[Home Page]

„Field-to-Finish“ – od terénu k výkresu

V minulém čísle Zeměměřiče jsme vám krátce představili firmu Carlson Software a koncept programových řešení pro geodety. Článek nazvaný „Od terénu k výkresu“ je volným překladem v zahraničí hojně používaného termínu „Field-to-Finish“. Pojďme se teď podívat, co to vlastně pro uživatele znamená.

Co je to „Field-to-Finish“?

V jednoduché formě pracuje v režimu „Field-to-Finish“ v podstatě každá geodetická firma. Jedná se o to, že měřeným bodům v terénu – tedy například souřadnicím v systému S-JTSK – geodet přiřadí čísla bodů a většinou i nějaký kód nebo atribut, aby pak jeho kancelářskému kolegovi bylo jasné, o jaký objekt se jedná. Běžný software potom vykreslí mapu se značkou pro tento objekt, vedle které se objeví číslo měřeného bodu. Tím přeneseme informaci „z terénu do výkresu“. Pokud geodetický výkres bereme jako náš finální produkt, pak by nám už interpretace pojmu „Field-to-Finish“ měla být jasná.

K čemu obvykle dochází?

V současné době zeměměřická firma většinou vyšle ven člověka s úkolem jednoduše naměřit nebo vytyčit potřebné body v terénu. Informaci, kterou tento člověk pak přinese do kanceláře, potom zpracovává s nějakou časovou prodlevou buď on sám, nebo spíše jeho kolega pracující s kancelářskou softwarovou aplikací. A tam dochází k tomu, že velice často se musí dohledávat informace o tom, jaký je vůbec mezi jednotlivými naměřenými objekty vztah, ztrácí se spousta dalších užitečných informací o terénu. Často i člověk, který si současně s měřením vede náčrt liniových spojení mezi body, se potom ve vlastním náčrtu ztratí a musí potřebnou informaci někde dohledat, případně se na místo měření vrátit.

Jak tomu zabránit?

Vše lze zefektivnit tím, že se člověk v terénu naučí používat kódovou tabulku. Samozřejmostí by mělo být alespoň užívání kódů pro liniové objekty, tzn. že objekty se stejným kódem (například LINIE) se spojí čarou. Carlson Software jde v tomto směru ale podstatně dále. Jsou definovány kódy pro propojení posledního bodu s prvním, pro definici kruhových nebo přechodnicových oblouků, podélných a příčných profilů. Kódová tabulka umožní i přiřazení symbolu k měřenému bodu, takže už v terénu může uživatel nastavit kód tak, aby se potom v kancelářské aplikaci objevil místo obecného symbolu pro bod třeba strom nebo vodočet. Kódování umožňuje i nastavení barev, takže linie pro různé objekty budou pak v kanceláři od sebe jasně odlišitelné. Lze nastavit například vyšrafování ploch: po ukončení plošného objektu daným kódem našemu softwaru řekneme, že má plochu vyšrafovat a přiřadit k ní údaj v metrech čtverečních. Přímo v terénu můžeme dokonce určovat i to, v jaké vrstvě, respektive hladině výkresu se má měřený objekt zobrazit.

Carlson Software má pro všechny tyto možnosti definované kódové tabulky; zároveň ale poskytuje možnost tyto tabulky jednoduše upravit do češtiny a do podoby, která je přímo adaptovaná na pojmy, které vaše firma běžně užívá. Pak jde jen o to, své terénní pracovníky naučit používat vaši tabulku v terénu. Celý proces se tím zautomatizuje a vaši práci to tak dlouhodobě zefektivní.

Hudba budoucnosti? Ne – možná realita!

Pokud vezmeme v úvahu fakt, že terénní záznamníky jsou už běžně vybaveny SIM kartou a službou GPRS, EDGE nebo 3G, můžeme internetové připojení využít i k tomu, že měřič odněkud ze stavby pošle z polního záznamníku svůj hotový výkres přímo kolegovi do kanceláře. Kolega ho pak jen mírně poupraví a pošle na plotr k vytisknutí.

Tomáš Bláha

vyvěšeno: 20.08.2012
ID článku: 4184
další informace: cz.carlsonemea.com/down


Z časopisu Zeměměřič č. 12-05a06
[Server]
Geodézie
Software Různé
[Pošta]