomické a spoluzakladateli Štefánikovy hvězdárny v Praze. Na jeho desce je patrný vývoj názvu hvězdárny.</p> <h3>Štorchův dům, Staroměstské náměstí 16/552, Praha 1</h3> <p>Při procházce Prahou se nezapomeňte podívat na Štorchův dům, při vyústění Celetné ulice na Staroměstské náměstí. Na jeho fasádě se nachází obraz učence s knihou, glóbem, přesýpacími hodinami a dalšími pomůckami. </p>

(joh)

vyvěšeno: 20.05.2007
ID článku: 2526


Z časopisu Zeměměřič č. 07-04
[Server] HistorieZajímavosti [Pošta]