[Home Page]

Stavební zákon a činnost stavebních úřadů při dělení a scelení pozemků před vyhotovením geometrického plánu



Úvod
Vlastnické a jiné věcné právo osob omezuje v návaznosti na ustanovení čl. 2 odst. 2 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod („Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“) stavební zákon tak, jak vyplývá z níže uvedených ustanovení. Toto omezení je nad popisovým polem každého geometrického plánu vyjádřeno poučením: „Dělit nebo scelovat pozemky lze jen na základě územního rozhodnutí, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením“.
Územní rozhodnutí (souhlas) nebo obdobná listina je podle ustanovení § 5 odst. 1 písm f) („účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu4) ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu“) povinnou přílohou návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického nebo jiného věcného práva v případě, kdy neoddělitelnou součástí listiny (kupní, darovací, směnné, nebo obdobné smlouvy) je geometrický plán na dělení pozemku (pozemků).

§ 76
(1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, za tímto účelem si může vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li mu podmínky využití území a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.

§ 77
(1) Územním rozhodnutím je rozhodnutí o
a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění stavby"),
b) změně využití území,
c) změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území,
d) dělení nebo scelování pozemků,
e) ochranném pásmu.
(2) Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí.

§ 82 Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků a staveb na nich, které jsou předmětem rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu33), popřípadě není důvodné stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků.
Komentář: Toto ustanovení je třeba využít tehdy, je-li dělený pozemek přístupný z veřejné komunikace, nově vzniklé pozemky budou přístupné také a je důvodné v žádosti  tvrdit, že není třeba postupovat ve správním řízení podle § 77 odst. 1 písm. d) se všemi účastníky řízení a postačí komunikace jen mezi žadatelem a stavebním úřadem.

§ 85 Účastníci územního řízení
(1) Účastníky územního řízení jsou
a) žadatel,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.
(2) Účastníky územního řízení dále jsou
a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),
b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,
c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis,
d) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu35); v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.
(3) Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.

§ 86 Žádost o vydání územního rozhodnutí
(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje pozemků a staveb.
(2) K žádosti žadatel připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí.
b) rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-li o koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 6, vydané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury,
d) dokumentaci záměru.
(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka anebo dohodu o parcelaci; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit nebo vyměnit.
(4) Vyžaduje-li záměr posouzení vlivu na životní prostředí, připojí žadatel k žádosti stanovisko příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu11), 36). Bude-li toto hodnocení prováděno souběžně s územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí.
(5) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 196
(1) Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro která prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na těchto formulářích, a to i v elektronické podobě podepsané podle zvláštních právních předpisů58).
(2) Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná.

Závěr
Nezřídka se stává, že úředníci stavebních úřadů neznají dobře předmětnou problematiku souvislostí stavebního práva, zeměměřictví a katastru nemovitostí a protiprávně vyžadují geometrický plán, na němž chtějí (nebo dodatečně třeba i odmítnou) vyznačit územní rozhodnutí nebo souhlas s dělením případně scelením pozemků. Tento postup je třeba rázně odmítnou s poukazem na úvod a výše uvedená ustanovení.
Nejlepší metodou, která obvykle předejde nedorozumění geodeta s úředníkem, je profesionální vyplnění tiskopisu ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O DĚLENÍ NEBO SCELOVÁNÍ POZEMKŮ podle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

Tento text vznikl pro lehčí orientaci čtenáře v problematice při studiu problematiky <b>Dělení a scelení pozemků a geometrický plán</b>, které se věnuje časopis Zeměměřič.

pp

vyvěšeno: 07.09.2010
poslední aktualizace: 04.10.2010
ID článku: 3800


Z časopisu Zeměměřič č. 10-09a10
[Server] Katastr nemovitostí [Pošta]