[Home Page]

Existuje šikana v rezortu ČÚZK?

Odpovídá ředitel personálního odboru ČÚZK...

Domníváte se, že zažívají zaměstnanci vaší organizace šikanu na pracovišti? Běžně se už i u nás používá termín mobbing. (Mezi zaměstnanci z interních nebo externích zdrojů? Šikanu v jaké podobě?)
Především – mobbing a šikana není jedno a totéž, jde o dvě rozdílné záležitosti. Šikana způsobuje své oběti zjevné, okamžité utrpení a pokud je takové jednání odhaleno, je trestně postižitelné. S takovým jevem jsme se v naší organizaci nesetkali. Mobbing je dlouhodobější, rafinovanější proces, obtížněji zjistitelný a hůře postižitelný. Rozhodně se však nedá říci, že by systematické zákulisní intrikování, omezování a pronásledování oběti, které takové jednání charakterizuje, bylo méně závažnějším jevem než šikana. Tam, kde pracují lidé ve větších kolektivech a kde existují vztahy nadřízenosti a podřízenosti, nikdy nelze mobbing zcela vyloučit. Jediná možnost, jak takovým jevům předcházet, jsou pevně stanovené, jasně formulované a všemi kontrolované zásady kultury organizace a stálá péče o kvalitu mezilidských vztahů na pracovišti.

Myslíte si, že jsou vaši zaměstnanci vystaveni stresu?
Nepochybně jsou a pokud si uvědomíme zvyšující se nároky na pracovní vytížení každého zaměstnance našeho resortu, bylo by podivné, kdyby tomu tak nebylo.

Jaké jsou asi příčiny jejich stresu?
Obrovský nárůst práce. Počet provedených zápisů práv vkladem do katastru nemovitostí, na základě kterých vzniká vlastnické právo, se za uplynulých 10 let více než zdvojnásobil, a v posledních letech roste průměrným tempem o 15 % ročně. Když si k tomu připočtete výrazné zvýšení počtu deklaratorních zápisů záznamem, soustavný tlak na snižování lhůt při vyřizování vkladů práv do katastru nemovitostí, veliký důraz na kvalitu práce a skutečnost, že od roku 2000 se snížil počet zaměstnanců v resortu o 7 %, je zřejmé, že se stresovým situacím v naší organizaci nevyhneme.

Jak se stresem u zaměstnanců bojujete? (Předcházíte nebo až řešíte? Případně proč si myslíte, že netrpí stresem?)
Není to žádný lítý boj, spíš nikdy nekončící proces obousměrné komunikace mezi vedením a zaměstnanci, která se někdy daří, někdy méně. Snažíme se našim zaměstnancům v programech vzdělávání zprostředkovat informace o pracovní problematice z různých pohledů, především psycho-sociálního, manažerského, aby dokázali pracovní proces vnímat v celé jeho složitosti.

A jak předcházíte stresu vrcholových manažerů?
Některým stresovým situacím se přes veškerou zkušenost a připravenost předejít prostě nedá. Jsou však stresové stavy, které jsou z pozice manažerů ovlivnitelné a záleží na nich samotných, na jejich vhledu do problematiky manažerské práce a na umění eliminovat v samém zárodku nebezpečí, které na každého, prací zavaleného vedoucího zaměstnance, čeká. V naší organizaci se již řadu let realizují pravidelné psycho-sociální výcviky, ve kterých se vrcholoví manažeři mimo jiné seznamují se způsoby, jak prostřednictvím stresu „nevyhořet“.

Jaké si myslíte, že jsou příčiny jejich stresu?
Stejné jako u ostatních zaměstnanců. Navíc pozice vrcholného manažera má nezáviděníhodnou „přidanou hodnotu“. Tou je obrovská odpovědnost, kterou mnohdy jejich pracovní okolí nevidí, někdy pohříchu ani vidět nechce.

Jak je to u středního managementu, který je pod dvojím tlakem?
Dvojí tlak je výsledkem špatného řízení a zanedbaných interpersonálních vztahů na pracovišti. Naši vedoucí zaměstnanci se snaží onen dvojí tlak, řečeno technologicky, nahradit společným tahem jedním směrem. Je to samozřejmě velmi obtížné a ne vždy a všude se nám to ještě daří.

Jaké zaměstnanecké výhody ve vaší organizaci nabízíte?
V naší organizaci se v odměňování řídíme nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. V systému zaměstnaneckých a sociálních výhod se pak jedná především o závodní stravování s příspěvkem zaměstnavatele, pružnou pracovní dobu, pět týdnů dovolené, a možnost čerpání prostředků z FKSP. Nezanedbatelné finanční prostředky investujeme do zkulturnění pracovního prostředí mnohých pracovišť resortu, veliký důraz klademe na vytváření podmínek pro další osobnostní a profesní rozvoj každého zaměstnance.

Lze nějak vyčíslit přínosy nebo úspory, které vznikly pohodou na pracovišti? Kolik peněz ročně na jednoho pracovníka věnujete na antistresová opatření?
Pohoda na pracovišti se penězi vyčíslit nedá. Stejně tak nelze žádnými měrnými jednotkami kvantifikovat přínosy, změny a posuny, které se odehrávají v „psychologickém terénu“ zaměstnanců. Z takové skutečnosti se lze jen velmi radovat.

Rozhovor vyšel v Zeměměřiči č. 3+4/2008.
Pozn. redakce: Pokud v rezortu zažíváte šikanu nebo mobbing, můžete se obrátit na Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo personální odbor ČÚZK. Výsledek vaší stížnosti rádi zveřejníme.


Petr Zajíček byl personalista rezortu před několika lety a dnes je již v důchodu. Jméno jeho nástupce je Mgr. Ota Kalaš - ota.kalas@cuzk.cz - doplněno 21.3.2011

— Petr Zajíček, ČÚZK

vyvěšeno: 18.03.2011
ID článku: 3964


Z časopisu Zeměměřič č. 11-01a02
[Server] Resort ČÚZK [Pošta]