[Home Page]

Dotaz do Vševědny: Rozměry pozemku

Součástí smlouvy o užívání pozemku z r. 1965 byl i geometrický (polohopisný) plán rozdělovaného pozemku s uvedením délek parcely a výměrou. Tato smlouva prošla Státním notářstvím a byl proveden vklad. Může nyní někdo po 36 letech rozporovat délkové údaje uvedené GP? Pokud ano, jaké podmínky musí být splněny? Může dnešní KÚ určit jiné geometrické rozměry pozemku? Žádná řízení o opravě čehokoliv v minulosti neproběhla a také není provedena digitalizace. Josef Svatek

1) Kdokoliv může kdykoliv rozporovat cokoliv a jde jen o to, nakolik bude s tím svým rozporováním úspěšný.
2) Polohové určení pozemku evidované v katastru (které pozemek definuje vzhledem k pozemkům okolním - tedy i jejich vzájemné hranice) není a ani nikdy v minulosti nebylo právně závazné. To znamená, ze např. soud může určit, že nějaká sporná část zemského povrchu je vlastnictvím někoho jiného, než toho, v jehož prospěch je evidována v katastru. (Katastr byl primárně založen a sloužil k ochraně fiskálních zajmů státu - vybírání daní - a nikoliv k ochraně soukromé držby, natož vlastnictví).
3) V katastru je vždy evidován pouze ten stav, jaký byl v nějakém daném časovém okamžiku vyšetřen mezi vlastníky či držiteli jako nesporný a na zemském povrchu zaměřen. Je třeba si uvědomit, ze novodobý katastr je starý skoro 200 let a historicky se v něm po největší dobu jeho trvání dokonce ani nevyšetřovaly a nezaměřovaly hranice vlastnické, ale hranice držby. O evidenci vlastnických hranic začal hovořit až zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
4) Od doby, kdy byl GP vyhotoven (v naznačeném případě před 36 roky) mohlo dojít např. ke změně vlastnických práv a skutečných vlastnických hranic z titulu vydržení. Zda k tomu skutečně došlo je kompetentní posoudit a rozhodnout jedině soud a nikdy KÚ.
5) Nedošlo-li ke změně hranic vydržením, tak i v takovém případě je kompetentní o vlastnictví sporné časti zemského povrchu (tj. části mezi hranicí tvrzenou jedním sousedem a hranicí tvrzenou druhým sousedem) rozhodovat jedině soud a žádný úřad. Záleží jen na soudu, nakolik při svém rozhodování přihlédne mimo jiné i ke stavu evidovaném v KN. Dochovaný GP je jako důkazní prostředek velmi dobrý (nejsou-li v něm samozřejmě zjištěny chyby).
6) Náklady občanského soudního řízení nese zpravidla ten, kdo nebyl ve sporu úspěšný.
7) Spory o hranice pozemku jsou velmi složité a i soudy si je přehazují jako horký brambor a výsledek je vždy dost nejistý (soud může rozhodnout i špatně - ale jeho pravomocné rozhodnutí nakonec platí).
8) Dle mých zkušeností je u soudu pozice většinou (ne ovšem vždy) obtížnější pro toho, kdo tvrdí, že vlastnictví (resp. průběh hranic) je ve skutečnosti jinak, než jak je evidováno v katastru, než pozice toho, kdo se brání.
9) Dnešní KÚ může v souboru geodetických informací katastru opravit chybné geometrické a polohové určení hranice pozemku podle § 46 odst. 1 platného znění vyhlášky č. 190/1996 Sb., jedině tehdy, »... je-li nesporně zjištěno a protokolárně doloženo, že se neshoduje se stavem hranice v terénu, současný průběh hranice není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn.« Není-li dosaženo konsensuálního souhlasu obou sousedů (tj. nespornosti), tak by KÚ neměl žádnou opravu provést (i kdyby byl o existenci chyby sám přesvědčen). Znám ovšem i případ, kdy soud (konkrétně Krajský soud v Českých Budějovicích) prohlásil citované ustanovení vyhlášky č. 190/1996 Sb., za odporující zákonu, a rozhodl stejně jinak.
10) Žádná obecná odpověď na váš dotaz není možná. V konkrétních případech je vždy nutné vyhledat odbornou pomoc u osob znalých práva a technických aspektů pozemkových evidencí (advokáti, úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři - a oba by bylo ještě třeba najít s vysokou kvalifikací skutečnou a ne jenom formální na papíře). Lumír Nedvídek

Dovolte mi, abych v úvodu vyjádřil uspokojení nad skutečností, že se pan ing. Nedvídek zapojil do diskuse k některým zjevným problémům současného KN. Jeho odpovědi mají zajímavou formu, zajímavé logické vazby i závěrečná shrnutí... Proto snad jen několik nevýznamných poznámek:
ad 2) Doba, kdy mocnářství R-U stálo a padalo z výnosů pozemkové daně, jsou nenávratně pryč (i když některé spíše kontraproduktivní návrhy úpravy pozemkové daně se v současné době připravují). Nejlépe bychom tuto situaci asi porovnali srovnáním např. poměru celkového výnosu pozemkové daně k nákladům na chod KÚ v době druhé poloviny19. stol. a stejného poměru v současnosti. Myslím, že by to bylo zajímavé srovnání... Samozřejmě, že tak, jak se vyvíjel výše zmíněný poměr, nemůžeme setrvávat na neměnných funkcích dnešního KN. Požadujeme od KN nejen větší a častější objem informací, naprosto jiné formy výstupů prezentace informací apod. Osobně jsem přesvědčen, že změna funkčnosti KN bude vyvolána především tlakem veřejnosti nejen na spolehlivost a závaznost informací, ale i s ohledem na garanci kvantifikátorů vlastnictví (výměra, poloha vlastnických hranic, způsob jejich určení) evidovaných v KN. Např. v oficiálním tisku publikovaná cena, kterou zaplatila firma COPA Leisture za pozemek v Praze kolem stanice Národní třída dosáhla téměř 71 tis. Kč/m2. A že by vždy, když budou chtít nakládat se svým majetkem (např. jednání o úvěrech s bankami), měli soudně osvědčovat své vlastnictví, by příliš nepomáhalo rozvoji trhu s nemovitostmi a nedávalo ani dobrou známku našemu KN.
ad 3, 4) KÚ sice nerozhoduje, ale má veškeré technické a řadu normativních a legislativních prostředků k tomu, aby k nalezení právního stavu alespoň technicky přispěl. Proto by citované rozhodnutí soudu v ČB mělo stát alespoň za hlubší analýzu, zda je skutečně problematické ustanovení vyhlášky č. 190/1996 Sb., nebo snaha o vytvoření precedentu. Bohužel s problematickými manuály výsledků zeměměřických činností se setkávám stále velice často (až si říkám, zda nemám nějaké zvláštní »štěstí« (protože není o co stát) a není možné tvrdit, že veškeré problémy vznikly v době pozemkového katastru nebo evidence nemovitostí. Výsledky tzv. neměřických GP jsou tohoto stavu zářným příkladem i z doby nedávno minulé... Václav Čada
Zdroj: Konference KATASTR (http://web.fsv.cvut.cz/pipermail/katastr)

Zdroj: Konference KATASTR (http://web.fsv.cvut.cz/pipermail/katastr), Josef Svatek, Lumír Nedvídek, Václav Čada

vyvěšeno: 09.12.2003
ID článku: 988
další informace: web.fsv.cvut.cz/pipermail/katastr


Z časopisu Zeměměřič č. 03-12
[Server]
Resort ČÚZK
Katastr nemovitostí Vševědna
[Pošta]