[Home Page]

Geoinformační terminologie pro geodety a kartografy z pera Jiřího Šímy

V řadě publikací Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického ve Zdibech se v roce 2003, roce 50. výročí založení ústavu, objevilo dílo nanejvýš potřebné a cenné. Ing. Jiří Šíma, CSc. sepsal terminologický slovník 200 základních pojmů z oblasti geoinformatiky a doplnil jej anglickými, německými a ruskými ekvivalenty. Recenzí a úvodním slovem titul obohatil Doc. Ing. Petr Rapant, CSc. z Technické univerzity – VŠB Ostrava. Jak autor sám v předmluvě píše, poslední dvacetiletí hromadného nasazení počítačů do praxe geodeta a kartografa znamenalo totální převrat v náplni jejich práce. Technologický pokrok přinesl nové možnosti v pořizování a zpracování dat vedoucích k odvozování prostorových geoinformací (nebo též geoprostorových informací). V řadě zemí se konstituovala geoinformatika nebo geomatika jako samostatný vědní obor disponující vlastní metodologií a terminologií. Věcně správná komunikace mezi tvůrci a uživateli geoinformačních technologií je alfou a omegou dalšího pokroku, a proto právě pojmoslovné nejasnosti musí být předem minimalizovány. Ačkoliv autor se nepovažuje za průkopníka terminologické katalogizace v české geoinformatice a odvolává se na své předchůdce, přece jen relativně nová otevřenost domácí praxe vůči světu znamenala rychlé obohacení odborného slovníku, často k i malé radosti jazykovědců. Práce vlastní se člení do 1. Úvodu (s. 9-10) a kapitol: 2. Teoretického a metodického aparátu využitého při sestavení návrhu odborného slovníku – části Geografická informace (s. 11-14), 3. Základního slovníku termínů z oboru geografické informace určených k výkladu a stanovení jinojazyčných ekvivalentů, (s. 15-24), 4. Výkladu a jinojazyčných ekvivalentů termínů z oboru geografické informace (s. 25–67), 5. Rejstříku anglických termínů (s. 69-74), 6. Rejstříku německých termínů (s. 75-80) a 7. Rejstříku ruských termínů (s. 81-87). Publikaci vhodně doplňuje přehled českých a zahraničních norem z dané oblasti. V druhé kapitole autor vybírá nejdůležitější pojmy slovní zásoby z oblasti terminologické tvorby. Zde se čtenář dozví, co to je „individuální“ či „obecný pojem“, co to je „extenze“ a „intenze“, „složený“ a „jednoduchý termín“, „polysémie“, „glosář“ a mnoho dalšího. Ačkoliv řada slov se může zdát povědomá, teprve zde nabývá konkrétního odborného významu. Třetí kapitola je přehledem literárních zdrojů a inspirace pro právě publikovaný výkladový slovník. Autor měl k ruce základní domácí a především zahraniční odborná lexikologická díla, která postihují to podstatné v terminologii současné geoinformatiky. Katalogizace pramenů umožňuje čtenáři zjistit, o kterou z předchozích prací se autor při formulování českého výkladu opíral. Zde se také čtenář může dozvědět, která kompendia ten který pojem již pojednávala, a ze závěrečné statistiky si také vytvořit obrázek o tom, jakou šíří terminologického záběru disponují. Těžiště práce spočívá ve výkladové (a překladové) části (kap. 4), kde je koncentrováno odborné pojmosloví soudobé geoinformatiky. Je zde proveden výklad i takových zdánlivě prostých pojmů, jako je „křivka“ či „rozlišení“. Řada pojmů působí docela neotřele, jako např. „špageti“ jako formát digitálního uchovávání linií a bodů bez vzájemných relací. Na některých definicích se autor „zapotil“, třeba při výkladu pojmu „plocha“, kde odborný výklad docela „zamlžuje“ realitu. Výklad „geografického jména“ jako vlastního jména neživého přírodního nebo člověkem vytvořeného objektu a jevu na Zemi poněkud zapomíná na vlastní názvy lesů, které ještě živé jsou. Za zvláštní ocenění stojí správné zařazení digitálního modelu reliéfu a digitálního modelu terénu mezi synonyma, neboť v jejich neúčelném odlišování dochází k mnohým nedorozuměním. Tím odlišným objektem (a pojmem) je právě digitální model povrchu. Správně je jako „digitální topografický model“ označen i německý „digitales Landschaftsmodel“, který má ke skutečné krajině, resp. jejímu modelu více než daleko. V navazujících cizojazyčných rejstřících si čtenář může najít stránkový odkaz k vlastnímu výkladu těchto pojmů v češtině a k jejich překladu do ostatních zohledňovaných jazyků. Jiřímu Šímovi se podařilo shromáždit, utřídit a vyhodnotit obrovské množství (často protichůdných) definic jednotlivých pojmů – celkem 677 k popsaným 200 pojmům. Jejich zpracováním do českého prostředí na sebe vzal velkou odpovědnost, avšak přinesl tím také podstatný vklad do kodexu moderní české geoinformační terminologie.

Jaromír Kolejka

vyvěšeno: 21.11.2003
ID článku: 969

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Jaromír Kolejka a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 03-11
[Server] Z domova [Pošta]