[Home Page]

Slavnostní otevření Kladivovy observatoře

Prof. PhDr. Bohumil Kladivo BRNO (4. 2. 2003): V rámci letošního semináře byla u příležitosti 60. výročí úmrtí významného profesora brněnské techniky Bohumila Kladivy slavnostně pojmenována geodeticko-astronomická observatoř Ústavu geodézie, jehož součástí je bod TUBO, jako "Kladivova observatoř".

Prof. PhDr. Bohumil Kladivo (24. června 1888 - 8. února 1943) se narodil se ve Křtinách u Brna. Po absolvování gymnázia v Brně studoval matematiku a fyziku na Karlově univerzitě v Praze. Studia ukončil státními zkouškami v roce 1911. V roce 1912 byl promován na doktora filosofie. V tomto roce se stal asistentem na stolici nižší a vyšší geodézie na České vysoké škole technické v Brně. Kromě prací asistentských učil matematiku a fyziku na Ženském učitelském ústavu. O prázdninách v roce 1912 pracoval ve Vojenském zeměpisném ústavu ve Vídni. Ve školním roce 1913/1914 vykonal zahraniční studijní cestu. Pracoval na astronomické observatoři v Pulkově, v pruském geodetickém ústavu v Postupimi, ve státní observatoři v Paříži a v Ústavu pro míry a váhy v Severs u Paříže. V roce 1920 se habilitoval prací "O výpočtu tížnicových odchylek se zřetelem k isostazi" v oboru vyšší geodézie a sférické astronomie. Téhož roku byl ustanoven soukromým docentem pro výukové předměty vyšší geodézie a sférická astronomie. V roce 1921 byl jmenován prozatímním profesorem a byl pověřen vedením nově zřízené II. stolice nižší a vyšší geodézie. Od roku 1922 byl pověřen přednáškami a cvičeními z astronomie na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně, kde se stal v r. 1924 zatímním správcem astronomického ústavu. V roce 1927 byl jmenován řádným profesorem. Přednášel vyšší geodezii, geodetické počtářství III., sférickou astronomii a matematickou kartografii. Cílevědomě vybavoval sbírky ústavu i astronomickou observatoř vědeckými přístroji. Kyvadlové hodiny umístil do 2. podzemního podlaží. Vybudoval moderní stanici časové služby, kterou později využíval při určování tíhových rozdílů. Zakoupil pro ústav kyvadlový přístroj, který později doplnil fotograficko-registračním koincidenčním přístrojem.

Přes značné pracovní vytížení na škole publikoval v domácím a zahraničním tisku desítky vědeckých prací zabývajících se problémy v oboru astronomie, geofyziky a geodezie. Hlavním dílem celostátního významu se staly jeho tíhová měření. Tyto práce se zálibou rozvíjel. Nejdříve určil tíhový rozdíl mezi vybudovaným bodem v suterénu budovy a tíhovými body v Postupimi a ve Vídni. Tak vznikl první referenční tíhový bod na našem území, který použil pro určení tíže na osmi bodech. Z prací teoretického charakteru je třeba jmenovat studii "Měřičské chyby a jejich vyrovnání" a obsáhlou učebnici "Vyšší geodézie", která důsledkem okupace zůstala pouze v rukopise.

Prof. Kladivo zastával také funkce akademické. Významná byla i jeho činnost veřejná a spolková. Od r. 1924 byl členem československého národního komitétu geodetického a geofyzikálního při národní radě badatelské. Zapojil se do prací na zřízení sekce geodetické, kde byl od r. 1934 jednatelem. Vedle vědecké práce nalezl prof. Kladivo radostné osvěžení v tělovýchově. Od r. 1925 byl starostou Sokolské župy Jana Máchala v Brně a v létech 1933 až 1937 členem předsednictva Československé obce sokolské.

Krátce po okupaci byl zatčen gestapem a vězněn 3 měsíce na Špilberku. V r. 1941 byl znovu uvězněn. Z vězení byl propuštěn v r. 1943 a krátce nato zemřel. Prof. Kladivo byl výborným a oblíbeným pedagogem, poctivým vědcem, vlastencem a humanisticky založeným člověkem. Za protifašistický postoj a činnost v odboji mu byla in memoriam udělena ocenění "Československý válečný kříž 1939" a medaile "Za věrnost".

Prof. ing. Jan Fixel, CSc., Ústav geodézie FAST VUT v Brně

vyvěšeno: 24.04.2003
ID článku: 740


Z časopisu Zeměměřič č. 03-04
[Server] ŠkolstvíZ domova [Pošta]