[Home Page]

Několik připomínek k úřednímu šimlu, kterého k nám přivezla vyhláška 179/98 Sb. a její novely

Před několika lety jsem vyhotovil GP na oddělení pozemku dle hranic parcel PK.
Vytyčil jsem hranice a vyhotovil plán, v němž jsem slučoval 150 m2 meze – tedy ostatní plochy do 905 m2 louky (tedy trvalého travního porostu). Nabyvatel po dvou letech narazil na nepřekonatelnou překážku ke vkladu. Orgán ochrany životního prostředí mu odmítl – celkem správně – vydat rozhodnutí, ve kterém kamenitou a strmou mez přiřadí k zemědělskému půdnímu fondu.

Co by dle platných právních předpisů mělo nastat:
Nabyvatel by si musel objednat nový GP, ve kterém by problematická mez byla označena parcelním číslem, a geometr, který by žádal o potvrzení KÚ by musel k žádosti připojit zamítavé stanovisko orgánu životního prostředí. Jinak by totiž KÚ nemohl plán potvrdit, protože je v rozporu s § 3, odst. 5b Vyhl. 190/96 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Výsledek – objednatel GP je o pár tisícikorun chudší a kroutí hlavou, stejně jako všechny zúčastněné strany.

Zaplať pánbůh za benevolenci některých úředníků státní i místní správy.

Dalším velmi zajímavým bodem vyhlášky je odstavec 17.7 příloh. A to jeho poslední věta.
Podle ní nemohu měnit u identických bodů určených v S-JTSK čísla ani souřadnice.
Vysvětlete mi tedy laskavě někdo (AUTOR, AUTOR!), jak mám postupovat, pokud zjistím, že identický bod byl před mým měřením určen chybně (odchylka v poloze přesahuje mezní odchylku). Pokud změním jeho souřadnice a ponechám číslo, vyhovím sice části tohoto předpisu a stanovisku zaměstnanců KÚ, ale vnesu, dle mého názoru, značný chaos do dokumentace dle § 16 vyhlášky. Pokud změním číslo bodu, tvrdím vlastně, že se nejedná o identický bod, a celá má práce s kontrolním měřením se stává filosofickým pojednáním o identicitě vyšetřovaného rohu domu či stoletého mezníku.

Posledním oříškem je posuzování přesnosti.
Jen u tohoto problému jsem se dopracoval alespoň částečného vysvětlení.
Za podklady zhotovené ve 4. třídě přesnosti podle dřívějších předpisů (odst. 12.14 příloh) se nepovažují mapy vzniklé při THM nebo tzv. novém měření!
Nicméně o posuzování přesnosti podle inkriminované vyhlášky toho bylo a ještě bude nepochybně vyřčeno mnoho sporného.

Na samý závěr si neodpustím trochu špičkování. Nevážení autoři prozatímních návodů a podobných výplodů, co se takhle zamyslet nad platnými a závaznými právními předpisy a pro změnu změnit něco k lepšímu?

Jan Tošner

vyvěšeno: 03.10.2003
ID článku: 934


Z časopisu Zeměměřič č. 03-10
[Server] Katastr nemovitostíVševědna [Pošta]