[Home Page]

Šest hodin o povodních

PRAHA (26.2.2003) – V konferenčním sále Zeměměřických a katastrálních úřadů v Praze proběhl pod záštitou sdružení Nemoforum poslední únorovou středu významný odborný seminář k tématice povodní. Seminář poctil krátkou návštěvou ministr pro informatiku Vladimír Mlynář a celý program společně s více než stovkou posluchačů sledovala předsedkyně sdružení Nemoforum a poslankyně Parlamentu ČR Veronika Nedvědová , dále představitelé resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v čele s jeho předsedou , kterým je Karel Večeře, zástupci armády, státní a veřejné správy, vysokých škol a soukromých firem.

V úvodním ministrově slově zaznělo, že problematice projednávané na semináři je věnována náležitá pozornost všech resortů. Dozvěděli jsme se, že v březnu se v Hradci Králové představí nový portál veřejné správy, který umožní rozhodujícím osobám ve státní správě a samosprávě provádět krizová řízení samozřejmě s využitím geodat a map. „Je tu 128 registrů od katastru nemovitostí až po registry, které evidují například rybářské lístky,“ upřesnil ministr později v čem je problém, když je třeba jednotlivé registry propojit


Podklady ve třech referenčních systémech
Mistopředsedou ČÚZK Oldřichem Paškem moderovaný blok o základních geografických datech otevřel ředitel Zeměměřického úřadu Jiří Černohorský. Připomenul, že v době povodní jeho úřad předal výzkumným pracovištím a jejím prostřednictvím dále ministerstvům a dalším rozhodujícím institucím bezúplatně podklady v hodnotě 13,5 milionu korun. Černohorský si pochvaloval dostatečnou přesnost společných podkladů v systému JTSK a spolupráci s resorty zemědělství a vnitra. Ve svém příspěvku o nových směrech geodetického a geografického zabezpečení obrany České republiky první muž Vojenského topografického ústavu v Dobrušce Karel Brázdil sdělil změny, jež čekají odborná armádní pracoviště, takovým tempem, že každý, kdo to slyšel dospěl k názoru, že v armádě nezůstane kámen na kameni. Organizační vichřice čeká topografy v nejbližším čase a že bude mít charakter rychlého proudění vzduchu zaručuje i skutečnost, že se k topografům začlení armádní povětrnostní služba. Jediný muž, který byl na semináři v uniformě, hovořil o mapách společných operací, dále seznámil s měřítkovou řadou vojenských map od 1:25 000 až po miliónku. Upozornil na to, že digitální model terénu není na dobré úrovni a poznamenal, že do roku 2006 bude armáda zabezpečena novým mapovým dílem. Zmínil se o pracích prováděných v době povodní, kde o technologii zpracování podkladů rozhodl hodinami limitovaný čas. „Uvědomili jsme si, že za pět hodin nelze na pěti plotech vytisknou 70 velkých map, když se jen jedna taková mapa tiskne patnáct minut. Povolali jsme v noci hotovost a většina prací se dělala ručně,“ řekl voják z Dobrušky o kartografickém díle, nad kterým se v srpnu 2002 skláněly hlavy generálů a ministrů. Jako kuriozitu dodal nepříjemný fakt, že zainteresované složky pracovaly při povodních s podklady zpracovaných ve třech referenčních systémech. „To se pak těžko domluvíme,“ dodal. Na příspěvky reagovali Vladimír Mlynář, který upozornil na kompetenční problém slovy „Tato činnost je v kompetenci ministerstva vnitra“ a Karel Večeře, který prozradil, že jeho úřad připravuje novelu zeměměřického zákona , jehož návrh bude v červnu 2003 na programu vlády. Eva Sovjáková z Ministerstva životního prostředí připomenula vodní zákon, který přesně definuje pojem záplavové území a prováděcí vyhlášku, která mimo jiné určuje jako mapový podklad pro dokumentaci právě Základní mapu ČR pokud možno v digitálním provedení. Ředitel katastrálního úřadu povodněmi postiženého okresu Jindřichův Hradec Petr Pospíšil pojal svůj příspěvek o katastru nemovitostí a meandrujících vodních tocích z praktického pohledu úředníka katastrálního úřadu a vlastníků dotčených pozemků, kteří nemohou realizovat svá práva. Povodeň ničila nejenom nemovitosti , ale rovněž zasáhla do průběhu nejrůznějších hranic. „Víte, co všechno způsobily změněné toky řek a potoků? Třeba i to, že nebude možné vyhlásit přírodní rezervace a zajistit jejích ochranu“, slyšeli jsme v referátu Jihočecha. Pospíšil problém nejenom přesně definoval, obrazovými a mapovými ukázkami dokumentoval, ale odkazem na řešení podobných problému v Rakousku, naznačil možnosti řešení. V následné diskusi se Zdeněk Lhotař z Geodisu Brno zeptal na využití kapacit a zkušeností privátních firem při tvorbě podkladů pro státní správu. Ani po opakovaném dotazu ředitel Zeměměřického úřadu Černohorský možnosti využití kapacit privátních firem nepotvrdil ani nevyvrátil.

Má Praha nadstandardní podmínky?
Další blok moderovaný zástupkyní České asociace pro geoinformatiku Evou Pauknerovou rozjeli gisáci z krajů , radnic a pražského magistrátu a zakončili jej stejní odborníci z firem, kterých se povodeň citelně dotkla. Jaroslav Šolc za Magistrát české metropole a Nora Lébrová za Prahu 4 popsali konkrétní práce v srpnu 2002. Michal Souček za Plzeňský kraj , Drahomíra Zedníčková za Jihomoravský kraj ve stejných popisech pokračovali. Dále Ivan Blažek z Hydrosoftu (hovořil o Gisech na Internetu), Jaroslav Svátek ze Středočeské energetiky (mluvil o problémech v okrese Mělník) a Petr Mahdal z Ředitelství silnic dálnic ČR (informace o zaplavených komunikacích) zase popsaly srpnové dny, kdy jejich pracoviště měla pohotovost. Kdosi v diskusi upozorněním na prezentované ukázky pracovníků z Prahy naznačil, že v hlavním městě mají nadstandardní možnosti při využívání geodat i dalších registrů. V odpovědích se mu to snažili Pražané vysvětlit, ale soudě podle pohledu tázajícího kritika, marně.

Poslední blok moderoval Ivo Vodehnal z GEOVAPu Pardubice a jako prvnímu dal slovo Karlovi Sukupovi z Geodisu Brno. Brněnská firma jako jedna z mála mohla vzlétnout se svým fotogrammetrickým lehkým letounem nad Vltavou a Labem v osudné srpnové dny. Vyhodnocené výsledky průzkumu putovaly v den, kdy byly poničené lokality nasnímkovány, na monitory magistrátních úředníků. „Je nejvhodnější snímat terén krátce po odpadnutí vody“, poradil Sukup, který byl ostře kritický i k výsledkům snímkování vojáků, které podle Sukupa nebylo kvalitní. Zdeněk Klusoň z Argus Geo Systému uvedl zkušenosti ze snímkování na severu Čech, kde působila zase tato hradecká firma. Své zkušenosti dodali Bohumil Kouřim z GEOVAPu, Václav Báča s Povodí Vltavy, František Čihák ze Stavební fakulty, Evžen Zeman ze společnosti Hydroinform a nakonec Pavel Holba z Institutu městské informatiky hl. m. Prahy a jeho kolegyně Alena Zelenková, která musela zaimprovizovat, neboť si vzala omylem sebou jinou prezentaci.

Předsedkyně sdružení Nemoforum a poslankyně Parlamentu ČR Veronika Nedvědová v závěrečném vystoupení předla slova, kterými vyjádřila spokojenost nad účastí, nad rozmanitostí a vysokou úrovní příspěvků i nad atmosférou semináře.

Petr Skála, Česká zemědělská univeritaPetr Skála, Česká zemědělská univerita

Petr Skála

vyvěšeno: 06.03.2003
poslední aktualizace: 15.04.2003
ID článku: 699
další informace: www.vugtk.cz/~nemoforum/

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Petr Skála a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 03-04
[Server]
Katastr nemovitostí
Kartografie GIS
DPZ Fotogrammetrie
[Pošta]