[Home Page]

Ze „záhrobí“ geodézie, kartografie a KN

Pravidelně každý první čtvrtek v měsíci se na Novotného lávce č. 5 v Praze 1 schází stará garda geodetů, kartografů a katastralistů na „potlach“. Nehovoří se jen o zdravotních potížích a zkušenostech nabytých při realizaci přivýdělků ke svým skrovným důchodům, ale zejména, a to stále dokola, proč neustále klesá společensko-odborný význam našeho oboru, kterému zasvětili téměř celý svůj život. Možná že by někoho zajímalo, co si tito „staříci“ na začátku 21. století vlastně myslí a co jim na sklonku života tak trochu vadí. Problematiku je možné globálně rozdělit v podstatě do tří oblastí:

Absence veřejně dostupných informací o novodobějších významných osobnostech oboru

V pokračování zdařilé publikace Pavla Hánka „250 století zeměměřictví“, např. i „http://www.zememeric.cz/osobnosti“ jsou postrádány utříděné informace o dalších znamenitých osobnostech oboru, které si zaslouží pozornosti následujících generací zeměměřičů. Kdo z dnešní mladé generace má podrobnější povědomost o aktivitách takových znamenitých lidí, jakými byli bez nároku na úplnost např. pánové Doležal, Láska, Válka, Pichlík, Bartík a řada dalších a dalších? Možná by pomohla větší publicita stávajících prací v dané oblasti, např. z dílny ČSGK, SFDP, kolegy Ratibořského, seminářů „Z dějin GK“ Národního technického muzea (kolega Švejda) atd. A zejména pak větší frekvence specializovaných pořadů českých televizí a rozhlasových stanic ve prospěch oboru. Shromažďování podkladů na tomto úseku se ujali z řad seniorů kolegové Skládal a Hofmann, pokud ovšem jim to umožňuje jejich zdravotní stav a zejména redakce časopisu Zeměměřič na svém webu www.zememeric.cz/osobnosti.

Obor ztratil řídící centra

Obor v celkovém průřezu svých aktivit a působení začíná postrádat výrazná státní i společenská centra, která by dokázala účinně řídit a koordinovat uplatnění oboru ve společnosti i uvnitř oboru samotného a dokázat ho zastřešovat i pro něj smysluplně lobovat. Společnosti na všech úrovních není jednotně a komplexně v celé šíři dostatečně vysvětlována nepostradatelnost oborem dosahovaných výsledků, a to jak technických tak i právních. I když v nedávné minulosti byla výjimečná příležitost přesvědčit o tom instituce i občany a vytěžit tak pro obor významné zlepšení hmotných statků i společenských uznání do budoucna, nenašly se aktivity, které by to dokázaly, a obor zůstal ve stínu. Teď se bude bušit do stolu i na dveře daleko hůře. Přitom je zřejmé, že naši zeměměřiči jen „v holínkách“ už nedokážou dnes ani v budoucnu společnosti dokonale, odpovědně a na úrovni sloužit.

Prakticky zůstalo centrum jen pro katastr nemovitostí, jehož stav se však výrazně nezlepšuje (KM-D). Téměř stagnuje jeho fiskální význam, tak nezbytný pro celospolečenské uplatnění. Zastoupení v exekutivě zůstává variabilní. Rovněž profesní komoru s dominantním významem pro soukromý sektor se s podporou zákona nepodařilo v oboru ustavit. Také vojenská topografická a geografická služba do jisté míry řídící centrum ztratila. Je nutné si objektivně přiznat, že obor není účinně koordinován a je poměrně roztříštěný. Ani uvnitř resortu katastru nemovitostí se do jisté míry nepodařilo nastolit rovnoprávnost vzájemné spolupráce zeměměřičů státní a soukromé sféry, kdy práva první sféry dosud vysoce dominují.

Určitá řešení by mohla přinést širší neformální spolupráce ve prospěch oboru např. státních orgánů, a to i s aktivitami našich spolků (především s ČSGK a KGK), ale i redakcí odborných časopisů civilního a vojenského sektoru.

Zmenšuje se odborný rozsah působení a uplatnění oboru

Obor postupně ztrácí dominantní uplatnění v různých oblastech svého působení. Opět bez nároku na úplnost lze poukázat na některé z nich, například:

Sféra uplatnění výsledků databází katastru nemovitostí. Stále ve větším rozsahu jsou produkty, nejen nadhodnoty, v této oblasti vytvářeny mimo obor. Přestože tyto produkty mnohdy vznikají při větší spotřebě času i peněz, a to i duplicitně, jsou společensky i finančními zdroji hodnoceny výše než data zdrojová. Příkladem mohou být např. informační systémy a technické mapy měst, do jisté míry (s výjimkou některých soukromých iniciativ) i pozemkové úpravy a podklady pro sledování zemědělské výroby i agrotermínů, cenové mapy na obcích, tzv. „účelové katastrální mapy“ atd. atd.

Sféra kartografické vojenské i civilní tvorby a GIS ztrácí dominanci. Mnohde mimooborová produkce však roste a při zanedbávání autorských práv opět svými nemnohými účelovými prvky společensky i finančně je oceňována výše než zdrojová data.

Sféra inženýrské geodézie, kde snad i vlivem nedůsledné legislativy jsou mnohde testované odborné kapacity oboru nahrazovány třeba políry.

Sféra využití družicové gteodézie, kde obor s dobře vybudovanou technickou základnou participuje jen nepatrným podílem na nových směrech uplatňování především techniky GPS. Jedná se např. o oblasti sledování nejrůznějších druhů dopravy včetně automobilové, třeba při sledování průjezdů (mýtné) a bezpečnosti. Opět mimooborové aktivity jsou svojí nadstavbou hodnoceny výše než zdrojové aktivity oboru.

Zeměměřiči zůstávají dosti často pořád jen sběrači dat, něco jako sběrači larev a kořínků, a má se z toho nejlépe šéfkuchař, který to okoření, ohřeje a draho prodá. Měli bychom si co nejrychleji vymyslet jakousi „přidruženou výrobu“ a tak získat ve vlastní režii nějakou tu přidanou hodnotu. A ceny? Ty si kazíme sami. Je nás možná moc a asi málo dobrých.

Závěr

Jedním z významných důsledků uvedených skutečností (názorů), především roztříštěnosti oboru, je, že se poměrně snižuje jeho celospolečenské ohodnocení. S tím ruku v ruce přichází i postupný úbytek jeho hmotných statků i hmotného ohodnocení, což minimalizuje jeho zisky. V očích společnosti neoprávněně zůstáváme pouhými měřiči. Značné investice do vzdělání včetně odborného školství zůstávají nedoceněny. Promyšleně organizovaná, nikoliv však integrovaná kontrola dosahovaných výsledků nenalézá všude odpovídající odezvu v provozní praxi a nelze tvrdit, že by se kvalita výsledků pronikavě a všude zvyšovala. Svůj podíl na analyzovaném stavu má i úroveň naší legislativy. Mnohým kolegům se zdá, že např. chybí promyšlená a důsledně prosazovaná „ohlašovací povinnost“, obhajoba autorských práv, prosazení integrovaného kontrolního systému, dokonalejší definice a prosazení rozdělení kompetencí i uvnitř oboru, a to jak na úseku organizace a řízení, tak i ve věcech právních i ekonomických. Možná ale, že klíčový význam může mít i celkový přístup provozní praxe k existujícím problémům i osudu vlastního oboru. Přínosem by mohly být společnými aktivitami oboru připravované semináře zaměřené na vývoj oboru v souvislosti s dynamickým rozvojem informačních a telekomunikačních technologií, rozšiřování masového využití internetu, společné vytváření systému kontroly geoprostorových dat, na eventuální vzájemné výměny dat a informací pro podporu rozhodování, založeného na geodatech, a konečně i na fenomén ekonomické, včetně cenové, politiky oboru a jeho legislativy. Všichni kolegové se pak shodují v názoru, že po odchodu starší generace zeměměřičů může být situace v uvedených oblastech ještě horší a že je nezbytné získat pro řešení problematiky oboru ve větší míře nastupující mladou generaci. Např. data shromažďovaná v dnes zaváděném programu INSPIRE by měl v budoucnu vždy verifikovat „odpovědný geodet“ pro tuto oblast.

Ing. M. Roule,CSc.

Tel. 603 426 106

Email roule@avo.cz

Publikováno na 9. sjezdu ČSGK dne 27.3.2009

Ing. M. Roule,CSc.

vyvěšeno: 31.03.2009
ID článku: 3324
další informace: www.zememeric.cz/osobnosti


Z časopisu Zeměměřič č. 09-03a04
[Server]
Geodézie
Kartografie Zajímavosti
[Pošta]