[Home Page]

Staré mapy osiřely

Po delší nemoci zemřel 13. května 2012 jeden z nejvýznamnějších znalců dějin kartografie u nás, doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc. Pro čtenáře Zeměměřiče napsal docent Mucha například rozsáhlou recenzi o Atlas Maior 1665.

Ludvík Mucha se narodil 29. června 1927 v severočeských, dnes již zaniklých Ervěnicích, i když jeho rodové kořeny sahají na jižní Moravu. Po zabrání pohraničí rodina odešla do Prahy, kde pozdější docent Mucha absolvoval střední školu. Další jeho kroky vedla na pražskou univerzitu, kde vystudoval dějepis a zeměpis. Na fakultě se stal žákem Karla Kuchaře, který ho přivedl ke starým mapám, které se staly Muchovým osudem.

Od roku 1952 přednášel více než čtyři desítky let jako odborný asistent a od roku 1983 jako docent na Přírodovědecké fakultě UK. Přednášel tu i „klasickou“ kartografii, matematickou a regionální geografii, odborně se ale zaměřil zejména na dějiny kartografie. V návaznosti na dílo svého učitele a kolegy Kuchaře se zaměřil zejména na období 19. století: vyčerpávajícím způsobem zdokumentoval život a dílo Jana Felkla, Josefa Brunclíka, Václava Merklase, řadu dalších osobností zpracovali v Muchou vedeným diplomových pracích jeho žáci. Na fakultě učil až do odchodu do penze v půlce 90. let, ale i pak ještě několik let učil jako externista. Byl zakládajícím členem Čs. národního kartografického komitétu, účastnil se i mezinárodní spolupráce v oboru. Mezi mnoha konferencemi, na nichž se docent Mucha zúčastnil, vynikají jím spoluzaložená a dlouhá léta organizovaná sympozia „Z dějin geodézie a kartografie“ v pražském Národním technickém muzeu.

Svou odbornou práci ale dokázal spojit i se svými koníčky – studiem vlajek (vexilologií), poštovních známek (filatelií) a slunečních hodin (gnómonikou). Zejména Filatelistický atlas známkových zemí je prací takřka nepřekonatelnou, která by neměla chybět v knihovně žádného sběratele. Stejně tak Muchovy knihy o vlajkách různých zemí světa, i jeho pravidelné informace o nových vlajkách v časopise Lidé a země, jsou klasikou svého oboru, v němž ostatně dlouhá léta působil jako předseda Vexilologického klubu.

Statečně bojoval i s nemocí, která ho trápila několik posledních let. Jedno z posledních konferenčních vystoupení, které si připravil, se týkalo mapového obrazu jeho rodných Ervěnic. Snad symbolicky nyní odešel za svým rodným městem, které bohužel, stejně jako pan docent Mucha, není mezi námi…

Pozn. redakce: Poslední rozloučení s Ludvíkem Muchou proběhlo v úterý 22. května 2012 ve 14 hodin v kostele Sv. Markéty v Praze 6 - Břevnově.

Jiří Martínek, 20. května 2012

vyvěšeno: 22.05.2012
ID článku: 4148
další informace: www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=1987


Z časopisu Zeměměřič č. 12-05a06
[Server]
Kartografie
Školství Historie
Z domova
[Pošta]