[Home Page]

Pavlovská mapa na mamutím klu v Národním museu

Profesor Veverka z ČVUT navštívil výstavu Lovci mamutů v NM V Praze a kromě Venuše, kterou oceňují mužští návštěvníci, a její předlohy, kterou oceňuje především on sám, a pravého nefalšovaného mamuta, který se líbí pro změnu ženám a hlavně dětem, se detailněji všímá nejstaršího kartografického dílka u nás.

Pavlovská mapa na mamutím klu
Je to supervzácnost, pocházející dokonce ze stejné doby a stejné lokality jako Venuše. Věstonickou Venuši našel, jak známo, v roce 1925 profesor Karel Absolon (1877-1960), významný moravský archeolog a paleontolog, badatel v oblasti Moravského krasu.
Zatímco Venuši zná snad každé malé dítě, o další archeologické památce, pocházející ze stejné doby i lokality, se toho mnoho neví. Tedy pokud nejste zrovna kartografové. Je trochu ostudné, že nejstarší kartografická památka na světě, cca 24 000 let stará mapa vyrytá do mamutího klu, byla na výstavu dovezena až v jejím průběhu. Pochválit nelze ani popisky, které jsou až příliš stručné. Mimochodem replika této mapy na klu je i součástí stálé expozice Národního muzea. Též s mizernými popisky.
Takže o co se jedná. Při archeologickém výzkumu tábořiště lovců mamutů u řeky Dyje v roce 1962 se nalezlo hodně mamutích klů i kostí a vše se uklidilo na jednu hromadu a vystavilo slunci a dešti. Když se na zimu odvážely kosti do depozitáře, tak se vzniklá tenká vápenitá krusta odloupla a na jednom klu se ukázala zajímavá rytina. Ta byla odborníky prohlášena za kubistickou manýru pravěkého lovce, který z dlouhé chvíle vyryl na kel soustavu čar.
Jasno do věci vnesl až badatel prof. Bohuslav Klíma, který poukázal na fakt, že se může jednat o geografický, byť poměrně abstraktní, náčrt oblasti místa nálezu. Soudobí kartografové se ztotožňují s názorem, že dvojitá linka kroutící se povrchem klu je liniová značka pro meandrující tok řeky Dyje, šrafurou jsou vyznačeny svahové poměry Pavlovských vrchů a světě div se – naprosto přesná lokalizace osady lovců mamutů pomocí bodové geometrické značky ve tvaru dvojitého kroužku. A máme zrod jazyka mapy v souladu s jeho dnešním pojetím. Bodové, liniové, plošné značky, kartografická abstrakce a generalizace. Tak se pojďme na ten klenot podívat.
Co mne naprosto udivuje dokonalé a precizní provedení rytiny. Ostrá perfektní kresba navíc na nerovném povrchu. Souběžné linky obrazu silně meandrující řeky Dyje běží vedle sebe v perfektní odlehlosti. Stejně tak další prvky kresby mapy. Ten chlap, který to ryl zřejmě špičkou pazourku, to měl prostě v ruce. Dívám se na mapu a trochu mi jezdí mráz po zádech. Stáří nálezu mezi 20 a 30 tisíci let. Naše generace, která vyrostla na románech Eduarda Štorcha a malíře Zdeňka Buriana si představu o lovcích mamutů udělat dokáže. Ale přeci jen trošku máme názor, že se jednalo o takové trošku chytřejší neandrtálce. Dnešní antropologové s tímto názorem velmi nesouhlasí a tvrdí, že kdyby se paleolitický lovec mamutů vykoupal, oholil, vzal si kravatu se sakem a koupil si lístek na výstavu, tak jej mezi návštěvníky prostě nerozeznáme. Kdoví, třeba tam i nějaký byl.

B. Veverka

vyvěšeno: 09.07.2007
ID článku: 2582
další informace: vystava.nm.cz/


Z časopisu Zeměměřič č. 07-06a07
[Server]
Kartografie
Historie Z domova
[Pošta]