[Home Page]

Česká a slovenská astronomie ve filatelii (5. díl)

[Na začátek] [O jeden zpět] [O jeden dál] [Na konec]

Josef J. A. Frič
(1861 - 1945)

Rodiči zakladatelů Ondřejovské hvězdárny byli Josef Václav Frič (1829 - 1891), revolucionář z roku 1848 a Anna Kavalírová-Sázavská, dcera zakladatele Sázavských skláren. V roce 1859 odešel J. V. Frič na revers na 20 let do vyhnanství. Místo do USA dojel jenom do Paříže, kde se jim narodily tři děti: Josef Jan Alexander Frič (1861 - 1945), Jan Ludvík Frič (1863 - 1897) a Božena Jana Fričová (1865 - 1923).

Poznámka: Alberto Vojtěch Frič (1882 - 1944) slavný cestovatel (vykonal celkem 6 cestovatelských výprav do Brazílie, Paraguaye, Mexika, Argentiny a Bolívie) byl synovcem J. V. Friče.

Astronomická observatoř v Ondřejově, dalekohled je ze Štefánikovy hvězdárny

Syn Josef studoval paleontologii, druhorozený Jan (jehož kmotrem se stal Jan Neruda) studoval mechaniku na technice, mj. u Josefa Božka (viz Zeměměřič č. 5+6/1998).

Josef Frič byl vynikající konstruktér a výrobce měřících přístrojů. S bratrem Janem založil v r. 1883 první českou továrnu jemné mechaniky. Již v roce 1885 zkonstruoval busolní teodolit, u kterého je použit skleněný dělený kruh. Konstruoval nejen geodetické, ale i astronomické přístroje (cirkumzenitál společně s Nušlem). Firma byla v roce 1948 znárodněním zrušena a zařazena do národního podniku Metra Blansko.

Jan zemřel na zánět slepého střeva v den, kdy se měl zasnoubit. Josef se rozhodl na památku Jana postavit astronomickou observatoř. Místo pro observatoř bylo vybráno u Ondřejova na vrchu Manda za 900 zlatých. V den prvního výročí smrti bratra Jana mu dal Josef jméno Žalov.

Z místa hvězdárny lze přehlédnout pětinu Čech. Roku 1905 byla dokončena pracovna, r. 1911 západní kopule a r. 1912 centrální kopule. Architektonicky řešil observatoř a přilehlý park prof. Josef Fanta, autor Slavkovské mohyly a Wilsonova nádraží.

V letech 1910 - 1914 se stavěly budovy pro kopule. Roku 1928, při příležitosti 10. výročí vzniku Československa, věnoval dr. Frič hvězdárnu Univerzitě Karlově. Nemocný dr. Frič se dočkal konce války i toho, že Němci opustili hvězdárnu. Zemřel 10. září 1945.

Dvoumetrový dalekohled

V době vzniku byl desátý největší na světě (parabolické zrcadlo má průměr 2 metry), dnes je asi 45. Dalekohled má 100 000krát větší rozlišovací schopnost než oko, je schopen zachytit plamen svíčky ze vzdálenosti 20 000 km a má tři optické systémy. Je v provozu 100 až 120 dní v roce.

Jan Neruda
(1834 - 1891)

Prostřednictvím rodiny Fričů ovlivnil rozvoj naší astronomie. Astronomické znalosti mu umožnily sepsat "Písně kosmické"


Vzhůru již hlavu národe,
k nebi své zdvihni oči!
viz: jsou tam i malé hvězdičky,
kol nichž se velké točí!
Toť prostě tím: ty maličké
z jadrného jsou fládru,
ale ty velké a poslušné
jen z plynových jsou hadrů.
Troufám, že při té myšlénce
srdce Ti povyskočí -
nuž - buďme tou malou hvězdičkou,
kol níž se velké točí!
Jde to, ach jde! jen každý hleď
k vlastnímu dobře jádru:
bude-li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádru!

Jan Neruda se s bratry Fričovými a dalšími přáteli scházel ve vinárně U zelené žáby na Starém Městě. První provizorní pozorovatelna na kopci Manda se jmenovala U zelené žáby. Dnes je v domě restaurace, která byla po rekonstrukci otevřena v březnu 2001. Restaurace se nachází v suterénu domu. V přízemí a v patře pak prodejna skla. V domě je také Muzeum dětské knihy.

Mezinárodní astronomické unie (IAU)

Mezinárodní instituce řídící světovou astronomii, založená v roce 1919. Mimo jiné schvaluje názvy nových nebeských těles a jejich útvarů. XIII. Generální shromáždění Mezinárodní astronomické unie se konalo v roce 1967 v Praze.


Štefánikova hvězdárna

Na obálce prvního dne (FDC) Ondřejovské hvězdárny je však dalekohled ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Hvězdárna na Petříně byla postavena z iniciativy České astronomické společnosti. Hvězdárnu bylo původně zamýšleno postavit jako součást novostavby Technického muzea. Hvězdárna byla vybudována na Petříně při Hladové zdi z let 1360 - 1361. Hvězdárna byla slavnostně otevřena 24. června 1928, pro veřejnost pak o rok později pod názvem Lidová hvězdárna Štefánikova. Název hvězdárny se v průběhu času často měnil. Od roku 1990 nese název Štefánikova hvězdárna po Milanu Štefánikovi, který byl astronomem (viz předcházející díly).

Stavba kopulí byla dokončena v roce 1930. V hvězdárně byl umístěn na pilíř vysoký 15 m v hlavní kopuli v roce 1930, hmotnost dalekohledu 5,5 t. Dalekohled s největším průměrem objektivu má průměr 370 mm byl do provozu uveden do provozu v roce 1976 a byl původně určen pro Varšavskou hvězdárnu. Před hvězdárnou se nachází socha Milana Rastislava Štefánika odhalená prezidentem Václavem Havlem v roce 1994.





Píseň z fronty J. V. Frič předčítá revoluční báseň, dřevoryt 155 x 102 mm, obraz vytvořil Karel Štika (1898 - 1975) v předvečer II. světové války, známka vyšla v roce 1971



Dvoumetrový dalekohled



Jan Neruda



Dům U zelené žáby

(joh)

vyvěšeno: 00.00.0000
poslední aktualizace: 06.04.2004
ID článku: 575


Z časopisu Zeměměřič č. 02-11
[Server] Zajímavosti [Pošta]