[Home Page]

Keplerovo muzeum v Praze se otevírá veřejnosti

Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Mezi jeho nejvýznamnější události v České republice patří otevření Keplerova muzea v Praze.

Na Starém Městě nedaleko Karlova mostu, v Karlově ulici č. 4, Praha 1 bude v úterý 25. srpna 2009 ve 20:00 slavnostně otevřeno Keplerovo muzeum v Praze. K této slavnosti jsou zváni primátor hl. m. Prahy, osobnosti z oblasti vědy a kultury, představitelé České astronomické společnosti a účastníci mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku (www.ntm.cz/kepler2009) věnované Keplerovu dílu, která bude v Praze právě probíhat. Vernisáž bude zahájena provedením díla dobového skladatele Johna Dowlanda (1563 – 1626) What poore astronomers are they. V průběhu vernisáže také zazní píseň o mimořádné události z doby Keplerovy - pádu meteoritu Odrance v roce 1619.

Od středy 26. srpna 2009 bude expozice otevřena veřejnosti.
Název: Keplerovo muzeum v Praze
Adresa: Karlova 4, 110 00 Praha 1
Web: připravuje se na adrese www.KeplerovoMuzeum.cz (v době otevření bude již v provozu)
Otevírací doba: denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin
Vstupné: 30 Kč dospělí 20 Kč děti, učitelé a senioři od 70 let zdarma děti do 6 let a členové České astronomické společnosti

V domě, kde Johannes Kepler strávil posledních pět let pražského pobytu (1607 až 1612) a připravil k vydání významný spis Astronomia nova, byl na druhém nádvoří upraven prostor, v němž nová expozice přiblíží život, dílo a osobnost Johanna Keplera. Muzeum vzniká v Mezinárodním roce astronomie 2009 (nad nímž v České republice přijal záštitu také pražský primátor Pavel Bém) díky porozumění majitelky domu paní Jitky Steinwaldové a s podporou České astronomické společnosti (odborná a organizační podpora), Magistrátu hl. města Prahy (finanční podpora) a Agentury ProVás. Realizaci expozice zajistila a finančně projekt podpořila Agentura ProVás, která podle scénáře předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti Aleny Šolcové v úzké spolupráci s ředitelem agentury Vojtěchem Sedláčkem muzeum realizovala a bude také zajišťovat jeho provoz. Grafické návrhy a jejich realizace jsou dílem Lenky Kerelové, Kateřiny Kerelové a Lenky Kotulákové. Provozovatelem muzea je Česká astronomická společnost, vědecká společnost s historií od roku 1917 sdružená v Radě vědeckých společností České republiky při Akademii věd. Na malé ploše, kterou historický objekt v Karlově ulici č. 4 nabízí, jsou pro návštěvníky připraveny poutavé informační panely a několik displejů s ojedinělými animacemi, např. záznamem reálného růstu sněhové vločky. Je zde také funkční model zubového čerpadla, který si návštěvník může vyzkoušet. Na své si i v tomto historickém tématu přijdou děti, najdou zde několik překvapení. Popisy expozice jsou v českém a anglickém jazyce. Muzeum je určeno nejširší veřejnosti, školním skupinám, středoškolským i vysokoškolským studentům a zahraničním turistům. V muzeu bude možné zakoupit upomínkové předměty.

Tři kruhy v logu Keplerova muzea představují postupně Mars, Zemi a Slunce. Jsou to tělesa, jejichž vzájemnou polohou se Kepler v Praze zabýval. Autorkou loga je Kateřina Kerelová. I samotné vstupenky návštěvníky překvapí. Najdou na nich totiž astronomický ciferník pražského orloje, na němž bude znázorněn přesný okamžik vstupu do muzea, který bude také uveden po staročeském a babylónském způsobu. Nebude chybět ani hvězdný čas. Na druhé straně vstupenky je natištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy. Celou mapu lze složit z 12 vstupenek. Originální vstupenku vytvořil Vojtěch Sedláček.

Johannes Kepler (1571-1630) žil v Praze 12 let. Vydal zde více než 30 prací. Pražské období se považuje za nejdůležitější v jeho životní dráze. Kromě objevu eliptické dráhy planety Mars zde vysvětlil, jak lidské oko vidí či jak léčit oční vady – krátkozrakost či dalekozrakost. Navrhl a popsal konstrukci astronomického dalekohledu. Zabýval se souměrností v přírodě. Určil, že tvar sněhové vločky je vždy šestiúhelníkový. Navrhl pro fontánu v zahradě Rudolfa II. typ čerpadla, který se dodnes po něm jmenuje. Pozoroval v Praze v roce 1604 supernovu. Vyslovil zde hypotézu o nejhustším uspořádání koulí, kterou se zabývají vědci ještě v 21. století.

Protestant Kepler patří mezi ty mimořádné osobnosti, které jsou morálně silné a pevné ve svých názorech. Jeho upřímnost, s níž ve svých pracích popisuje obtížnou cestu k objevům, nám dovoluje nahlédnout do života vědce na přelomu renesance a baroka.

Keplerova muzea nebo pamětní místnosti byla již dříve zřízena ve městech, která jsou se jménem astronoma a matematika Johanna Keplera spojena – německý Weil der Stadt (nedaleko Stuttgartu), rakouský Štýrský Hradec (Graz), německé Řezno (Regensburg). Praha se k nim v Mezinárodním roce astronomie důstojně připojuje.

Pavel Suchan, Česká astronomická společnost, tiskový tajemník

vyvěšeno: 24.08.2009
ID článku: 3469
další informace:www.ntm.cz/kepler2009
www.KeplerovoMuzeum.cz


Z časopisu Zeměměřič č. 09-07a08
[Server]
Historie
Zajímavosti Z domova
[Pošta]