[Home Page]

Stres, šikana a mobbing v geodézii a katastru

Bojíte se chodit do práce?, zkuste se obrátit s podnětem třeba na Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci...

Pracovní prostředí se v důsledku zavádění nových technologií, materiálů a pracovních procesů výrazně mění. Změny v rozvržení, organizaci a řízení práce mohou vyvolat vznik nových oblastí rizik, jež mohou vést ke zvýšené úrovni stresu a posléze mohou mít velmi neblahý dopad na duševní i fyzické zdraví pracovníků. Nová zpráva Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ukazuje, že hlavní psychosociální rizika souvisejí s novými formami pracovních smluv, nestálostí zaměstnání, zvyšováním intenzity práce, vysokými emocionálními nároky spojenými s prací, násilím při práci a s nedostatečnou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem. Stres při práci je jedním z nejsložitějších problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), se kterými se v Evropě setkáváme, a počet lidí trpících stresujícími podmínkami vyvolanými či zhoršenými vlivem práce navíc pravděpodobně dále vzroste. Stres je druhým nejčastěji uváděným zdravotním problémem souvisejícím s prací a postihuje 22 procent pracovníků v EU (2005). Studie naznačují, že stres stojí v pozadí 50 až 60 % všech zameškaných pracovních dní. V roce 2002 byly roční ekonomické náklady na stres při práci odhadovány v rámci EU na 15 na 20 miliard EUR.

Práce v rámci nejisté pracovní smlouvy představuje pro pracovníky zdravotní riziko
Nejistá práce je obecně definována jako nekvalitní zaměstnání s nízkým příjmem, které skýtá nepatrnou možnost vzdělávání a kariérního postupu. Pracovníci s nejistými smlouvami obvykle vykonávají ty nejnebezpečnější práce, pracují v horších podmínkách a dostává se jim v menší míře školení o BOZP. Práce v nestabilním pracovním prostředí může vést k pocitu nestálosti zaměstnání, který značně zvyšuje stres při práci.

Zvyšování intenzity práce vede ke zdravotním problémům
Ve snaze dodržet přísné termíny a udržet vysoké pracovní tempo je v EU velké pracovní zátěži a tlaku vystaveno čím dál tím více pracovníků. Rovněž snižování počtu pracovníků, rostoucí množství informací, jimiž se pracovníci musejí v důsledku nových komunikačních technologií zabývat, a vyšší nároky kladené na menší počet pracovníků mohou vést k většímu stresu při práci.

Nedostatečná rovnováha mezi pracovním a soukromým životem má vliv na rodinu
Velká pracovní zátěž a nepružná pracovní doba znesnadňují dosažení přiměřené rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zvláště pak u žen, které mnohdy stále pracují „na dvě směny”, v práci a pak doma. To může vést ke stresu a dalším negativním dopadům na lidské zdraví, především nemají-li zaměstnanci možnost přizpůsobit si pracovní podmínky svým osobním potřebám. Více než 40 % zaměstnanců v EU-27, kteří pracovali hodně přesčas, uvedlo, že není s rovnováhou mezi pracovním a rodinným životem spokojeno. — (zs)

Evropské observatorium rizik bylo zřízeno v roce 2005 jako součást Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Demografické změny a vývoj v organizaci práce a výrobních metodách vytvářejí nové typy rizik pro bezpečnost a zdraví pracovníků, které vyžadují nová řešení. Cílem observatoria rizik je stanovit nová a vznikající rizika a propagovat včasná preventivní opatření. Observatorium popisuje tendence a základní faktory a předpovídá změny pracovního prostředí a jejich pravděpodobný vliv na bezpečnost a zdraví.

Text vyšel v časopisu Zeměměřič 3+4/2008.

redakce

vyvěšeno: 18.03.2011
ID článku: 3963


Z časopisu Zeměměřič č. 11-03a04
[Server] Resort ČÚZK [Pošta]