[Home Page]

Za stagnaci a pokles cen v geodézii mohou zejména velké firmy - ohlasy

V posledním čísle Zeměměřiče (3+4/2011) se mi velmi líbil článek Ing. Milana Hromádky: "Za stagnaci a pokles cen v geodézii mohou zejména velké firmy".

Nechci tímto reagovat na tvorbu cen v geodézii, ale na jiný problém, na který autor stručně a výstižně poukázal - a sice na velký počet pracovníků v oboru geodézie, kteří by svým profesním zařazením měli pracovat úplně někde jinde!

Přemýšlím, kdo z nás by si nechal např. vyoperovat slepé střevo absolventem gymnázia, který si o této operaci něco přečetl a nabyl dojmu, že na ni vlastně nic složitého není ...?

V době, kdy se neustále volá po zvyšování prestiže našeho oboru, by nám nemělo být lhostejné, kolik procent skutečných geodetů dostane možnost skutečnou geodézii dělat.

Vždyť už přece tady máme zástupy rychlokvašených geodetů, kteří jsou přece tak šikovní a hlavně jsou levní.

Zdravím redakci i autora článku.
Michal Mudra, Jeseník


I já vidím jako jeden z problémů zaměstnávání nekvalifikovaných osob na zeměměřické činnosti. Přitom zákon č.200/1994 Sb. v §3 odst. 3 a 4 jasně definují, kdo je oprávněný zeměměřické činnosti vykonávat. Myslím, že legislativa toto řeší zcela jasně. Pokud to nebudeme respektovat my geodeti a strpíme vedle sebe tyto nekvalifikované síly, nemůžeme se divit, že jsme tak, kde jsme. Ano, stát u stroje a mačkat tlačítka je snadné, ale v některých situacích jsou právě znalosti a vzdělání ty aspekty, které rozhodují o kvalitním výsledku naší práce. V opačném případě by měly nastoupit kontrolní orgány (ZKI, ČOI), a tyto prohřešky postihovat.

Děkuji, s pozdravem
Ing. Zdeněk Drápela, Geocart CZ, a.s.


Pane ing Milane Hromádko,
se zájmem jsem si přečetl v Zeměměřiči 3+4/2011 Vaši úvahu „Za stagnaci a pokles cen v geodézii mohou zejména velké firmy“.
Máte pravdu ve věci „kvalifikovanosti“ rychlokvašek, vůbec máte v lecčems pravdu, jen s posledním odstavcem se nemohu zcela ztotožnit.
Domnívám se, že velká firma (mimochodem: to je od kolika pracovníků?) by měla nabídnout i širší spektrum prací než „vlk samotář“ orientovaný na geometrické plány. Velká firma potřebuje vytvořené systémy (kvalita – ISO, ekonomika – dlouhodobé výhledy, finanční rezervy, technické vybavení atd.). Velká firma když se zastaví na týden, nese daleko větší škodu než malá firma (ten „vlk samotář“). Velká firma má podstatně větší režii než samotář vyrábějící v obýváku Nehledě k tomu, že když malá firma propustí 30% lidí, jedná se o jednotlivce, u velké firmy to znamená zásadní ovlivnění životního standardu až u desítek lidí a jejich rodin. Je to tedy nesouměřitelné. Kdo tedy může být levnější?
Ceny jsou v současnosti skutečně nereálné, urážející naši odbornou veřejnost, chce se mi konstatovat, že by měly být přímo žalovatelné. Ale ruku na srdce: vše souvisí s přidanou hodnotou prací a společenským postavením oboru. My zpracujeme mapový podklad za 10 tisíc a klient se diví jak jsme drazí, projektant vezme tlustou fixu, udělá do našeho podkladu tlustou čáru a klient zcela bez výhrad zaplatí za tuto čáru 50 tisíc. Z toho plyne poučení: pokud bude zeměměřič pouhým sběračem dat, bude muset být i sběračem kořínků, červíků a larv, to aby se uživil.
Společenské postavení si nevybudujeme v montérkách, holínkách a čepicích „hadovkách“. To když se objeví na vesnici, tak budou domorodci nikoliv objednávat geometrické plány, ale zavírat slepice a další drobné hospodářské zvířectvo před nájezdem geodetů.
Zkrátka: všechno má svoje! Zkrátka: zřejmě na zničených cenách našich prací mají všichni zhruba stejný podíl.
František Janovský, Litoměřice

redakce

vyvěšeno: 12.04.2011
poslední aktualizace: 19.04.2011
ID článku: 3987


Z časopisu Zeměměřič č. 11-03a04
[Server] RůznéŠkolství [Pošta]